Na podzim tohoto roku si budou brněnští obyvatelé připomínat výročí Moravského průmyslového musea (nyní Moravská galerie v Brně), od jehož založení uplynulo již 150 let. Tato specializovaná instituce měla za úkol představit soudobé veřejnosti nejnovější výdobytky vědy a techniky na poli uměleckého řemesla, jemuž se stejně jako jiným odvětvím nevyhnula mechanizace a masová produkce. Společně si přiblížíme především významný a dodnes zachovaný archivní a dokumentační materiál, nyní uložený v archivu Moravské galerie označovaný jako Sbírka předloh, který nás přenese do doby rozkvětu výše zmíněného muzea.

Sbírky předloh, které měly sloužit jako vzorové prototypy pro kultivaci vkusu masové produkce, začaly z popudu Gottfrieda Sempera (1803‒1879) vznikat postupně v průběhu poloviny 19. století na mnoha vzdělávacích institucích, jako byly muzea a školy. Lze zmínit další početné sbírky těchto dokumentů například v Museum angewandter Kunst ve Vídni či Uměleckoprůmyslovém muzeu v Liberci. Tyto reprodukce ať už úplných, či jen detailních záběrů na umělecká díla byly již v době svého zrodu zpřístupňovány všem zájemcům tak, aby poskytovaly neocenitelný zdroj obrazových modelů a předloh pro tvorbu nových a jedinečných vzorů a ornamentů.

Sbírka předlohových listů nacházející se v Moravské galerii (dále MG) se skládá zejména z historických originálních fotografií od významných soukromých fotografických ateliérů, dále z tištěných listů, výstřižků z časopisů a knih, které byly upraveny a připevněny na paspartu k docílení jednotného formátu. Takto opatřené listy byly uloženy do speciálních, k tomu vytvořených dřevěných kartonů a tematicky rozděleny podle materiálových kategorií, z nichž byly předměty vyrobeny. Z počátku tvořila celá sbírka součást muzejní knihovny, kde byla často využívána nejen odbornými pracovníky muzea, ale také studenty či řemeslníky ke zdokonalení vědomostí v dané oblasti či pro komparaci.

Starý fotografický materiál nacházející se v této sbírce má z velké části charakter dokumentační ve snaze zachytit co nejpřesněji daný objekt či předmět tak, aby seznámil diváky s aktuální podobou vzdálených měst, bytových interiérů, instalací výstav či sbírkotvorným charakterem muzeí ve světě. Nalézt zde můžeme mnoho vedut s pohledy na nejrůznější města zachycující jejich místní architektonické odlišnosti, jedinečné urbanistické koncepty či práci na historických vykopávkách, které se ve zpětném pohledu zdají být důležité jak pro památkovou péči, tak pro samotnou historii míst. Jako ukázku přikládáme pohledy na vykopávky v Brně poblíž jezuitského kostela po roce 1905.

Mezi nejstarší fotografy-dokumentaristy zachycující pohledy na město jsou v souboru zastoupeni zejména: pražský rodák Jindřich Eckert (1833‒1905), brněnský profesionální fotograf Josef Kunzfeld (1842‒1915) či známý brněnský portrétní fotograf Quido Trapp (1830‒1889). Dále můžeme uvést jména jako Josef Wlha, Oscar Kramer, Ludwig Angerer, Josef Lӧwy a další.

Tito fotografové se také zaměřovali na systematickou dokumentaci nejrůznějších uměleckých předmětů, zejména starožitností, ať už ze soukromých, či institucionálních sbírek, jejichž fotografický obraz následně sloužil k popularizaci umění jako takového nebo k zachycení proběhlých výstav a jejich instalace. Mezi nejstarší dochovanou fotografii tohoto souboru patří předloha zbroje ze sbírky muzea na zámku Ambras od fotografa Andrease Grolla (1812‒1872) datovaná do poloviny 50. let 19. století. Příkladem může být i soubor více než 150 předloh z ateliéru brněnského fotografa Josefa Kunzfelda, které byly pořízeny ve spolupráci s Moravským průmyslovým museem ku příležitosti výstavy církevního umění v Brně v roce 1884. Nicméně zájem byl i o reprodukce soukromých interiérů včetně celkového vybavení a uměleckých či jiných sbírek umístěných v privátních, běžně nepřístupných prostorách.

Tradičním oborem byl také fotografický portrét, jenž byl často hlavní specializací fotografických ateliérů. Mnohé z dochovaných podobizen však zůstávají neurčeny. Ve sbírce MG nás může zaujmout kabinetní fotografie arcivévody Bedřicha Rakousko-Těšínského jako malého chlapce či fotografie mladého manželského páru.

