Nemáte ještě naplánovanou letní dovolenou a hledáte inspiraci? Za poslední dva roky jste určitě navštívili všechny tuzemské highlighty, vyrazte letos pro změnu do zahraničí! Naše tipy vás zavedou do střední Evropy a ještě dál (a v jednom případě také velice blízko…)
Hellbrunn a vodní hrátky, Salzburg
Salzburg nabízí mnoho pamětihodností, mezi nimiž svou hravostí vyniká manýristické letní sídlo tamního arcibiskupa knížete Marka Sittica z Hohenemsu, který jeho výstavbou pověřil architekta Santina Solariho v letech 1612–1615. Zámecký areál Hellbrunn byl, a dodnes je, místem zábavy a odpočinku, zejména v tomto horkém letním období. Známý je totiž především svými vodními hrátkami (Wasserspiele) z dobových hydraulických automatů, jež na kolemjdoucí návštěvníky tryskají vodu. K vidění jsou grotty, mechanické divadlo, fontány se sochami různých zvířecích stvoření apod. Procházka touto manýristickou zahradou je tak doslova osvěžující. Uvnitř arcibiskupské rezidence jsou pak vystaveny původní komponenty vodních atrakcí, portréty zvířat, ale třeba také vycpaný jednorožec. Pro návštěvu vícera salzburských památek, kulturních akcí či zoologické zahrady se vyplatí pořídit si tzv. Salzurg Card (s platností 24/48/72 hod), s níž získáte vstupy zdarma či výrazné slevy, a to i na MHD. (Veronika Řezníčková)
Zahradní říše Dessau-Wörtlitz
Mým letním tipem na výlet je tzv. Zahradní říše Dessau-Wörtlitz, což je jeden z prvních a pravděpodobně největších evropských osvícenských parků. Po své kavalírské cestě jej navrhnul Leopold III. spolu se svým architektem Friedrichem Wilhelmem von Erdmannsdorff. Jako v každém osvícenském parku můžeme i zde nalézt množství historizujících staveb, například tzv. gotický dům nebo pantheon, avšak důvodů proč navštívit tento rozsáhlý areál je více. Mnohé stavby a sochy byly koncipovány jako výchovné prvky, které měly diváka poučit o morálce, a proto bylo sídlo vždy přístupné veřejnosti, jelikož nikdy nebylo obehnáno plotem. Návštěvníci tak již v 18. století mohli obdivovat například ostrov Stein, na němž se mimo jiné nachází vila Hamilton, skalní chodby, jeskyně a především model Vesuvu, jenž je plně funkční – vytékající lávu si můžete prohlédnout při zvláštních příležitostech dodnes. O motivu Vesuvu v umění a filozofii 18. století mimochodem pojednává článek z cyklu Archeologie vkusu – Do jícnu Vulkánu. (Tereza Horáková)
Graz
Graz (Štýrský Hradec) je nejen druhým největším městem Rakouska, ale především byl po staletí centrem Štýrského vévodství a sídlem vedlejších větví habsburského rodu. Ti jeho v současné podobě také zanechali nesmazatelnou stopu – ať už se jedná o stavební aktivity Fridricha III. na hradě i v dómu s všudypřítomnou devízou AEIOU (Austriae est imperare orbi universo), hravé kamenné dvojité spirálovité schodiště z éry Maxmiliana I. či fascinující manýristické mauzoleum Ferdinanda II., kterého v českých dějinách známe především jako onoho bigotně katolického císaře, jenž nechal popravit dvacet sedm českých pánů. Za vidění stojí také renesanční arkádový Dům zemských stavů (Landeshaus), umělecké sbírky na blízkém zámku v Eggenburgu či jen pár kilometrů vzdálený pozdně gotický kostel Maria Straßenengel. (Štěpánka Grunová)
Vratislav, slezská metropole
V historickém hlavním městě Slezska a jednom ze tří sídelních měst pruských králů si přijde na své nejeden historik umění. Ústředním bodem výpravy do Vratislavi by určitě měl být Rynek neboli Hlavní náměstí s pozdně gotickou Starou radnicí s renesančními prvky, Domem u sedmi kurfiřtů (č. 8) se sgrafitovou dekorací z konce 17. století, secesními obchodními domy z počátku 20. století či funkcionalistickou budovou městské spořitelny z roku 1931. Kromě multifunkční železobetonové Haly století postavené v roce 1913 podle návrhu Maxe Berga a funkcionalistické výstavní kolonie WUWA lze ve městě zhlédnout řadu zajímavých svatostánků mnoha konfesí. Za návštěvu stojí například pozdně gotický farní kostel sv. Alžběty Uherské, původně římskokatolický, v letech 1525–1946 evangelický a nyní opět římskokatolický. Ve Čtvrti čtyř náboženství pak určitě nevynechejte pozdně barokní luterský kostel Prozřetelnosti Boží, též Dvorní kostel, jež překvapí oválným půdorysem a v interiéru dvěma patry empor i kazatelnou umístěnou nad oltářem. (Žaneta Marvanová)
Sobášny palác v Bytči na Slovensku
Sobášny palác je součástí areálu zámečku ve městě Bytča nedaleko českých hranic. Palác, který je příkladem citlivě zrekonstruované renesanční památky, nechal postavit palatin Juraj Thurzo především pro svatby svých vlastních dcer. Byl dokončen v roku 1601 a je unikátní jak velikostí hlavního sálu (34,5 x 12,5 m), tak i propracovanou sgrafitovou výzdobou exteriéru. (Karolína Králiková)
Highgate Cemetery, Londýn
Procházet se po Highgate Cemetery je rozhodně nevšedním zážitkem. Zejména když osamoceni míjíte řady hrobek, ukrytých za starými zrezlými, napůl rozpadlými ocelovými dveřmi s tajemnými větracími otvory. Přestože v některých částech je hřbitov celkem strašidelný, jindy připomíná zahradu, s mnoha květinami, kvetoucími keři a zpívajícími ptáčky v korunách stromů. Highgate Cemetery, jenž se nachází v severním Londýně nedaleko Hampstead Heat, je jedním z viktoriánských hřbitovů založeným v roce 1839, kdy bylo nutné vyřešit úděsnou situaci s nedostatkem pohřebních míst na přeplněných hřbitovech v centru města. Tvoří jej dvě pohřebiště: West Cemetery a mladší East Cemetery. Mezi nimi, pod ulicí Swain’s Laine, která je dělí, je vyhlouben tunel. Z kaple tak mohla být rakev s nebožtíkem spuštěna do tunelu a přenesena na druhou stranu, aby probíhající pohřby nerušily tehdy vytíženou ulici. 
