Author: Michaela Šeferisová Loudová

Příběh měsíce | Okouzlení na laguně. Evropská aristokracie v Benátkách

Benátky zažívaly svůj největší politický a obchodní rozmach ve středověku, kdy byly skutečnou evropskou velmocí. Avšak i v období raného novověku měly svým návštěvníkům co nabídnout. Bohatý kulturní život a přepychové paláce bohatých patricijů představovaly lákavý cíl urozených cestovatelů z celé Evropy. Jak tu trávili čas, co bylo záhodno vědět a čím byli nejvíce okouzleni? Přenesme se do druhé poloviny 17. století a vydejme se do Benátek spolu s nimi!

Jakožto šlechtici bychom si pro svou návštěvu vybrali nejspíše zrovna březen, který spadal do dlouhého období karnevalu mezi 26. prosincem a Velkým pátkem. V této době byly totiž Benátky pro vznešené cizince nejpřitažlivější. Vedle lovu kachen, který byl vítanou zábavou i zdrojem kulinářských požitků, to byla především divadelní a operní sezóna a soukromé slavnosti, které lákaly k návštěvě. Společenské události doprovázely hazardní hry: kostky, karty nebo různé formy sázek. Účast na společenských událostech přinášela možnost seznámit se s vlivnými aristokraty nebo předními osobnostmi kulturního života. Právě získávání kontaktů a úspěšná prezentace vlastní osoby ve vysokých kruzích byly patrně nejcennějším výsledkem takové cesty. Období mezi lety 1650 a 1720 bylo navíc posledním v dějinách Benátek, kdy se pozornost zdejší vybrané mezinárodní společnosti soustřeďovala i na politické záležitosti. K nim patřilo vytváření a konsolidace aliancí ve válkách s Turky, ale také demonstrace osobních nebo dynastických nároků. Continue reading →

Pavel Preiss | Život jako freska

Před vánočními svátky nás zastihla smutná zpráva, 17. prosince 2023 zemřel ve věku 97 let historik umění prof. PhDr. Pavel Preiss, DrSc.

Tento vynikající znalec barokního umění, zejména malířství a kresby, patřil k nepřehlédnutelným osobnostem českého dějepisu umění i kultury. V příštích dnech o něm bude jistě řečeno mnohé, budou připomínány jeho knihy, objeví se zhodnocení jeho díla, zazní osobní vzpomínky. Ráda bych se k těmto hlasům připojila krátkým biogramem, a dovolíte-li, i vlastní vzpomínkou. Continue reading →

Příběh měsíce | Dvojitá stopa po géniovi. Maulbertsch a jeho malby v kostele piaristů v Mikulově

, and
V rámci výuky Semináře dějin umění FF MU jsme se byli 19. dubna 2023 podívat na aktuálně restaurované malby v piaristickém kostele sv. Jana Křtitele v Mikulově za doprovodu našich učitelů Michaely Šeferisové Loudové a Tomáše Valeše. Restaurátorské práce zde byly zahájeny roku 2016 a budou pokračovat ještě několik dalších let. Doposud se tamnímu týmu odborníků podařilo obnovit více než polovinu nástěnných maleb, jejichž autorem je přední barokní malíř Franz Anton Maulbertsch (1724–1796). Během naší návštěvy jsme měli jedinečnou možnost vidět zblízka dvě scény, na nichž nyní probíhají poslední obnovovací zásahy: Sv. Jan Křtitel před králem Herodem a Kázání sv. Jana Křtitele. Získali jsme také nečekaný suvenýr – artefakt, jenž je pro historiky umění raritou.

Continue reading →

Příběh měsíce | O pokoji, který toužil po fresce

Letos si připomínáme sto let od narození prof. Ivo Krska, kterému je věnován Příběh měsíce září.

Představte si pokoj. Prostorný, ale ne příliš rozlehlý, spíš útulný, se stropem vysokým přesně tak, jak mají v oblibě bytoví architekti. Pokoj příjemně omšelý a jemně zaprášený, s lehce vybledlým kobercem na podlaze a knihovnami podél stěn. Uprostřed něj stojí velký stůl se stohy knih a papírů. Pracovna, řekli byste. Nejspíš ji už nikdo dlouho nepoužívá. A přece máte pocit, že to není tak úplně opuštěné a vyhaslé místo. Kde to jsme? V pokoji Ivo Krska. Profesora Ivo Krska. Přední osobnosti českého dějepisu umění, znalce, historika a kritika umění, a také příležitostného malíře. Muže, jenž zasvětil svůj život malířství. Sté výročí narození této osobnosti si letos připomínáme (* 6. června 1922). Continue reading →

Workshop | Návštěva u šlechtičen a experiment na Nové radnici

Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.

Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).

Continue reading →

Foto měsíce | Barevné světlo: fresky klášterního kostela benediktinů v Rajhradu u Brna

Fotografie, kterou vám v naší nové rubrice představujeme jako první, patří k mým nejmilejším. Pochází z relativně početné série snímků, které jsme před lety pořídili s kolegou Pavlem Suchánkem v klášterním kostele sv. Petra a Pavla v Rajhradu u Brna. Zachycuje partii nástěnných maleb Jana Jiřího Etgense (1691–1757) na chrámové klenbě z let 1726–1729. Continue reading →

Dílo měsíce | Co se skrývá za dveřmi

Jan Fertl, Sapientia

Nejen na střelnici, kam nás tato rubrika zavedla minulý měsíc, lze zažít napínavé okamžiky. Stejně vzrušující může být i návštěva mnohem klidnějšího místa, za jaké platí – už ze své podstaty – i barokní klášterní knihovna. Ta, do které se vypravíme v letošním roce, se nachází nad sakristií kostela sv. Janů v areálu minoritského kláštera v Brně. Continue reading →

Dílo měsíce | Vulkánova knihovna: kamna ze sbírek Salzburského muzea Carolino Augusteum

Dílem měsíce března jsou v duchu lidové pranostiky kamna, ovšem ne ledajaká. Světový unikát, známý jako „Spottofen“, se dnes nachází v Salzburger Museum Carolino Augusteum (glazovaná keramika, 2. čtvrtina 18. století, výška 297 cm).

Kamna vytvořil neznámý mistr – kamnář či sochař, činný buď v oblasti Salzburska, Horního Rakouska nebo Bavorska (Fridolfing). Spodní část kamen na čtyřech (původně pěti) nohách ve tvaru sedících lvů napodobuje knihovnu. Dva regály nad sebou, obíhající po obvodu kamen (vyjma zadní skrytou část), jsou naplněny knihami. Bílé hřbety knih jsou pečlivě popsány. Je to knihovna opravdu vybraná: nápisy obsahují jména heretiků, názvy jejich děl nebo označení skupin jejich stoupenců. Continue reading →