Rubrika: Příběh měsíce
Příběh měsíce | Dvě konfese a jedna modlitebna, dva kostely a jedna církev
Jak vypadalo osvícenství na moravském venkově koncem 18. století?
Ve středu 19. října začala v prostorách Moravské zemské knihovny za doprovodu části vokálně-instrumentálního tělesa Musica Figuralis výstava s názvem „Odvaž se poznat!“. Expozice umístěná ve foyer knihovny si klade za cíl přiblížit návštěvníkům Moravu jako významnou lokalitu úzce kulturně propojenou s Vídní, konkrétně v době osvícenství mezi lety 1740–1810, jež dalo vzniknout Moravské zemské knihovně či Moravskému zemskému muzeu a položilo základy „moderní“ společnosti. Výstava nabízí prostřednictvím knih, brožur, map i grafik ze sbírek knihovny pohled jak do šlechtických salonů, zednářských lóží tak i do venkovských škol tohoto období či představuje rukopisy používané na moravském venkově pro hledání pokladů. Právě moravský venkov kolem roku 1800 je dějištěm i našeho říjnového příběhu.
Příběh měsíce | O pokoji, který toužil po fresce
Letos si připomínáme sto let od narození prof. Ivo Krska, kterému je věnován Příběh měsíce září.
Představte si pokoj. Prostorný, ale ne příliš rozlehlý, spíš útulný, se stropem vysokým přesně tak, jak mají v oblibě bytoví architekti. Pokoj příjemně omšelý a jemně zaprášený, s lehce vybledlým kobercem na podlaze a knihovnami podél stěn. Uprostřed něj stojí velký stůl se stohy knih a papírů. Pracovna, řekli byste. Nejspíš ji už nikdo dlouho nepoužívá. A přece máte pocit, že to není tak úplně opuštěné a vyhaslé místo. Kde to jsme? V pokoji Ivo Krska. Profesora Ivo Krska. Přední osobnosti českého dějepisu umění, znalce, historika a kritika umění, a také příležitostného malíře. Muže, jenž zasvětil svůj život malířství. Sté výročí narození této osobnosti si letos připomínáme (* 6. června 1922). Continue reading
Příběh měsíce | Ut pictura poesis a Jan van Mieris (1660–1690)
Monografie Jan van Mieris (1660–1690) His Life and Work od Margreet van der Hut byla publikována v loňském roce k výročí 360 let od narození tohoto umělce. Kniha přináší řadu nových poznatků o jeho životě i díle. Kromě úspěchů na poli malby neopomíjí ani Mierisovo básnické dílo, a proto je dobrým výchozím bodem pro připomenutí si tohoto zajímavého umělce v červnovém Příběhu měsíce.
Jan van Mieris (17. 6. 1660 – 17. 3. 1690) byl nejstarším synem a žákem leidenského malíře Franse van Mierise (1635–1681), který své zkušenosti čerpal v dílnách Gerarda Doua (1613–1675) a Abrahama van den Tempela (1622–1672). Téměř celý svůj krátký život, který byl doprovázen řadou zdravotních komplikací, pobýval Jan van Mieris v Leidenu. Působil zde jako člen zdejšího malířského cechu sv. Lukáše a věnoval se převážně portrétní a žánrové tvorbě. Výjimku v rámci zahraničních pobytů představuje poslední rok umělcova života, který strávil v Římě, kde také zemřel. Continue reading
Příběh měsíce | Restaurování nástropních obrazů ve Sněmovním sále zámku v Kroměříži
Sněmovní sál arcibiskupského zámku v Kroměříži patří k místům, která není nutné nijak zvlášť představovat. Pro většinu návštěvníků zámku je monumentální rokokový sál jednou z jeho hlavních atrakcí a bezmála povinnou zastávkou.
Historií nedotčený posluchač se v něm dozví o zasedání prvního zvoleného parlamentu habsburské monarchie, který se zde v letech 1848 a 1849 neúspěšně snažil dát zaostávajícímu středoevropskému státu moderní ústavu. Snad úplně každý si vzpomene alespoň na některý z řady seriálů, filmů a filmových pohádek, které v něm byly natočeny. Ani znalce a milovníky komiksů jistě nenechá chladnými místo, kde se odehrává (patrně) fiktivní hororový upíří příběh z časů ústavodárného shromáždění. A historik umění si zde bude lámat hlavu nad množstvím vyslovených i nevyslovených hypotéz, nashromážděných několika generacemi tuzemských i přespolních badatelů, a také nad některými záhadami, které ještě čekají na generace budoucí.
Příběh měsíce | Komenský a umění
Roku 1592, tedy před 430 lety, se narodil Jan Amos Komenský. Jeho jméno si spojujeme zejména s literaturou. Mnozí si tak vzpomenou na trápení, jež jim přinesla povinná četba Labyrintu světa a ráje srdce. Zároveň je však nutno zdůraznit, že Komenský se vždy snažil propojovat slovo a obraz.
Příběh měsíce | Ztracená ostravská panoramata
médii před nedávnem proletěla Zpráva, že v Ostravě má být postaven nejvyšší mrakodrap v Česku. Místní pracoviště Národního památkového ústavu následně vystoupilo proti této 235 metrů vysoké stavbě, protože by zásadním způsobem přetvořila nezaměnitelné panorama Ostravy. Taková kontroverzní situace je ideálním výchozím bodem pro rekapitulaci uměleckého zobrazovaní města, o kterém se ve 20. století tvrdilo, že nemá minulost.
Příběh měsíce | Od známých děl k novým objevům: Ohlédnutí za výstavou o Janu Jiřím Heinschovi v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem
V poslední lednový den letošního roku skončila výstava Jan Jiří Heinsch. Ve službách jezuitů, která se v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem konala už od loňského listopadu. Pořádající instituce umožnila nejen vydání doprovodné publikace, ale připravila rovněž nyní spuštěnou virtuální prohlídku výstavy, díky níž je možné ji zhlédnout, ačkoliv již skončila. Continue reading
Příběh měsíce | Zvířata napříč kontinenty
V loňském roce jste mohli zaznamenat publikaci nakladatelství Brill, která vyšla v oblíbené edici Intersections a nese název Bodies and Maps. Je věnována zobrazení žen v podobě kontinentů a otevírá otázky týkající se raně novověké politiky, cestopisné literatury, sexuality, genderu, procesů tvorby a mobility forem a motivů. Téma vychází ze starověkých alegorií světadílů, které si následně humanisté a raně novověcí umělci přizpůsobili vytvořením schématu čtyř kontinentů se standardizovanými atributy. A právě různorodosti, aktuálnosti a variabilitě tohoto námětu je věnován lednový Příběh měsíce.
Příběh měsíce | Mikael Toppelius (1734-1821)
27. prosince uplyne přesně dvě stě let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších malířů chrámových interiérů na území Finska. Příběh Mikaela ToppeliA, jehož díla je možné nalézt ve více než čtyřiceti finských kostelech, se Vám pokusím nastínit v následujícím příspěvku.
Rozsáhlé dílo Mikaela Toppelia představuje doznívající tradici bohatě malovaných interiérů dřevěných kostelů na finském území, jejíž počátky lze sledovat již od pozdního středověku. Výstavba svatostánků ze dřeva byla ve Finsku typická především díky vlivu reformace v průběhu 16. století, kdy bylo součástí švédského království. Continue reading