Příběh měsíce | Cesta opata louckého kláštera do Francie

Cesty do ciziny podnikali nejen světští aristokraté, ale také představení klášterů. Ačkoliv je k tomu vedla zpravidla povinnost účastnit se generální kapituly řádu, nebylo výjimkou, že si takovou cestu ochotně prodlužovali, či ji dokonce pojali jako malou Grand Tour. Jedné pozoruhodné cestě louckého opata proto je věnován únorový Příběh měsíce. 

Barokní kláštery si není třeba představovat jako centra samoty a odříkání. Jejich členové sice vedli přísně regulovaný, ale vlastně nepříliš asketický řeholní život, ve kterém se střídaly náboženské povinnosti se dny odpočinku, slavnostmi i hostinami čistě světského charakteru. Opati premonstrátských klášterů v Louce u Znojma, Hradisku u Olomouce a v Zábrdovicích u Brna se účastnili zemských sněmů a měli značný politický vliv, což s sebou neslo i potřebu náležité reprezentace – například možnost v klášteře kdykoliv přivítat urozené hosty. Podniknutí vzdělávací cesty po Evropě k průpravě budoucích řeholníků samozřejmě nepatřilo, ačkoliv určitý rozhled a vzdělání na některé z významných středoevropských univerzit se minimálně u adeptů na kariéru v klášterních úřadech očekávaly. Skromnější obdobu Grand Tour mohly představovat cesty na generální kapituly. Continue reading →

R’n’B | Jaro 2025

Máte rádi baroko? Jarní přednáškový cyklus R’n’B v Knihovně Jiřího Mahena bude zasvěcen právě jemu! 

Čeká nás  vyprávění kurátorky úspěšné výstavy „Petr Brandl: Příběh Bohéma“ Andrey Steckerové o historikovi umění doby komunismu Jaromíru Neumannovi a jeho lásce k baroku. Těšit se můžete také na přednášku Radky Nokkala Miltové věnovanou astrologickým malbám a tomu, jak se hvězdy staly hybateli lidských osudů a jak jejich vzájemné konstelace určovaly lidské počínání. Přednáškový cyklus uzavře přednáška historika architektury Martina Krummholze o nikom menším než geniálním architektovi Johannu Bernhardu Fischerovi z Erlachu a jeho stavbách na Moravě. Continue reading →

El Grecův Laokoon: na pomezí Tróji, Říma a Toleda

Metropolitní muzeum umění v New Yorku znovuotevřelo expozice věnované evropskému malířství z let 1300–1800, jejichž součástí jsou mimo jiné i ta nejhodnotnější díla slavného manýristického malíře El Greca mimo území Španělska. Tento článek vám představí, v čem tkví výjimečnost jedné z jeho posledních maleb – Laokoona.   

Jeden z posledních obrazů, které Doménikos Theotokópoulos, zvaný El Greco, vytvořil před svou smrtí v roce 1614, zobrazuje Laokoona rdoušeného hady – tragický příběh Apollónova kněze, jehož varování před lstivými Řeky nebral nikdo na sklonku trójské války vážně, byl od 16. století oblíbeným námětem. El Greco však za nahé postavy s charakteristicky prodlouženými končetinami namaloval Toledo, svůj adoptivní domov, čímž „trendy“ motiv přetvořil ve výjimečnou anachronickou výpověď svého časoprostoru. Jedná se skutečně jen o ztvárnění populárního námětu, nebo lze El Grecovo rozhodnutí ztvárnit v pozadí katolické centrum španělských Habsburků vysvětlit historickými událostmi? A jak se stal z byzantinského malíře ikon jeden z nejosobitějších malířů konce 16. století, jejž Max Dvořák po právu nazývá „vyvrcholením manýrismu“? Continue reading →

Příběh měsíce | Od obrazů ke korálům: Lev Vilém z Kounic a jeho „suvenýry“ z cest

Kromě obdivu k těm nejproslulejším uměleckým dílům projevovali kavalíři raného novověku na svých cestách také fascinaci různými exotickými materiály. Jedním ze sběratelů takových předmětů byl i hrabě Lev Vilém z Kounic, jemuž je věnován lednový Příběh měsíce. 

