Příběh měsíce | Palazzo Colonna: Palácový komplex ve středu Říma

Na úpatí Qurinalu, mezi Piazza dei SS. Apostoli, Via Quattro Novembre a Via della Pilotta se rozprostírá blok jednoho z nejimpozantnějších paláců Říma, paláce rodiny Colonnů. Své brány veřejnosti otevírá pouhé dva dny v týdnu na několik málo hodin, na které se rozhodně vyplatí každému návštěvníkovi italské metropole počkat.

První doklady o existenci paláce se datují do druhé čtvrtiny 13. století a v roce 1341 palác hostil Francesca Petrarcu při příležitosti korunovace Stefana Colonny. K formování dnešního komplexu kolem ústřední zahrady ale začalo docházet v průběhu 16. století, kdy rodina Colonnů vlastnila sedm paláců, z nichž většina vytvořila základ pro rekonstrukci stávající architektonické struktury. Její výstavbu započal kardinál Girolamo I. Colonna v polovině 17. století, na nějž poté navázal jeho synovec Lorenzo Onofrio Colonna. Dokončení většiny stavebních aktivit pak proběhlo za Lorenzova syna Filippa II. Interiéry paláce v sobě ukrývají nejen jednu z největších soukromých obrazových kolekcí Říma, ale rovněž obrovské množství nástěnných maleb od umělců zvučných jmen jako Gaspard Dughet, Cavalier Tempesta, Sebastiano Ricci, Benedetto Luti či Pompeo Batoni a mnoha dalších. Continue reading →

Výstava | Maulbertsch pinxit. Zakázky Franze Antona Maulbertsche na Moravě a v Čechách

U příležitosti 300. výročí narození malíře Franze Antona Maulbertsche připravilo Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s některými členy našeho Centra pro studium raného novověku výstavu věnovanou právě tomuto věhlasnému umělci. Výstava bude k vidění od 31. 5. do 29. 9. 2024 v Arcibiskupském zámku v Kroměříži.

„Franz Anton Maulbertsch (1724–1796) náleží mezi nejvýznačnější představitele středoevropské malby pozdního baroka. Pocházel od Bodamského jezera, na konci třicátých let 18. století se trvale usídlil ve Vídni a ve druhé polovině 18. století podstatným způsobem ovlivnil také malířské dění na Moravě a v Čechách. S jeho jménem dnes můžeme spojit řadu významných realizací nástěnných maleb a oltářních obrazů v interiérech zdejších kostelů. Jeho nepřehlédnutelným epilogem se stala výmalba Filozofického sálu knihovny premonstrátského kláštera v Praze na Strahově, kde na přání objednavatele navázal na obdobnou úlohu, jíž se prezentoval již o dvě desetiletí dříve v knihovně premonstrátského kláštera v Louce u Znojma (zrušeném Josefem II. v roce 1784). Výstavu s tvorbou tohoto výrazného malíře připravilo Muzeum umění Olomouc od 31. 5. do 29. 9. 2024 v Arcibiskupském zámku v Kroměříži, kde také zanechal výraznou uměleckou stopu.“ Continue reading →

Povídka | Deštivý den v Dejvicích

Pražský „Kulaťák“ je všeobecně známým a ikonickým prostorem, monumentálním náměstím, prezentujícím architektonické a urbanistické ideje první československé republiky. Jeho hlavní tvůrce Antonín Engel však měl ještě dalekosáhlejší plány. V této atmosférické povídce se můžete, na našem blogu Netipicky, podívat na tuto část prahy očima fiktivního současníka. 