Část sbírky je rovněž tvořena dalším vizuálně zajímavým materiálem, a to pohledy do nedochovaných interiérů škol, obchodů či jiných veřejných budov. Série fotografií související s brněnským prostředím představuje ateliér vídeňského sochaře Antona Breneka (1848‒1908). Zde si můžeme povšimnout zaniklého pomníku Josefa II., jehož součástí byla i alegorie Tolerance, dříve stojící v Brně před Německým domem (1892) a dnes v parku Lužánky.

Od založení bylo muzeum chápáno jako vzdělávací instituce, což se projevilo především na konci 19. století, kdy se intenzivně rozrůstala knihovna, jenž se stala ústředním bodem edukace široké veřejnosti. V rámci knihovny byla rozšiřována a doplňována i sbírka předloh. Po první světové válce však bylo zjištěno, že tento soubor byl neuspořádaně uložen v nevhodných půdních prostorách, kde byl ponechán vlastnímu osudu několik let. Proto byla za ředitele Stanislava Sochora (1882‒1959), který byl v čele muzea mezi lety 1923‒1938, sbírka předloh hned zpočátku jeho úřadu zrušena a z jejího základu vznikla sbírka staré fotografie. Na samotných fotografiích z velké části chybí popis vyfotografovaných předmětů, jejich autorství či datace. Tyto informace byly doplněny a zaznamenány ve čtyřech inventárních knihách tehdy ještě asistentem muzea, historikem a teoretikem umění Václavem Richterem (1900‒1970), který byl ve 20. letech 20. století odpovědný za činnost knihovny.

Původní značení, kterým byly během více než jednoho století předlohy popisovány, zůstávalo dlouho neobjasněno. Na jednotlivých paspartách se v rámci celého souboru objevuje několik značek, jež odkazují na různý řadící systém v průběhu let. Číslo vyznačené v zeleném kroužku označuje původní knihovní řadu a odkazuje na přírůstkové knihy stále dostupné v knihovně MG. Označení v modrém rámečku ukazuje rozčlenění děl k materiálové kategorii podle Anordnung. Cataloges der Vorlagen-Sammlung, ve kterém nalezneme až 23 kategorií. A poslední značka v kroužku červeném odkazuje na inventární číslo, pod nímž předmět nalezneme v přidružených inventárních knihách a podle nichž jej lze vyhledat i v kartotéce (8 kartonů) vytvořené na začátku 20. století, kde jsou předměty řazeny rovněž podle materiálových kategorií. Toto číslování je používáno dodnes a bylo na něj navázáno i v průběhu 20. století, kdy ke sbírce přibyly fotografie nové.

Sbírka předloh, která má jistě i v dnešní době co nabídnout, je nepochybně neocenitelným zdrojem obrazového materiálu souvisejícím nejen s naším prostředím. Poskytuje rovněž cennou vizuální dokumentaci i k evropským kulturním dějinám. Na tento soubor se můžete těšit již ke konci tohoto roku, a to ve zdigitalizované podobě. Divákům bude nabídnuto více než 12 500 předmětů, které jsou propojeny s konkrétními sbírkovými předměty a katalogem sbírek online MG. Ke zhlédnutí bude sbírka předloh na online platformě archivu MG, kde je již nyní možnost prohlédnout si dokumenty týkající se Moravské zemské obrazárny.

Sbírku předloh odborně zpracovala Kateřina Vajdáková a Michaela Růžičková.

literatura:

• Marie Plevová, Sbírka předloh. První kolekce fotografie v Moravském průmyslovém muzeu, Bulletin Moravské galerie v Brně 62, Brno 2006, s. 18‒24.
• Petra Trnková, Fotografie ve službách vědy uměleckohistorické. Spolupráce muzea s živnostenským fotografem. Příspěvek k historii fotografie 19. století, Bulletin Moravské galerie v Brně 58‒59, Brno 2003, s. 263‒273.
• Bronislava Gabrielová, Moravské uměleckoprůmyslové muzeum v letech 1873‒1961, in: Alena Křížová ed., Moravské uměleckoprůmyslové muzeum v Brně, Brno 2013, s. 34‒84.
• Lada Hubátová-Vacková ‒ Tomáš Zapletal, Sbírka předloh II., in: Lada Hubátová-Vacková ‒ Tomáš Zapletal (edd.), Gottfried Semper. Věda, průmysl a umění, Praha 2016, s. 208‒230.