chlapec v modrém od Thomase Gainsborougha prošel nedávno restaurováním, které odhalilo jeho doposud skryté společníky.

Na své místo v severoamerickém muzeu The Huntington Library, Art Museum, and Botanical Gardens se v srpnu tohoto roku po dlouhém restaurování vrátil Chlapec v modrém (1770). Obraz je dílem britského malíře Thomase Gainsborougha (1727-1788), jenž byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších portrétistů. Ve svých obrazech se nechal inspirovat vandykovskou tradicí, ale na rozdíl od svého současníka Joshua Reynoldse zobrazoval portrétované v soudobém oděvu.

Chlapec v modrém před a po restaurování

Obraz byl poprvé vystaven v londýnské Královské akademii roku 1770 jakožto Obraz mladého gentlemana, jak jej sám autor nazval. Jelikož nebylo řečeno, kdo je na portrétu zachycen, dodnes se nad možnou totožností mladého chlapce vedou diskuze. Zpočátku se uvažovalo o Jonathanu Buttallovi, prvním majiteli tohoto obrazu, někteří badatelé se ale domnívají, že by se mohlo jednat o malířova synovce a učně Gainsborougha Duponta, který byl v podobném oděvu již jednou zobrazen.

Thomas Gainsborough, Gainsborough Dupont, okolo 1773

Obraz přitahoval diváky již záhy po svém uvedení a pod přezdívkou „The Blue Boy“ byl znám už na konci 18. století. Jeho cesta za oceán vedla skrze obchodníka s uměním Josepha Duveena, který jej odkoupil od vévody z Westminteru a roku 1921 prodal manželům Henrymu a Arabelle Huntingtonovým. To samo o sobě podnítilo velkou diskuzi a zájem veřejnosti, protože se jednalo o nejdráže zakoupený obraz do jejich sbírky (728 800$). Předtím, než se Duveenovi podařilo obraz prodat, uspořádal obchodník za účelem propagace prodeje sérii několika výstav v Národní galerii v Londýně. Zde svým svým klientům vyprávěl například o pietní atmosféře v Londýně, kde se kolem obrazu „shromažďovaly davy“. Chlapec v modrém patří i nadále mezi nejznámější britské obrazy na světě a zároveň si drží reputaci jednoho z Gainsboroughových nejkrásnějších děl. Obraz zůstal populární i díky nesčetným reprodukcím, a to od plakátů až po textil, keramiku a panenky.

Ale zpět k samotnému objevu. Při plánování průběhu restaurování prošel obraz řadou průzkumů: ohledáním pod běžným světlem, ultrafialovým zářením, infračerveným zářením, průzkumem barevných vrstev a také rentgenovým snímkováním. A právě poslední zmiňovaná metoda přinesla nejzajímavější objevy.

RTG snímek obrazu Chlapec v modrém

Rentgenové paprsky pronikají do vrstev obrazu a ukazují, jak jej umělec vytvořil nebo změnil v rámci podkresby a finální realizace. Zde snímek odhaluje detaily mužské tváře, opravenou trhlinu plátna vlevo dole a psa, kterého Gainsborough původně namaloval a pak se rozhodl jej vynechat. Taktéž v horní části obrazu rentgen poskytuje letmý pohled na portrét, který Gainsborough začal, ale poté opustil, než se rozhodl plátno znovu použít . Povšimnout si můžeme také zachycení podpor a jejich stavu, jež jsou na zadní straně plátna a pomáhají držet tvar napínacímu rámu obrazu.

Snímek z průběhu restaurátorského průzkumu přímo v galerii

Po roce restaurování je tedy obraz zpět na svém místě, očištěn o nepůvodní barevné vrstvy a ztmavlé laky a čekající na návštěvníky, kteří si jej po znovuotevření muzea přijdou prohlédnout. Pokud byste se chtěli o celém projektu, průběhu restaurování, ale i o historii díla dozvědět více, navštivte stránky muzea, kde naleznete i rozhovory s kurátorkou či restaurátorkou Chlapce v modrém.

Foto a zdroj: huntington.org