Na West Cementery můžete projít skrze Egyptian Avenue (ulička tvořena velkou bránou s egyptskými sloupy) a navštívit krásný Circle Of Lebanon s dvaceti hrobkami po obou stranách obvodu kruhu. Jedna hrobka prý mohla pojmout až patnáct rakví. Věděli jste, že počátky egyptské archeologie ovlivnily architekturu a sochařství pohřebních míst a náhrobků? Motivy jako pyramidy, obelisky a urny se rozšířily jako nápodoba egyptského sepulkrálního umění v 18. a 19. století a Highgate je toho skvělým příkladem.
Ale hrobky nejsou jedinými zajímavými objekty na hřbitově. Během své procházky kolem hrobek a náhrobků jsem najednou na konci uličky uviděla dům. Ale jaký dům! Moderní ze skla, oceli a betonu a postavený hned nad náhrobky. Majitel má na brance vtipnou cedulku, aby návštěvníci nezírali dovnitř, že to není zoo a obyvatelé jsou ještě stále naživu. Četla jsem o tomto domě pak několik článků a z nich vychází, že byl postavený na pozemcích prodaných zřizovatelem hřbitova kvůli nepříznivé finanční situaci. Na jednu stranu mají skvělý výhled do přírody, ale na druhou, nevím… trochu děsivé, ne? Ale sousedy mají asi tiché. (Michaela Hojdysz)
Apsley House, Londýn
Pokud budete mít cestu do Londýna a už znáte sbírky British Museum, National Gallery nebo Victoria & Albert Museum nazpaměť, můžete zkusit nějaký z kulturních „hidden gems“, jakým je třeba Sir John Soane’s Museum, The Wallace Collection nebo právě Apsley House. Vstup sice není zadarmo, na rozdíl od ostatních jmenovaných, ale jeho návštěva rozhodně stojí za to. Tento dům si nechal postavil Lord Apsley v sedmdesátých letech 18. století podle návrhu proslulého architekta Roberta Adama. Neoklasicistní budovu na rohu Hyde Parku v roce 1817 získal Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu, proto se jí také někdy říká „Wellington Museum“. V bohatě zdobených interiérech je k vidění původní Wellingtonova sbírka – originální díla od Velázqueze, Rubense, Van Dycka, Goyi, Canovy, kolekce porcelánu, stříbra, nábytku, … Na své si však přijdou i milovníci bizarních předmětů z pozůstalosti – v naleštěných vitrínách se skví Wellingtonovy zuby, personalizovaná hůl s naslouchadlem (ke konci života byl vévoda již téměř hluchý) nebo žíně z ocasu jeho oblíbeného koně Copenhagena. (Petra Willerthová)
Escher in Het Paleis, Haag
Historické prostory královského paláce v Haagu nabízí stálou výstavu nejslavnějších grafických děl nizozemského umělce Mauritse C. Eschera (1898–1972). Jeho vizuálně poutavé grafické listy jsou založeny především na detailní práci s matematikou, perspektivou, iluzí či zdánlivě nekonečnými prostory. Escher tak ve svém díle vytváří působivé imaginativní světy, ale také optické iluze, ve kterých se například ryby mění v letící kachny. (Adéla Šenková)
Vasamuseet, Stockholm
Z mnoha památek a muzeí švédského hlavního města stojí rozhodně za návštěvu Vasamuseet, uchovávající nádherně zachovanou válečnou loď Vasa z roku 1628. Loď, která měla být se svými dvěma dělovými palubami největší zbraní švédského královského námořnictva se krátce po vyplutí nešťastně potopila. Až v 60. letech minulého století byla vyzdvižena, zrekonstruována a unikátně zakonzervována včetně bohaté sochařské výzdoby. Jedna se o největší dochovanou loď tohoto typu na světě. (Martin Deutsch)
Opuštěný areál střelnice v Pisárkách, Brno
V areálu střelnice za parkem Anthropos v brněnských Pisárkách dnes zvědavý návštěvník najde budovy historizující zahradní restaurace, střelnice a neogotické ochranné zdi opuštěné a v nelichotivém stavu. Areál začal vznikat poté, co ho v roku 1847 koupila Brněnská měšťanská střelecká společnost a k původnímu objektu lázní přistavěla ve druhé polovině 19. století další budovy. Část jedné z budov byla nedávno zrekonstruována a slouží svému původnímu účelu jako zahradní restaurace. (Karolína Králiková)
Foto: Veronika Řezníčková, Štěpánka Grunová, Karolína Králiková, Michaela Hojdysz, wikipedia, naszaparafia, english-heritage, wikimedia, pamiatky.bytca, worldheritagegermany, arthur.io, visitsweden