Krok za krokem, metr za metrem pokládám boty na mokrou ulici. Tajemno a šero se dnes odhodlalo pohltit Prahu, která se ponořila do ponuré nálady. Kapky deště mi stékají po dlouhém kabátu a postupně dopadají na lesklé dlaždice, ve kterých se chvilkami odráží obrysy okolních dejvických a bubenečských budov. Pomalu procházím po pusté ulici a zaujatě se rozhlížím okolo. Jako bych to tu ani nepoznával. S každým dalším krokem si víc a víc uvědomuji, jak se okolí změnilo. Pár let na Moravě, a jako by se moje dětské vzpomínky rozplynuly společně s pokrokem. Z vesnic za městem se před pár lety stala čtvrť připojená k Velké Praze. Samozřejmě, ani předtím to nebyla úplná díra, sám si pamatuji příliv nových lidí, stavby škol, komíny cihelen… I přes mé vzpomínky mě však pohled na dnešní ulice překvapuje. Za mého mládí tu byly jen zahrady a pole a teď se všude staví, nebo už jsou dokonce dokončeny mnohopatrové domy, univerzity, armádní budovy… Continue reading →

R’n’B Smysly | Elias Mögel – trompe l’œil a „fenomén prekvapenia“ v uhorskej a európskej tvorbe zátišia

Před námi je poslední přednáška jarního přednáškového cyklu R’n’B Smysly! Čeká nás téma rozličných klamů oka a optických iluzí v díle pozoruhodného uherského malíře Eliase Mögela. Naším hostem bude Patrik Farkaš, který se právě zatiším a krajinomalbou v uherském prostoru zabýval ve své disertační práci obhájené na Univerzitě Palackého v Olomouci a v současné době působí v Odboru konzervačnej vedy na Pamiatkovém úradu Slovenskej republiky.

Přednáška proběhne v Knihovně Hanse Beltinga ve středu 15. května v 18:30 a její záznam budete moci dodatečně zhlédnout na našem YouTube kanálu. Continue reading →

Příběh měsíce | Krev mučedníků a pramen vody živé v protireformačním Římě

Dubnový příběh měsíce můžete vnímat jako pozvání na procházku. Čeká nás několik objektů v okolí chrámu Santa Maria Maggiore, které mají společnou jednu věc – časově a prostřednictvím sítě osobních vazeb jsou propojeny s poměrně krátkým pontifikátem papeže Sixta V. (1585–1590), iniciátora dalekosáhlé raně novověké urbanistické proměny Říma.

Vzdělanému františkánovi prostého původu se díky kazatelským schopnostem a zapálení pro reformní úsilí podařilo dosáhnout závratné církevní kariéry. Nejprve byl jmenován generálním vikářem svého řádu, aby se roku 1570 stal kardinálem a v roce 1585 dosáhl papežské hodnosti. Svatopetrský stolec přebíral v době, kdy se v Evropě stupňovalo mezikonfesní napětí, které mnohde přerůstalo ve vleklé náboženské války. S bezmeznou energií a jasnou vizí se pustil do reforem papežské kurie a města Říma, které měly obnovenou katolickou církev posílit. Reformy se týkaly mnoha oblastí. Přísným trestáním banditů i jejich šlechtických ochránců se Sixtus V. snažil zvýšit bezpečnost města, pokusil se rovněž konsolidovat papežské finance a důsledným dbáním na mravní bezúhonnost svých kardinálů se snažil zlepšit poněkud poškozenou pověst papežského dvora. Také přestavěl Lateránský palác, dokončil kupoli chrámu svatého Petra a postavil novou Vatikánskou knihovnu. Do tohoto kontextu spadá také slavný plán přestavby Říma z roku 1588 vedený Domenicem Fontanou (1543–1607). Systém rovných bulvárů, které propojovaly sedm starobylých bazilik a přemístění starověkých obelisků na nejposvátnější místa mělo věčné město učinit jednou velkou poutní svatyní a symbolicky propojit reformovaný katolicismus s jeho raně křesťanskými kořeny. Všechny papežovy reformní snahy však byly pozoruhodně propojeny také s osobitou reprezentací sebe a své neurozené rodiny. Continue reading →

Kunsthistorici na cestách | Šlechtická sídla v Anglii 16.–20. století

and
V posledním týdnu zkouškového období vyrazili studenti magisterského studia v rámci předmětu Šlechtická sídla v Anglii 16.–20. století na pětidenní exkurzi do Londýna pod vedením Tomáše Valeše a Jana Galety, za přispění kolegy z NPÚ Martina Šolce. Cílem výpravy však nebyla jen obydlí anglické šlechty, ale v širším kontextu také vizuální kultura této společenské vrstvy, jejich umělecké sbírky i architektura Londýna posledních pěti století.

První den po příjezdu jsme společně navštívili The Wallace Collection, jednu z nejvýznamnějších sbírek raně novověkého umění v Evropském prostředí. Ta je umístěna v Hertford House, v bývalém sídle stejnojmenného rodu, který jej obývá od roku 1797. Již od začátku jejich působení se Hertford House stal významným centrem výtvarných umění a nakonec připadl Richardu Wallacovi, nelegitimnímu synovi čtvrtého markýze z Hertfordu. Po jeho smrti se v roce 1897 sbírka otevřela veřejnosti a po smrti lady Wallace se její část dokonce stala majetkem britského národa. V této velice pestré sbírce jsme si mohli prohlédnout proslulou Fragonardovu Houpačku z roku 1767, Rembrandtovu Krajinu s duhou datovanou do roku 1636 nebo například Tizianova Persea a Andromedu z let 1554–1556. Mimo jiné se sbírky Wallace Collection pyšní také rozsáhlými uměleckými díly z oblasti porcelánu, nábytku nebo drobných šperků či dekorované zbroje. V kolekci zbraní je možné nalézt výjimečnou zdobenou kuši, pocházející z majetku předního moravského šlechtice Vratislava z Pernštejna. Continue reading →

R’n’B Speciál | Eroticism and Censorship in Ovid’s Metamorphoses

Srdečně zveme na speciální přednášku našeho zahraničního hosta prof. Giuseppa Capriottiho z Università degli Studi di Macerata. Těšit se můžete na zajímavé ovidiovské téma cenzury milostných scén v raném novověku.

Přednáška proběhne již v pondělí 22. dubna v 18:30 v Knihovně Hanse Beltinga a bude v anglickém jazyce. Těšíme se na Vás! Continue reading →

Stefano della Bella a triumfující smrt

Aktuálně probíhající válečné konflikty přináší každodenně nové informace o počtech mrtvých a zraněných. Při sledování takových zpráv může člověka snadno zachvátit pocit bezmoci, lítosti a nepochopení, jak je možné, že ve 21. století mocenské snahy malé hrstky lidí mohou způsobit tak brutální škodu a bolest. V takovou chvíli některá umělecká díla, která byla vytvořena v reakci na válečné události, získávají znovu na síle. A to i ta, ve kterých hraje hlavní postavu personifikovaná smrt.

Posel smrti v podobě kostlivce, který jakýmkoliv způsobem vítězí nad člověkem, tvoří součást nejrůznějších uměleckých děl. Antropomorfní skeleton, jehož podstatou je nést křesťanské ideje a upomínat člověka, že jeho život končí smrtí, nabýval v minulosti nejrůznějších ztvárnění. Od raných kostlivců odkazujících na morové rány, jimž z těla vylézaly vnitřnosti, žáby a hadi, přes ozbrojené umrlce jedoucí na koni, až po drobné, snad i roztomilé sošky, které sloužily jako osobní memento mori člověku, který je měl neustále na očích. Personifikovaná smrt hrála důležitou roli v řadě ikonografických námětů, mimo jiné v triumfu smrti a tanci smrti, hojně zobrazovaných v grafických dílech umělců 16. a 17. století. Oba zmiňované náměty jsou zastoupeny také ve sbírkách Národní galerie v Praze, a to v dílech italského kreslíře a grafika Stefana della Belly (1610–1664). Continue reading →

R’n’B Smysly | Prameny, řeky, moře a slzy: Diskotéka s hudbou 15. až 17. století

Druhá přednáška jarního cyklu R’n’B bude zasvěcena smyslovému vnímání v hudbě raného novověku. Náš host, docent hudební vědy FF MU Vladimír Maňas, nás provede způsoby, jakými se prostřednictím hudebních forem vyjadřovaly emoce a prožitky spojené s vodním živlem.

Přednáška proběhne v Knihovně Hanse Beltinga ve středu 10. dubna v 18:30 a její záznam budete moci dodatečně zhlédnout i na našem YouTube kanálu. Continue reading →