Muzeum umění v Olomouci do konce tohoto týdne představuje dochované kresby italských a záalpských starých mistrů především z 16. a 17. století. Návštěvníci mají možnost shlédnout jedinečné kresby zakoupené olomouckým biskupem Karlem z Lichtensteinu-Castelcorna (1664-1695), které se dostaly do olomouckých sbírek během 17. století. Continue reading
Kunsthistorisches muzeum Vídeň, 23. března 2018 – 22. července 2018
Tato malá výstava předvede vybranou práci ze sbírek Kunsthistorisches muzea, portrét muže od Anthonyho van Dycka (1599–1641). Divák se seznámí s nedávným výzkumem a nově získanými poznatky o tomto uměleckém díle a zejména totožností portrétovaného, jehož identita byla dlouhou dobu neznámá. Jedná se o haarlemského malíře Pietera Soutmana (1593–1657), s nímž se Van Dyck setkal v Rubensově ateliéru. Continue reading
Když si vzpomenu na Benátky, první, co se mi vybaví, je chuť zteplalého vína s příměsí mořské vody a šťavnatých třešní, záblesk modrých očí, vůně rozmarýnu a svit zapadajícího slunce odrážejícího se od mořské hladiny, jejž pomalu vystřídal stříbřitý jas měsíce nad Il Redentore. Slyším zvuk šplouchajících vln, smích lidí vychutnávajících si společný večer na břehu Canal Grande, a i když sedím na tenké dece s plastovým kelímkem v ruce, plně si užívám milou společnost a poetickou atmosféru města. A v tomto okamžiku zcela chápu ty přede mnou, jež toto místo také okouzlilo a inspirovalo.
Počátky hradu známého pod názvem hrad Elewijt nebo také Het Steen či Rubenskasteel jsou datovány do 13. století. Budova sloužila po dlouhou dobu k vojenským účelům, než ji do svých rukou koupil Rubens a nechal ji přestavět ve flámském renesančním slohu.
V tomto televizním pořadu již známý Philip Mould pořádá doslova hon za ztracenými uměleckými poklady velkých a slavných mistrů. Jeho vědecký tým v čele s Bendorem Grosvenorem se snaží najít hodnotná díla za starými a špinavými obrazy, které na první pohled nemusí působit zcela hodnotně. Continue reading
Dalším seriálem, který bych doporučila zájemcům o umění raného novověku, je televizní minisérie opět z produkce BBC – Britain’s Lost Masterpieces. Tento projekt se snaží seznámit veřejnost s nepříliš známými uměleckými díly ve veřejných sbírkách menších institucí. Continue reading
Tento měsíc začala v Kunsthistorisches Museum ve Vídni nová výstava tvorby barokního malíře Petra Paula Rubense (1577–1640).
Dohromady sedmdesát pečlivě vybraných děl zapůjčených z nejvýznamnějších světových sbírek (Hermitage Museum v Petrohradu, Museo Nacional del Prado v Madridu, National Gallery of Art ve Washingtonu D.C.) má diváka seznámit s celkovým obrazem mistrovy tvorby. Continue reading
Televizní pořad z produkce BBC, odehrávající se na pozadí šlechtických sídel Británie, nám pomáhá nahlédnout do tajů uměleckých předmětů. Přední odborníci na umění cestují po anglických regionech a hodnotí věci přinesené místními lidmi. Ne vždy se však jedná o starožitnosti, mnohdy jsou postaveni před bezcenné věci, které byly zakoupeny v bazarech, nalezeny na půdě či získány dědictvím. Continue reading
Umění tkaných tapisérií kvetlo v zemích Beneluxu již od středověkých dob, ale svého uměleckého a ekonomického vrcholu dosáhlo během 16. století za nadvlády Habsburků. Ti byli aktivní jak v získávání tapisérií, tak při zvětšování průmyslu s tapiseriemi a udržování jejich ekonomické důležitosti. Brusel, jenž byl hlavním centrem tapisérií, v této oblasti průmyslu zaměstnával kolem 15 000 pracovníků.
Tapisérie mohly být srolovány a snadno převezeny mezi množstvím rezidencí vladaře, byly proto oblíbeny pro jednodušší transport, než je možný u maleb a také pro menší citlivost k poškození. Císař Karel V. měl sbírku čítající 96 tapisérií, které vždy cestovaly s ním. Tapisérie byly zavěšeny při všech velkých příležitostech jako křtech, korunovacích, svatbách a pohřbech a utvářely veřejný obraz o vladaři, jeho moci, bohatství a vznešenosti. Vlámské tapisérie jsou často srovnávány s italskými freskovými malbami, pro jejich narativní funkci a politický význam.
Publikace Habsburg Tapestries je čtvrtým svazkem série Studies in western tapestries, kterou vydává Brepols.
Zdroj obrázku: Booktopia
Ludvík XIV. je v této knize představen nejen jako patron a sběratel maleb, ale především tapisérií, které tvoří jednu z nejvýznamnějších částí majetku francouzských královských sbírek. Král žil obklopen uměleckými díly, které se podílely na vytváření nejkrásnějšího paláce v Evropě a byl obdivován již za svého života jako patron (architektury, zahradního designu, maleb, soch, tkaných gobelínů) všech forem umění, které kvetly pod vizí a vedením jeho talentovaného a všestranného dvorního malíře Charlese le Bruna.
Královská kolekce zahrnuje velmi staré, ale i soudobé kusy, které následují modely největších mistrů renesance a barokní doby jako byl Raffel, Guilio Romano či Petr Paul Rubens. V knize je představena sbírka, která patřila francouzskému království v době vlády Ludvíka XIV., se scénami zobrazujícími příběhy z bible, historie a mytologie.
Mimořádné výdaje peněz, času a uměleckého talentu, jež byl vynaložen na tapiserie, měl dát najevo vzdělanost, virtuozitu a estetickou sofistikovanost jejich patrona. Ludvík formoval jednu z největších raně moderních evropských sbírek tapisérií, jež ke konci jeho vlády obsahovala kolem 2650 kusů.
Zdroj obrázku: The Getty Store
