Jak jste mnozí jistě postřehli, ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu se od října koná výstava Bernini & Caravaggio: The Discovery of Emotions (Entdeckung der Gefühle) věnovaná dvěma významným raně barokním umělcům a jejich době.
Jak shrnuje anotace výstavy:
„Mezi lety 1600 a 1650 byl Řím centrem umění, které lákalo mnoho talentovaných umělců. Byl místem, kde se utvářel nový přístup k umění – podnícený malířem Caravaggiem (1571-1610) a rozvíjený sochařem Berninim (1598-1680) – jenž počal ovlivňovat celou Evropu. Caravaggio a Bernini začali vytvářet realistická vyobrazení osob. Při jejich zobrazování sledovali jejich vnitřní pohyb a pocity. Toto spojení mezi realitou a emocemi bylo nové a stalo se charakteristické pro barokní období. Výstava tak otevírá dialog mezi sochami a malbami, a současně ukazuje, jak byli Caravaggio a Bernini vnímáni svými současníky.“
Výstava, jejímiž kurátory jsou Gudrun Swoboda, kurátorka jihoevropské barokní malby KHM, Stefan Weppelmann, ředitel obrazové galerie KHM, a Frits Scholten, kurátor sochařské sbírky v Rijksmuseu, je rozdělena nikoli chronologicky, ale na několik částí vymezených na základě konceptů, jež byly běžné v dobovém diskursu o umění. První místnost představuje díla ke konceptům Meraviglia & Stupore a Orrore & Terribilità, mezi nimiž je kupříkladu vystaven Caravaggiův Narcis (kol. 1600), Chlapec uštknutý hadem (kol. 1597/98), Berniniho Hlava Medúzy (1638–1640) či několik obrazů Davida s hlavou Goliášovou od různých autorů.
V další místnosti věnované mnoha aspektům lásky, Amore, jsou prezentována díla jako Caravaggiův Sv. Jan Křtitel (kol. 1602), jehož „otevřeně zobrazená senzualita zcela nahého, a přesto svatého mladíka, neměla v umění žádný precedens“, nebo několik variant zobrazení extáze Marie Magdalény či terakotové modello slavné Berniniho Extáze svaté Terezie z Ávily (1647).
Třetí místnost je věnovaná konceptům Moto & Azione a Vivacità: zde jsou k vidění obrazy s dramatickými náměty jako Obětování Izáka (Orazio Gentileschi, kol. 1612), Svržení sv. Šebestiána do Cloaca Maxima (Ludovico Carracci, 1612) nebo Zničení jeruzalémského chrámu (Nicolas Poussin, 1635). Dále je v místnosti vystavena řada modellett od Francesca Mochiho a Berniniho zapůjčených převážně ze soukromých sbírek. Zajímavé jsou zejména nepříliš známé modely Davida (1623), Tritóna (1653) a Slona na obelisku (kol. 1632 nebo 1658), a dále řada malířských a sochařských portrétů.
Koncepty Passione & Compassione a Visione, jimž je vyhrazena předposlední místnost, jsou spojeny s náměty utrpení Krista a dalších postav (např. Pieta, Annibale Carracci, kol. 1603), přičemž do emoční roviny obrazu je zapojen také divák. Kupříkladu Kristus ukazující své rány (Giovanni Antonio Galli, kol. 1625/35) upřeně „hledí na diváky, kteří se dostávají do role nevěřícího Tomáše. Avšak v tomto případě se Krista nemohou dotknout, svoji víru musí nalézt pouze skrze dívání se, vidění.“ Aspekt vidění, tentokrát ve formě vizí či vnitřního vidění, je v této části výstavy reprezentován obrazy Meditující svatý František (Caravaggio, kol. 1605; Dirck van Baburen, kol. 1618) nebo Svatý František v extázi (Giovanni Baglione, kol. 1602/03).
Poslední místnost je věnována konceptu Scherzo a závěru nazvanému Epilogue. Zde jsou vystaveny různé expresivní, vtipné či hravé motivy, například Čtyři groteskní mužské hlavy (1650-55), které měly být součástí Berniniho vlastního kočáru, Dva putti na orlech, Spící Silén s putti (François Duquesnoy), Putto kousnutý delfínem (Gian Lorenzo Bernini, kol. 1618) a Mladý Satyr s divadelní maskou Siléna (Alessandro Algardi, 1628). Více fotografií od naší kolegyně Elišky Petřekové si můžete prohlédnout zde: https://www.instagram.com/p/B58ZPTnndDf/
Z poslední místnosti jsem vyšel už jen do muzejního obchodu, kde je možné si koupit jak katalog a různé publikace k výstavě, tak nespočet všemožných předmětů s motivy vystavených děl. Dokonce i vějíře a ozdoby na vánoční strom!
Výstava končí 19. ledna 2020, takže stále máte možnost se na ni zajít podívat. Uvidíte vůbec poprvé vystavený soubor Caravaggiových a Berniniho děl včetně mnoha soch a obrazů ze soukromých a vzdálených sbírek, která se na výstavách nemusí na dlouhou dobu objevit. Na webu výstavy se můžete podívat na seznam vystavených děl a krátká videa vztahující se ke každému ze zmíněných konceptů: https://caravaggio-bernini.khm.at/