Seminář dějin umění FF MU ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně zahajuje nový cyklus přednášek, věnovaných 90. výročí založení Semináře dějin umění na Masarykově univerzitě. Zahajovací přednášku pronese prof. Jiří Kroupa.
Ústav dějin umění Akademie věd ČR srdečně zve na přednášku dr. Štěpána Váchy „Sandrartův obraz Nalezení svatého Kříže v Brně nově a jinak“.
Přední německý malíř 17. století Joachim von Sandrart (1606–1688) je v českých zemích zastoupen jediným velkým dílem, oltářním obrazem Nalezení svatého Kříže v kapucínském kostele v Brně (nově datován do roku 1655). Nedávné restaurování vyzdvihlo dosud nedoceněné kvality tohoto mistrovského kusu a vyneslo na světlo i některé neznámé či dosud nepostřehnuté detaily malby. Při té příležitosti podniknutý pramenný výzkum umožňuje formulovat novou hypotézu k dosud nejasné otázce objednavatele obrazu.
Česká společnost pro výzkum 18. století zve k aktivní účasti na VI. Bienále ČSVOS, pořádané u příležitosti 300. výročí narození „císařovny-královny“ Marie Terezie. Continue reading
U příslušníků šlechty se kladný vztah k umění a dobrý vkus obecně předpokládají, jak se však můžeme přesvědčit na konkrétních příkladech, mají výtvarné zájmy aristokracie mnoho vrstev a podob. Výstava představí sběratelství moravské větve starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů v období od roku 1763, kdy získávají panství Rájec na Moravě, až do závěru 19. století, kdy jejich sběratelská a objednavatelská činnost utichá. A to jednak prostřednictvím pestrého výběru významných či jinak pozoruhodných artefaktů, jednak pomocí dalších objektů (včetně trojrozměrných) a dokumentů umožňujících nahlédnout do zákulisí narůstání obrazových sbírek Salm-Reifferscheidtů a obecně přiblížit vztah jednotlivých členů rodiny k výtvarnému umění. Obsáhne rovněž některé další doprovodné jevy jako umělecký mecenát, amatérskou výtvarnou činnost a šlechtickou výtvarnou výchovu. Continue reading
V těchto dnech vychází nová kniha Ondřeje Jakubce o renesančních epitafech.
Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev).
Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých, především vytvářely a udržovaly vzpomínku na konkrétní zesnulé jedince. Smysl takové memorie byl jak reprezentační, tak i formou devoce ukazující správnou křesťanskou zbožnost a víru v posmrtný život a spásu. Kniha analyzuje epitafy nejen jako umělecká díla, ale z hlediska jejich kulturní funkce a hodnoty je rovněž vnímá jako osobité prameny „kultury umírání a vzpomínání“.
Obrazárna zámku v Rájci nad Svitavou je unikátní nejen svým rozsahem a množstvím kvalitních uměleckých děl, ale především tím, že se na rozdíl od většiny podobných historických sbírkových souborů dochovala do dnešních dnů téměř v úplnosti. Podrobný katalog obrazů nizozemských, italských, francouzských a středoevropských malířů 16. až 19. století, shromážděných příslušníky několika generací moravské větve významného starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů, doplňují studie objasňující historii jejich uměleckého sběratelství a mecenátu a přibližující rodové dějiny. První zpracování kompletní obrazové kolekce rájeckého zámku je výsledkem spolupráce autorského kolektivu pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Moravské galerie v Brně, Národního památkového ústavu a dalších institucí.
Na vzniku knihy se podíleli Ondřej Jakubec, Lenka Kalábová, Zdeněk Kazlepka, Michal Konečný, Lubomír Slavíček, Petr Tomášek, Tomáš Valeš.