Jako každým rokem na začátku léta vám přinášíme naše tipy na prázdninové čtení. Pokud si z naší nabídky lehčích i náročnějších titulů k zábavě i poučení nevyberete, můžete zkusit i některé z našich předchozích tipů.
Edward Carey: Malá, 2021
Kouzlo makabrózního románu inspirovaného příběhem Madame Tussaud spočívá nejen v bizarní posedlosti anatomií lidských těl, ale především ve strašidelném kontrastu mezi maličkou a nenápadnou vypravěčkou a velkým, brutálním, bouřlivě se měnícím světem okolo ní. Z chudé učednice excentrického švýcarského anatoma se stane učitelkou modelování nešťastné malé dcery Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty, po vypuknutí Revoluce je naopak přinucena odlévat z vosku sťaté hlavy a vytvářet z nich totemy revolučního teroru, ale ani tím dramatické zvraty v jejím životě zdaleka nekončí. Dechberoucí pohled na revoluci z perspektivy ulice, který se ve vzpomínkách vypravěčky fascinujícím způsobem prolíná s velkými dějinami a velkými osobnostmi – a jejich živými i mrtvými těly a hlavami – vás bude bavit od začátku do konce. (Pavel Suchánek)
Stefan Zweig: Marie Antoinetta, 1937
Příběh z pera rakouského specialisty na životopisné romány. S královnou prožíváme zprvu její vytržení z dětské bezstarostnosti v Schönbrunnu a posléze mnoho projevů opovržení dvora ve Versailles, od kterých nachází útěk v privátním Malém Trianonu a vesničce Hameau de la Reine. Zvláště silné jsou pak závěrečné pasáže, ve kterých díky Zweigovu kvalitnímu vykreslení psychických stavů postav může čtenář pocítit, jak s „Madame Déficit“ postupně navždy zapadá slunce nad rokokovým rozmarem, jehož paprsky již poté nikdo nikdy nespatří. (Jiří Štefaňák)
Laurent Binet: Civilizace, 2021
Pokud chcete zažít alternativní běh dějin takřka na vlastní kůži, není nic lepšího než se ponořit do románu Laurenta Binota. Ten vám nabídne renesanční Evropu doby Karla V. a to právě z pohledu indiánských civilizací, které v tomto alternativním ztvárnění dějin podnikly invazi na starý kontinent. (Tomáš Valeš)
Václav Grubhoffer: Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy, 2018
Ač tato kniha není zrovna beletrická, už jen svým tématem je natolik poutavá, že vám nedá spát. Je skvělou výpovědí o mentalitě lidí 18. a 19. století, kdy chudé i bohaté bez rozdílu zmítal strach ze zdánlivé smrti, respektive z pohřbení zaživa. Hororové příběhy o takovýchto případech podnítily ve společnosti nejen obavy z vampyrismu, ale také snahu medikalizovat smrt. Jakým způsobem se smrt ověřovala a jaké vychytávky se proti případnému probuzení se v rakvi používaly? Představa osvícenských márnic vás v těchto letních dnech sice nezchladí, ale rozhodně stojí za to si o nich přečíst. (Veronika Řezníčková)
Susan Sontagová: Vulkán, 2002
Stála mezi nimi jako novodobá Kleopatra. Sir Hamilton ji dal vše, co si kdy přála – slávu, úspěch i společenské postavení. Admirál Nelson ji však nabídl něco, co celý život postrádala. Poznejte Emmu, lady Hamiltonovou, královnu nehybných póz, která dokázala rozechvět dva největší evropské velikány víc, než by to svedl samotný Vulkán. (Eliška Petřeková)
Michal Ajvaz: Tyrkysový orel, 2021
Ten, kdo si s nadšením a jedním dechem přečetl některý z našich předchozích „ajvazovských“ tipů Cesta na jih nebo Města, jistě ocení i tuto Ajvazovu novinku. V porovnání s předchozími romány útlá knížka obsahuje dvě samostatné novely. V hlavních rolích opět vystupují dech beroucí umělecká díla: barevné sochy, které vlastními těly vytvářejí vzácní mravenci, fantaskní města, z nichž první je vystavěno na hladině moře a třásně koberců v pokojích tak omývají mořské vlny, druhé, dávno opuštěné a zarostlé v džungli, tvořené paláci zdobenými schránkami lastur, jež jsou jediným pozůstatkem písma, které se četlo nikoliv zrakem či hmatem, ale chutí… Milovníci či znalci Ajvaze hned od první stránky rozpoznají typický způsob vyprávění a výstavby příběhu, do něhož se ponoří jako do důvěrně známých vod, a tak nebudou se čtením tentokrát tolik spěchat, a knížka jim „vydrží“ déle. Pro ty z vás, kteří ještě nenašli čas se do objemných románů pustit, je Tyrkysový orel ta správná volba do začátku – „ochutnáte“ Ajvazův styl psaní, a přitom vám v prázdninovém kufru nezabere skoro žádné místo! (Michaela Šeferisová Loudová)
Donna Tarttová: Tajná historie, 2015
Richard Papen opouští svou rodnou Kalifornii a vydává se studovat elitní univerzitu Hampden College do Nové Anglie. Přestože se z počátku zabývá francouzštinou, brzy propadá kouzlu tajuplné skupiny elegantních studentů klasických jazyků. Mění svůj obor na klasickou řečtinu a tím i svůj dosavadní život. Brzy se dostává do zajetí latinských citátů, vybrané mluvy, ale také požitků, alkoholů, drog a něčeho temnějšího. Když se čtveřice studentů, inspirována antickými mýty, rozhodne vyzkoušet starověké bakchantovy rituály neví, že den, kdy se jim poprvé zjeví samotný Bakchus navždy poznamená jejich životy. Kniha Tajná historie je prvotinou americké spisovatelky Donny Tartt, pozdější laureátky Pulitzerovy ceny za román Stehlík, na které autorka pracovala deset let. Příběh je skvěle propracovaný a je třeba vyzdvihnout zejména znamenitý styl psaní. Už první věta nutí čtenáře k pokračování: „Sníh na horách roztával a Bunny už byl mrtvý několik týdnů, než nám došlo, jak je naše situace vážná.“ (Michaela Hojdysz)
Jacek Dukaj: Led, 2021
Co je lepší v parném létě než se vydat s hrdinou románu Led na cestu po transsibiřské magistrále do hlubin severní Asie, a to navíc ve světě, který není jako ten náš. Namísto první světové války totiž přišel Led, šíří se ze Sibiře všemi směry a pokrývá krajinu věčnou zimou. Než však Benedykt Gierosławski najde svého otce, který prý s ledem mluví, čeká ho cesta především do vlastního nitra – musí se popasovat se studem, ukázat jaký význam má lež, čeho je nutné se bát a zvážit roli minulosti. Na pohled braková sci-fi ve skutečnosti jazykem i stavbou příběhu navazuje na tradici klasických velkých románů 19. století. (Jan Galeta)
Niklas Natt och Dag: 1793: Vlk a dráb (2019)
V roce, kdy v Paříži pod gilotinou padaly první hlavy, se odehrává detektivní příběh z prostředí Stockholmu. V páchnoucích vodách jezera se najde mrtvola bez rukou a nohou, zohavená k nepoznání. Případu se ujímá vyšetřovatel Cecil Winge, ač i jeho samotného čeká brzká smrt, neboť trpí souchotinami. Čtenáře pak čeká propletený příběh plný špíny, ponuré atmosféry, neotřelých typů postav a nečekaných zvratů. I milovníci raného novověku po přečtení obzvlášť ocení teplou sprchu v pohodlí moderního domova. (Petra Willerthová)
Émile Zola: Mistrovské dílo, 1886
Kde končí vášeň pro umění a začíná posedlost? Kniha francouzského romanopisce a žurnalisty Émila Zoly vtáhne čtenáře do prostředí Paříže mladých umělců po polovině 19. století zejména díky barvitým popisům procesu malování a hledání pravdy v plenéru. V anti-akademické tvorbě mladíků se zrcadlí snahy impresionistů a hlavní hrdina příběhu, Claude Lantier, zoufale usiluje o vytvoření dokonalého díla. V příběhu nechybí láska k modelce, ani přátelství, odrážející skutečné pouto mezi Zolou a Paulem Cézannem. (Žaneta Marvanová)
Pavla Horáková: Srdce Evropy, 2021
Dialog dvou vyprávěcích hlasů, které dělí více než sto let: v současnosti žijící učitelka Anežka, která se snaží vyznat ve vlastních zmatcích i ve zmatené době, a přitom přemýšlí nad rukopisnými paměťmi moravské venkovanky Kateřiny. Srdcem Evropy je v míněna Vídeň: kniha je románovým průvodcem touto středoevropskou metropolí se spoustou historických zastavení i hledání českých stop. (Zdeňka Míchalová)
Zdroje snímků: amazon.com a kosmas.cz