Kavalírská cesta v životě raně novověkého aristokrata nebyla jen prostředkem dalšího vzdělávání, získávání zkušeností či takřka přechodovým rituálem na cestě k dospělosti, ale také jedinečnou možností formovat vlastní vkus či zájmy. Delší pobyt mimo známé a „bezpečné“ prostředí domácí rezidence, najednou často stovky kilometrů vzdálené, umožňoval šlechtickým mladíkům vystavit se působení nových vjemů. Ať už šlo o nová jídla, klimatická prostředí, místní obyvatelstvo anebo třeba látky a materiály, z nichž byly zhotovovány oděvy, případně umělecká díla, tak skutečně jen málokterý účastník grand tour zůstal k těmto podnětům zcela netečný. Dějinám umění přitom může rekonstrukce individuálních zkušeností z takovéto cesty přinést řadu podnětných otázek týkajících se nejen uměleckých děl, ale i jejich pořizování či percepce. Samotné neobvyklé suroviny a materiály, z nichž jsou jednotlivé artefakty vyrobeny, pak přinášejí témata, která často původní rámce zájmů historiků a historiček umění přesahují a dotýkají se například problémů spotřeby či exploatace přírodních zdrojů. Continue reading →

The Parnassus Fountain: Adoption and Adaptation of a Roman Model

A baroque fountain in the second most important square in the city of Brno has as its subject matter order. Order over chaos is the metaphorical meaning of the entangled sculptural group that monumentalizes the fountain. Adopting and adapting a Roman model, a mythologically built order is recreated from water, intended as the source of life. This is the Parnassus Fountain.

This monumental fountain, designed by the Austrian architect Johann Bernhard Fischer von Erlach (1656–1723) in 1690 and realised by the sculptors Tobias Kracker (1658–1736) and Antonín Riga (1660?–1728?) in the following years, it became one of Brno’s landmarks, located in the Zelný trh square. Continue reading →

Příběh měsíce | Kryštof Václav z Nostic a jeho cesta do Nizozemí v roce 1705

Při zmínce o šlechtickém rodu Nosticů si většina českých zájemců o barokní umění zřejmě vybaví rozsáhlou obrazovou sbírku, původně umístěnou v Nostickém paláci (dnešním ministerstvu kultury). Slavnou obrazárnu založil nejvyšší kancléř Českého království Jan Hartvík z Nostic (1610–1683), na kterého v průběhu následujících staletí navázala svými sběratelskými aktivitami řada jeho potomků. Synovcem tohoto nekompromisního přívržence pobělohorského režimu byl Kryštof Václav z Nostic (1648–1712), jenž se roku 1705 vydal na diplomatickou cestu do Nizozemí, během níž jeho pozornosti neuniklo množství témat souvisejících jak s tehdy aktuální, tak i starší výtvarnou kulturou.

Continue reading →

R’n’B | Temno Jiráskovo a jiná barokní temna

Srdečně vás zveme na poslední přednášku podzimního semestru, věnovanou tematice barokního „temna“. Román Aloise Jiráska Temno i jeho filmová adaptace režiséra Karla Steklého výrazně poznamenaly obraz barokní epochy v českém historickém povědomí. Co je mýtus a co skutečnost? Byl Jirásek tvůrcem této představy, nebo vycházel ze starších zdrojů? Existuje něco jako „jiráskovsko-nejedlovské“ pojetí české minulosti? To jsou některé z otázek, které se pokusí zodpovědět přednáška profesora Víta Vlnase.

