Po měsících putování je Grand Tour u konce. Prošli jsme salony, galerie, podzemí i tržiště, byli jsme svědky slavností i jsme sledovali pozůstatky vulkanické aktivity flegrejských polí. Teď přichází chvíle návratu. Kufry jsou plné, skicáky popsané, peněženky lehčí. Ale jedna otázka ještě zůstává: odvezli jsme si vážně všechno, co jsme mohli?
Každý z nás už si z daleké cesty dovezl nějakou tu mušličku, barevný oblázek, památku na krásné místo, zážitek a strávený čas. V 18. a 19. století si se suvenýry hlavu vůbec nelámali: v jejich zavazadlech bychom běžně objevili odloupnutý kousek zdiva z Kolosea, malovanou fresku z Pompejí, zdobený střep z Capuy nebo pár kamínků mozaiky z Hadriánovy vily.
Dnes tyto drobnosti přehlížíme, přestože jich v českých sbírkách najdeme překvapivé množství – zasazené do rámů, vystavené pod sklem, často ale bez kontextu a beze jména, přitom jejich původ odkazuje k velmi osobnímu a spontannímu gestu a touze tehdejších cestovatelů odnést si kousek zážitku s sebou. Continue reading