„Neopakovatelný malířský kosmos“ – Workshop ke 100. výročí narození prof. Ivo Krska (1922–1993). Ve čtvrtek 6. a v pátek 7. října  2022.

Seminář dějin umění a Centrum pro studium raného novověku pořádají workshop zaměřený na barokní malířství a sochařství, který je určen především studentům magisterského a doktorského studia dějin umění, zájemci z řad bakalářských studentů jsou rovněž srdečně zváni.

V teoretickém úvodu workshopu se studenti seznámí s osobností a dílem prof. Krska a se současnými badatelskými úlohami a metodologickými přístupy členů Semináře v oblasti studia malby raného novověku. V navazující praktické části budou v rámci exkurzí prezentována a diskutována barokní umělecká díla in situ, resp. v Moravské galerii.

Studentům doporučujeme si před zahájením workshopu přečíst studii Ivo Krska, Maulbertschovo „Vysvobození panny“ v Moravské galerii v Brně (Ke vztahu Maulbertsche k Rubensovi), Umění XXVII, 1979, s. 59–66.  – v přepisu  možno přečíst také zde.

Pro zájemce přinášíme i anotace jednotlivých příspěvků: 

Lubomír Slavíček, „In Rubens Geschmack“.  Ohlasy vlámského malířství 17. století v tvorbě absolventů vídeňské Akademie

Příspěvek představí několik prací – kreseb, obrazů, respektive grafických listů, v nichž absolventi vídeňské akademie (Franz Xaver Wagenschön, Felix Ivo Leicher, Dominik Kindermann) ve 2. polovině 18. století zachytili nebo parafrázovali předlohy, které jim poskytovala tvorba P. P. Rubense, Anthonise van Dycka nebo Jacoba Jordaense.

Radka Nokkala Miltová, Ovidiovská travestie Franze Xavera Wagenschöna

Rozsáhlé dílo Franze Xavera Wagenschöna obsahuje početnou skupinu kreseb, z nichž některé byly součástí větších (dodnes jen torzovitě dochovaných) celků. K nim náleží i soubor kreseb, námětově čerpajících z Ovidiových Metamorfóz (ze sbírek Slezského zemského muzea v Opavě a několika soukromých kolekcí), který provází řada otázek. Příspěvek se zaměří nejen na formální východiska těchto kreseb, ale zejména na otázku jejich funkce ve vztahu k tzv. ovidiovským travestiím.

Tomáš Valeš, Ztracená a znovuobjevená díla Josefa Sterna

Příspěvek bude zaměřen na dosud prakticky neznámá Sternova díla spojená s brněnským objednavatelským prostředím. Ty totiž umožňují nejen atribuci dalších malířových prací, ale také lepší poznání jeho pracovních postupů.

Petr Arijčuk, Brno, František Antonín Palko a portrétní tvorba

Ačkoli z pohledu komplexního poznávání tvorby jednotlivých malířů zůstává obvykle stále jen málo probádaným výsekem jejich činnosti, náležela příležitostná malba portrétů k vcelku běžnému repertoáru většiny z nich. Jinak tomu nemohlo být ani v Brně, zastávajícím pozici významného uměleckého centra Moravy. Kolem poloviny 18. století zde sehrál s ohledem na portrétní tvorbu důležitou roli ve městě působící malíř František Antonín Palko.

Michaela Šeferisová Loudová, Křehká krása na omítce. K možnostem zkoumání barokní nástěnné malby

Nedílnou součástí uměleckého vybavení řady barokních staveb jsou nástěnné malby – „fresky“, jež platily za nejvýše oceňovanou malířskou disciplínu baroka. Při jejich zkoumání jsme však často limitováni řadou faktorů: stavem dochování, relativní vzdáleností či nepřístupností maleb, ikonografickou „nepřehledností“ nebo nejednoznačností. Příspěvek představí možnosti, jak lze v současnosti tyto limity překonat a nahlédnout nejednomu freskaři „pod ruku“.