V prvním únorovém týdnu jsme podnikli malou kavalírskou cestu do Londýna, kde byla naším cílem venkovská sídla anglické aristokracie. I když jsme se tam vydali z různých letišť ČR, zdárně jsme se všichni setkali ve vile Palmers Lodge, která nám poskytla zázemí po celou dobu našeho pobytu a jejíž architekturu ocenili především vyznavači 19. století. Tomáš Valeš nás poučil o její historii spojené se sušenkovým magnátem, jenž zbohatl díky nedrobivým sušenkám prodávaných v invenčních plechových obalech. Ačkoliv se jedná především o hostel určený větším výpravám, překvapil nás jejich vstřícný přístup ke společenskému večernímu životu. Ten je zde podpořen barem s příznivými cenami v suterénu, ochotným personálem a množstvím příjemných míst k setkávání se a diskutování do nočních hodin ve skrytu viktoriánských arkýřů. Vnitřní vybavení pokojů, sestávající ze tří třípatrových poschoďových postelí, bylo sice trochu děsivým, za to ale vzrušujícím zážitkem.
První den jsme se jako správní poutníci vydali pěšky na Hampstead Heath, což je známý anglický park v severní části Londýna. V jeho jádru se ukrývá palladiánský skvost Kenwood House, jenž je místo hradeb a padacích mostů chráněn blátivými stezkami, které bez holínek zdolají jen ti nejodvážnější. Tam jsme mohli vidět dokonalé interiéry Roberta Adama a bohaté umělecké sbírky z konce 19. století zahrnující díla velikánů, jakými byli Rembrandt van Rijn, Jan Vermeer, Anthonis van Dyck, Frans Hals, Thomas Gainsborough a Joshua Reynolds.
Na poznávání sběratelských aktivit anglické šlechty jsme navázali další zastávkou v působivé sbírce Wallace Collection. Večer jsme měli možnost navštívit i nově otevřenou výstavu British Baroque, jež nás přesvědčila o tom, že baroko v Británii skutečně bylo (viz recenze).
Někdy nešlo jen o umění, ale také o vážné věci jako žvýkačky a tetovačky.
Ve středu jsme se vydali na dlouhou cestu do Oxfordu a odtamtud do Blenheimu, velkolepého sídla vévody z Marlborough, vítěze nad francouzskými vojsky v bitvě u Blenheimu (Höchstädtu), jež byla jednou z nejdůležitějších bitev během válek o španělské dědictví a která se odehrála roku 1704. Monumentální sídlo, projektované Johnem Vanbrughem a Nicolasem Hawksmoorem, se rozkládá uprostřed velkého parku, později krajinářsky upraveného Lancelotem Brownem. Rozlehlé pozemky zahrnují například strom Harryho Pottera nebo zahrady pro rodiny (hláška TV: „To není pro děti… je tam i bludiště!“), kde nás všechny nadchl především křovinatý labyrint plný spletitých cestiček, kde jsme si uvědomili, že Harry to neměl zrovna jednoduché (viz Harry Potter a Ohnivý pohár). Na zpáteční cestě jsme měli možnost zakusit kouzelnou atmosféru starého univerzitního města s mnohými Colleges, známou Bodleian Library a Radcliffe Camera.
Ve čtvrtek jsme se přenesli do 70. let 20. století při návštěvě londýnského Barbicanu, brutalistní čtvrti, kde jsme se mohli díky paní Michaele Banzetové podívat i do relaxačních zahrad s vodními prvky určených pro rezidenty. O historii této oázy uprostřed velkoměsta nás spravil odborník na moderní architekturu Martin Šolc.
Potom jsme pokračovali architekturou z první poloviny 17. století, a to sídlem Ham House, z jehož dochovaných interiérů včetně bohaté galerie nás zaujaly hlavně servisní části. Cestou z Ham House se nám dokonce podařilo vyfotit věžičku nedaleké rezidence Strawberry Hill, někteří odvážlivci se vydali až k ní. Všudypřítomné bláto neubralo na kráse okolní přírody, rozkládající se na obou březích Temže v jihozápadní části Londýna. Exkurz do anglické kultury jsme završily čajem o páté v typické anglické čajovně The English Rose Cafe s klasickými zákusky jako Victoria sponge či ovocný scone. Celkově nás anglická kultura uchvátila natolik, že jsme ve večerních hodinách přesvědčily barmana, aby nám na plátně, ke zklamání ostatních návštěvníku, promítnul klasiku Thomase Hardyho Daleko od hlučícího davu. Za doprovodu rockové a metalové hudby vyhrávající v baru dostal tento romantický film úplně jiný rozměr. Krásný večer jsme zakončili schodovou párty zasvěcenou vnitřní dezinfekci proti koronaviru.
V pátek jsme si vyslechli fenomenální výklad doktora Valeše o nástropních plátnech z dílny Petra Paula Rubense v Banqueting House na Whitehall, o kterých jsme mohli rozjímat na příhodně umístěných sedacích vacích. Banqueting House doporučujeme navštívit nejen kvůli výmalbě, ale také jeho luxusním toaletám, které nám doslova vyrazily dech. Dále následovala skvělá přednáška Honzy Galety o anglických klubech na Pall Mall, po které jsme všichni zatoužili stát se anglickými gentlemany.
Jedním z nejpůsobivějších míst, která jsme během exkurze navštívili, bylo bezpochyby John Soan’s Museum, jehož expozice je unikátním příkladem antikvářského přístupu vystavování.
Poslední zastávkou byl malebný Chiswick House, malá vila lorda Burlingtona nacházející se na okraji Londýna, která je ukázkou architektury přímo ovlivněné antickou stavební tradicí a také vilou Rotonda od Andrey Palladia. Její vnitřní dispozice na dokonale symetrickém půdorysu pro nás byly dalším, tentokrát architektonickým, bludištěm. Zahrada upravená Williamem Kentem byla novodobě doplněna o ,,zajímavé“ instalace pop kultury cílené zejména na dětské návštěvníky.
Exkurze v nás zanechala hluboké dojmy a emoce, z nichž převládal pocit nostalgie a touha se vrátit. V nejlepším se má ovšem odletět, jak nám připomněla vichřice Sabina následující den, kdy byly všechny lety z Londýna zrušeny, ale my jsme už naštěstí byli zpátky v Brně.
Foto: Michaela Hojdysz, Eliška Petřeková, Veronika Řezníčková, Martin Šolc