Zajímavost | Tapisérie

Věk rytířství a rytířských řádů máme spojený především s obdobím středověku, křížovými výpravami a hrady. Avšak tento fenomén přetrvával i v 15. století.

Jedním z příkladů důležitosti myšlenky rytířských ctností a ideálů je dvůr Maxmiliána I., jemuž byla věnována výstava The Last Knight: The Art, Armor and Ambition of Maximilian I v Metropolitním muzeu v New Yorku na přelomu roku 2019-2020.

Turnajová tapisérie Fridricha III. Saského, Jižní Nizozemí (pravděpodobně Brusel), ca. 1490, hedvábí, stříbrné a zlaté nitě, 497 × 579 cm, Musée des Beaux-Arts de Valenciennes, Francie (O.A.87.19), foto: Nicolas Roger.

Mezi mnohými exponáty vynikal jeden unikát, a to tapisérie přibližující éru zlatého věku rytířských řádů z konce 15. století , která zobrazuje jeden z nejtypičtějších prvků rytířství: turnaj. Tapisérie zachycuje souboj rytířů (spíše divadelní představení) pro speciální publikum v logii, jež zahrnovalo i Maximiliánovu dceru Markétu a syna Filipa I. Kastilského.

Tapisérie s názvem Turnajová tapisérie Fridricha III. Saského zvaného Moudrého (Tournament Tapestry of Frederick the Wise) byla zapůjčená z Musée des Beaux-Arts de Valenciennes z Francie. Aby vůbec mohla přicestovat na zaoceánskou výstavu, bylo zapotřebí mnoha restaurátorských zásahů. Tapisérie bývají často velmi křehké a jejich materiál značně deformovaný, což byl i příklad tohoto díla. Tapisérie už byla mnohokrát restaurována, někdy značně neodborně, ale držela pohromadě díky silné podšívce. Celkově přišla restaurace uměleckého díla asi na 130 000 euro, přičemž Metropolitní muzeum přispělo 40 % této částky a zbytek uhradila francouzská vláda, muzeum a individuální dary.

Turnajová tapisérie Fridricha III. Saského (detail), Jižní Nizozemí (pravděpodobně Brusel), ca. 1490, hedvábí, stříbrné a zlaté nitě, 497 × 579 cm, Musée des Beaux-Arts de Valenciennes, Francie (O.A.87.19), foto: Nicolas Roger.

Princezna Markéta stojí vedle budoucího Karla VIII. Francouzského a má na  ruce prsten. Ukazuje to na krátké období, kdy byli tito dva zasnoubeni. Znaky na okraji gobelínu zahrnují území, jež ovládal Friedrich III. Saský. Tapisérie je velmi propracovaná, důraz je kladen na detaily, jako například na přesné zachycení obličejů, zásnubní prsten apod. Kurátor výstavy Pierre Terjanian usuzuje, že gobelín připomíná uzavření příměří mezi nadvládami Maximiliána a francouzského království. Upozorňuje ale, že Markéta, Filip a Karel však nikdy nebyli na jednom místě, a jedná se tak spíše o symbolickou scénu. Dataci pomohlo i to, že zasnoubení mezi Markétou a Karlem bylo zrušeno roku 1491, kdy si Karel vzal Annu Bretaňskou, aby připojil Bretaň ke svému území.

Zdroj