Přednáška proběhne ve středu 11. prosince od 17.00 v Knihovně Jiřího Mahena (Kobližná 4), ve Velkém sálu v 5. nadzemním podlaží, a její záznam budete moci dodatečně zhlédnout i na našem YouTube kanálu. Continue reading →

Příběh měsíce | Mantova: vzestup a pád města

Na jaře jsme vás v rámci naší rubriky „Příběh měsíce“ pravidelně zvali k návštěvě památek renesančního a barokního Říma. Počínaje dnešním příspěvkem poprvé vyrážíme na nové výpravy za poznáním, které nás tentokrát povedou po stopách kavalírských cest a „grand tours“. Naším cílem je představit vám typická místa, jež v době raného novověku patřila k oblíbeným zastávkám každého vzdělaného cestovatele. Čekají nás tak návštěvy slavných rezidencí a elegantních venkovských vil, zavítáme do divadla a plnými doušky nasajeme atmosféru dobových karnevalů a slavností. Prozkoumáme tajuplné krypty, katakomby a archeologická naleziště, a v dílnách umělců se poohlédneme po zajímavých suvenýrech z cest. Připravte se na cestu časem plnou příběhů, krásy a zážitků, které vás vtáhnou do světa minulých staletí!

Takřka povinnou zastávkou všech raně novověkých cestovatelů byla Mantova – sídelní město proslulého mecenášského rodu Gonzagů, během jehož vlády (1328–1708) se zde sjížděli ti nejvýznamnější umělci té doby, aby svým umem přispěli k velkolepému obrazu vévodského města i Gonzagů samotných (např. Alberti, Tizian, Rubens…). Listopadový Příběh měsíce poodhalí, v čem tkvěl půvab tohoto uměleckého centra a co se mu stalo osudným. Continue reading →

R’n’B | Kde zemřel Caravaggio? Uměleckohistorická detektivka

Srdečně vás zveme na druhou podzimní přednášku cyklu Renesance & Baroko do Knihovny Jiřího Mahena. Tentokrát nás profesor Jiří Kroupa zavede do barokní Itálie a zasvětí nás do příběhu jednoho z nejslavnějších evropských malířů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Michelangela Merisiho da Caravaggio –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jehož závěr života je zahalen temnotou, podobně jako jeho šerosvitné malby. 

Přednáška „Kde zemřel Caravaggio? Uměleckohistorická detektivka“ se uskuteční již 6. listopadu v 17.00 v Knihovně Jiřího Mahena ve Velkém sálu v 5. nadzemním podlaží na Kobližné 4 a její záznam budete moci dodatečně zhlédnout i na našem YouTube kanálu. Continue reading →

Výstava | Jan Kryštof Handke: malíř Šternberského kláštera

Už jen do konce října 2024 máte možnost zhlédnout v prostorách bývalého augustiniánského kláštera ve Šternberku výstavu děl olomouckého barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho! Jedná se o největší výstavu, která byla k poctě tohoto umělce doposud realizována. Právě letos je to totiž 330 let od malířova narození a 250 let od jeho smrti.

Jan Kryštof Handke (1694–1774) vešel ve známost jako jeden z předních malířů 18. století na Moravě, jenž stál v čele prosperující malířské dílny v Olomouci. Jeho tvorba je zajímavou syntézou vlivů vídeňského a českého uměleckého prostředí a jednotlivá díla byla či stále jsou součástí nemalého počtu významných moravských barokních památek. Největší slávu a postavení mu přinesly zejména zakázky realizované pro olomoucké objednavatele nebo právě augustiniánskou kanonii ve Šternberku, pro niž vytvořil největší část svých děl. Díky mnohdy až nadstandardním vztahům, které Handke s probošty šternberského kláštera udržoval téměř celý svůj život –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ např. s Patrikem Vavřincem Lehmannem, Patrikem Janem Meixnerem a především Janem Josefem Glätzlem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se z Handkeho postupně stal snad nejvíce protěžovaný malíř zdejší kanonie, přičemž právě za jeho působení zde docházelo k nejznatelnějšímu uměleckému rozkvětu. Jak nás ostatně sám Handke informuje ve své autobiografii, zdejší klášter pro něj znamenal mnohé nejen v pracovní, ale i osobní rovině. V této autobiografii lze zaznamenat několik Handkeho zápisů, které líčí vřelé a pevné vztahy přímo s proboštem Glätzlem, jenž je v textu opakovaně zmiňován. Continue reading →