Před dvěma týdny byla v newyorské aukční síni Christie’s vydražena za více než dva miliony dolarů jedna z nejslavnějších starověkých gem.
Římská intaglie (tj. do hloubky řezaná gema) z černého achátu znázorňuje Antinoa, mladého milence císaře Hadriána, jenž se v roce 130 utopil v Egyptě a jehož obrazy zdrcený císař posléze doslova zaplavil celou svou říši. Pro svou mimořádnou kvalitu je právě tento portrét někdy považován za vůbec nejlepší ze všech dochovaných Antinoových podobizen.
V renesanci byly chybějící části gemy doplněny zlatou montáží, avšak prvním jmenovitě doloženým novodobým majitelem díla byl až benátský učenec Anton Maria Zanetti (1679-1767).
Římská intaglie z černého achátu s portrétem Antinoa („Marlborough Antinous“), 130-138
Zanetti byl neobyčejně barvitou postavou. Ze skromných počátků – začínal jako umělecký agent a vzdělaný „cicerone“ doprovázející britské gentlemany na jejich italské „grand tour“ – se poměrně záhy vypracoval na muže velkého světa. Byl obchodníkem s uměním, uznávaným znalcem a neposlední řadě i duchaplným dopisovatelem plným entuziasmu, kterému potěšení z korespondence s přáteli o antických gemách připomínalo okamžiky vášnivého štěstí, které údajně prožíval „předtím jen v časech svého mládí nad dopisy své milence“. Byl mimochodem dobře znám i ve střední Evropě – ve Vídni například pomáhal knížeti Josefu Václavovi z Liechtensteina rozšířit jeho rodové umělecké sbírky a v roce 1736 zde získal z pozůstalosti slavného válečníka prince Evžena Savojského kamej s tygrem, jednu z nejcennějších akvizic své mimořádné kolekce antických gem, po níž toužili přední milovníci umění té doby (včetně slavného průkopníka „gotického románu“ Horace Walpola).
A.M. a G.F. Zanetti, Delle antiche statue greche e romane, che nell’antisala della libreria di San Marco, e in altri luoghi pubblici di Venezia si trovano I, Venezia 1740, obr. 23
Zanettiho gema s Antinoem byla poprvé publikována v luxusní obrazové publikaci s vyobrazením předmětů z jeho vlastní sbírky (A. F. Gori, Gemmae antiqae Antonii Mariae Zanetti, Venezia 1750) a v neméně honosném albu antického sochařství v Benátkách (A. M. a G. F. Zanetti, Delle antiche statue greche e romane […], Venezia 1740). Zanetti nicméně svou chloubu posléze prodal Georgi Spencerovi (1739-1817), čtvrtému vévodovi z Marlborough, v majetku jehož rodiny dílo zůstalo až do konce 19. století. Poté několikrát změnilo majitele a nakonec bylo získáno do sbírky Giorgia Sangiorgiho (1886-1965), jehož pozoruhodná kolekce antických gem byla nyní rozprodána v aukci v newyorské aukční síni Christie’s. Hrdým majitelem sedmnácti gem včetně Antinoa se podle svého dnešního vyjádření na sociálních sítích stalo Gettyho muzeum v Los Angeles.
Zdroje snímků: Christie’s | digi.ub.uni-heidelberg.de