Státní umělecké sbírky Drážďany svým návštěvníkům přes prázdninové dny nabízí novou výstavu s názvem Bernini, papež a smrt, jejímž ústředním dílem je věrná napodobenina lidské lebky vytesaná z mramoru.

Umělecký mecenát papeže Alexandra VII. a s ním spojená podpora sochaře a architekta Gian Lorenza Berniniho je v rámci dějin umění známou záležitostí. Vedle monumentálního projektu náměstí sv. Petra ve Vatikánu však stojí řada dalších realizací, mezi něž patří také věrná napodobenina lidské lebky. Jejím vytvořením papež pověřil umělce bezprostředně po svém zvolení v roce 1655. Alexandr VII. v lebce spatřoval jakýsi meditační objekt, který má připomínat „křehkost lidské existence“. Dílo vytvořené z kararského mramoru působí na diváka značně realistickým dojmem. Umělec dokázal vytesat i ty nejdetailnější náležitosti lebky, jako jsou švy na její horní části, mezery mezi zuby nebo jemná nosní přepážka. Berniniho skvost je stejně jako skutečná lebka dutý.

Gian Lorenzo Bernini, Lebka, 1655

Dokladem oblíbenosti tohoto artefaktu je portrét hlavy církve spolu s lebkou od Guida Ubalda Abbatiniho vzniklý mezi lety 1655–1656, který je rovněž součástí výstavy. V době, kdy byl Apeninský poloostrov zasažen morovou ranou, si Alexandr VII. dokonce pod své lože umístil olověný sarkofág, aby ani během spánku nezapomněl na pomíjivost lidského počínání.

Guido Ubaldo Abbatini, Papež Klement VII. (1655–1656)

Papež odkázal Berniniho dílo svému oblíbenému synovci Flaviovi Chigimu, jehož rodina ji posléze odprodala Augustovi Silnému, saskému kurfiřtovi. Ve sbírce Chigi, která je uložena na zámku Pilnitz v Drážďanech, však byly zastoupeny ve větší míře spíše starověké artefakty, a tak dílo barokního sochaře zůstávalo mimo hledáček archeologů, kteří se na danou sbírku povětšinou zaměřovali. Berniniho rukopis byl v lebce rozpoznán teprve nedávno a v kabinetu Gemäldegalerie v Semperbau si jej můžeme prohlédnout až do 5. září.

Zdroj: Weltkunst