Stay At Home Museum nabízí svým virtuálním návštěvníkům VIP prohlídky po těch nejzajímavějších památkách a muzeích ve Vlámsku
V průběhu lockdownu přišla řada světových muzeí se skutečně kreativními nápady, jak plnit své poslání i v době, která znemožňuje muzejnímu a galerijnímu sektoru jejich klíčovou roli – zprostředkovávat kontakt s uměleckými díly tváří v tvář. Výstavní sály se například staly jevištěm, na němž byla okolní výtvarná díla interpretována prostřednictvím tance. Paradoxně se diváci mohli také blíže setkat s kurátory, kteří jinak zůstávají běžnému diváku spíše skryti. A to je i strategie, na kterou vsadili tvůrci sérií Stay at Home Museum a Flemish Masters Museum Tour, které seznamují diváka s těmi nejzajímavějšími vlámskými muzei prostřednictvím „osobních“ prohlídek s jejich kurátory.
Například v první epizodě tak můžete navštívit „výstavu roku 2020“, Van Eyck: An Optical Revolution v Muzeu výtvarných umění v Gentu (MSK – Museum voor Schoone Kunsten), kterou vás provede její spolukurátor, Till-Holger Borchert.
Pokud patříte spíše mezi příznivce barokního umění, neměl by vám uniknout třetí díl, který je zaměřen na zřejmě nejproslulejšího vlámského umělce 17. století – Pietera Paula Rubense. Poutavá a entuziastická prohlídka s ředitelem a kurátorem této instituce, Benem Van Beneden, vás provede Rubensovým domovem situovaném v samotném srdci města Antverpy.
Jeden z dílů seznamuje diváky také s muzeem Hof van Busleyden v Mechelenu. Město Mechelen, které bylo v šestnáctém století hlavním městem Nizozemí, se pyšní bohatou historií i významnou uměleckou tradicí. Od dob Karla Smělého zde sídlil hlavní soud a město se také stalo domovem dvou významných žen a patronek umění, Markéty z Yorku a Markéty Habsburské, v letech 1507 až 1530 hlavní místodržící v Nizozemí. Kromě historicky významných osobností vás prohlídka muzea seznámí také s uměleckými díly nebo tradicemi spjatými s tímto městem.
V průběhu druhého lockdownu navázal na první sérii projekt nesoucí název Flemish Masters Museum Tour. Od první řady se liší tím, že sestává pouze ze čtyř kratších epizod, jinak ale ve stejném duchu seznamuje diváky s dalšími výjimečnými institucemi ve Vlámsku. První epizoda vás zavede do antverpského muzea Mayer van der Bergh, domova soukromé sbírky Fritze Mayera van der Bergh (1858–1901). Tento zajímavý sběratel během bezmála deseti let nashromáždil více než šest tisíc objektů a uměleckých děl.
Obzvláště zajímavý i pro českého diváka je v této souvislosti příběh akvizice obrazu Pietera Bruegela staršího, Šílená Meg, který znázorňuje postavu vlámského folkloru – ráznou a poněkud bláznivou ženu, která vedla armádu žen k drancování pekla. Toto dílo bylo součástí sbírek Rudolfa II. v Praze, ale po třicetileté válce se v důsledku plenění pražského dvora ocitlo ve Švédsku a poté zmizelo neznámo kam. Fritze na tento obraz upozornil jeho rádce, Max Friendländer, který jej objevil v tmavém koutě jistého obchodu s uměním.
Pokud patříte mezi obdivovatele vlámských primitivů, neměla by vám uniknout epizoda zaměřená na díla Hanse Memlinga ve Špitále sv. Jana. Dozvíte se také, jak se lidé vypořádávali s různými epidemiemi v období středověku a novověku nebo jak přistupovali k tématu smrti.
Milovníci knižní iluminace ocení zejména čtvrtou epizodu odehrávající se v KBR (Koninklijke Bibliotheek van België) v Bruselu. Jako známí bibliofilové nashromáždili burgundští vévodové a vévodkyně úctyhodný počet vzácných rukopisů. Třetina této sbírky se dnes nachází právě v Královské knihovně, avšak kvůli materiálovým vlastnostem je s většinou těchto předmětů manipulováno jen velmi zřídka. V této epizodě tak máte jedinečnou příležitost spatřit rukopisy obdivovat iluminace a miniatury v nich, které jinak známe většinou pouze izolovaně, v jejich celistvosti.
Obě série jsou přístupné zdarma na YouTube, a to prostřednictvím odkazů uvedených níže.
Zdroje: