V prvním díle „Knihovních akvizic“ budou představeny nové přírůstky do Knihovny Semináře dějin umění, které se svým zaměřením vážou na samý počátek raného novověku. Zájemce o renesanční kulturu dozajista zaujme kniha Hybrid Renaissance britského historika Petera Burka soustavně zkoumajícího sociální a kulturní dějiny. Jeho poznatky jsou klíčové nejen pro badatele věnující se těmto oborům, ale mohou významně obohatit rovněž uměleckohistorické bádání v oblasti raného novověku.

Zájemci o ikonografii by pak měli sáhnout po textu Inventing the Renaissance Putto Charlese Dempseyho, kde autor s velkou dávkou erudice upozorňuje na výrazovou pestrost a interpretační bohatost, kterou spojujeme s touto okřídlenou postavou. Ikonografii a funkci portrétu ve šlechtické reprezentaci si pak za předmět svého zájmu zvolila Blanka Kubíková.

Italská renesanční kultura je mezi novými akvizicemi zastoupena především publikací Der Palazzo Ducale in Urbino unter den Montefeltro (1376–1508): neue Forschungen zur Bau- und Ausstattungsgeschichte od Janeze Höflera či prací Waltera Ingeborga Die Strozzi: eine Familie im Florenz der Renaissance.

Záalpská renesance si našla do naší knihovny cestu prostřednictvím publikace Heinera Borggrefeho věnující se postavě Hanse Vredemana de Vries nebo knihy Jeffreyho Chippse Smithe Nuremberg: a Renaissance City, 1500-1618, zkoumající renesanční umělecké podhoubí Norimberku. Nově se otevírá možnost pro zájemce o grafiku, kteří mohou studovat dílo Albrechta Dürera prostřednictvím výstavního katalogu Alte Galerie v Eggenbergu.

Otázka renesančního umění je řešena i v koncepčně zajímavé mezioborové práci Renaissance in Österreich: Geschichte – Wissenchaft – Kunst. Pro výzkum renesanční architektury ve střední Evropě a její případnou vazbu na moravské prostředí je přínosná publikace Hildy Lietzmann, Das Neugebäude in Wien.

V neposlední řadě se při nejnovějších akvizicích zvýšeného zájmu dočkal i Hieronymus Bosch, s jehož dílem se mohou nejen historici umění seznámit například prostřednictvím knih Jose Koldeweije, respektive Luuka Hoogstedeho.