Author: Tomáš Valeš

Příběh měsíce | Malby na kameni a Peter Paul Rubens v římském kostele Santa Maria in Vallicella

Při prvním pohledu na malby visící na zdech muzeí a galerií si často ani neuvědomíme druh materiálu, na který umělkyně či umělec barevné vrstvy nanesl. A když ano, jedná se ve většině případů o plátno, případně dřevo nebo kov. Ve zcela ojedinělých případech se může jednat i o malby na kameni, jimž je věnován tento článek.

I když jde nepochybně mezi malířskými podložkami o neobvyklý materiál, tak byl přeci jen umělecky využíván po celá staletí. Pokud pomineme prehistorické jeskynní malby, tak malby na kameni zmiňuje ve své známé Historii Naturalis už Gaius Plinius Secundus, který přináší informace o mramorových deskách s malířskou výzdobou, jež měla v římských interiérech nahrazovat nevyhovující štukovou výzdobu. Další příklady využití kamene bychom našli ve středověku, kdy se vedle mramoru začíná využívat i břidlice, jako v případě série apoštolů z kostela sv. Uršuly v Kolíně nad Rýnem, vzniklé už v první polovině 13. století. Continue reading →

Příběh měsíce | Od obrazů ke korálům: Lev Vilém z Kounic a jeho „suvenýry“ z cest

Kromě obdivu k těm nejproslulejším uměleckým dílům projevovali kavalíři raného novověku na svých cestách také fascinaci různými exotickými materiály. Jedním ze sběratelů takových předmětů byl i hrabě Lev Vilém z Kounic, jemuž je věnován lednový Příběh měsíce. 

Kavalírská cesta v životě raně novověkého aristokrata nebyla jen prostředkem dalšího vzdělávání, získávání zkušeností či takřka přechodovým rituálem na cestě k dospělosti, ale také jedinečnou možností formovat vlastní vkus či zájmy. Delší pobyt mimo známé a „bezpečné“ prostředí domácí rezidence, najednou často stovky kilometrů vzdálené, umožňoval šlechtickým mladíkům vystavit se působení nových vjemů. Ať už šlo o nová jídla, klimatická prostředí, místní obyvatelstvo anebo třeba látky a materiály, z nichž byly zhotovovány oděvy, případně umělecká díla, tak skutečně jen málokterý účastník grand tour zůstal k těmto podnětům zcela netečný. Dějinám umění přitom může rekonstrukce individuálních zkušeností z takovéto cesty přinést řadu podnětných otázek týkajících se nejen uměleckých děl, ale i jejich pořizování či percepce. Samotné neobvyklé suroviny a materiály, z nichž jsou jednotlivé artefakty vyrobeny, pak přinášejí témata, která často původní rámce zájmů historiků a historiček umění přesahují a dotýkají se například problémů spotřeby či exploatace přírodních zdrojů. Continue reading →

Kunsthistorici na cestách | Kalifornské baroko

and
O Kalifornii se říká, že je slunná, ale minimálně její severní část, San Francisco, okolní tzv. Bay Area i vnitrozemí za nimi jsou kromě toho taky větrné a dosti chladné. Navíc na přelomu března a dubna prý místní nepamatují tolik bouří a deště, jako bylo letos. Ani nečekané klimatické podmínky nás však neodradily od toho, abychom na břehu Tichého oceánu nenavštívili místa a památky zajímavé z perspektivy raného novověku. XLII. konference americké Nineteenth-Century Studies Assosication, které jsme se účastnili, nám k tomu poskytla dobré výchozí podmínky.
MISIE SV. FRANTIŠKA

Z evropského kolonizačního pohledu je zdejší nejstarší památkou misie sv. Františka z Assisi. Překvapením může být, že právě po ní se vlastně celé město jmenuje, a česky bychom tedy San Franciscu mohli říkat Sv. František. Španělští františkánští mniši se na zdejší území dostali v létě roku 1776. Tehdy Bay Area obývali lidé kmene Yelamu z národa Ohlone, podle všeho jich ale bylo jen několik stovek. Ačkoliv jejich soužití s misií bylo pokojné, ve výsledku samozřejmě etablování kolonie Evropanů vedlo k tomu, že zbytky tradiční indiánské kultury dnes nalezneme především v muzejních vitrínách a že jejich území bylo urbanizováno a přetvořeno ve velkoměsto na pravidelné mřížce ulic, tolik typické pro americkou městskou krajinu. Continue reading →

Dějiny architektury jako příběh lidí

16. srpna 2022 zemřel Historik architektury Mark Girouard 

Zpráva o úmrtí historika architektury Marka Girouarda (1931–2022) zasáhla v polovině srpna nejen příznivce starobylých panských sídel a jejich osudů. Girouard nejprve několik let působil v časopise Country Life, později zastával post Slade Professor of Fine Art na univerzitě v Oxfordu (1975/76) a následně se stal členem Society of Antiquaries of London (1987). Mezi jeho trochu pozapomenuté aktivity patří také neúnavný boj za zachování původní zástavby v londýnské čtvrti Spitalfields na konci sedmdesátých let 20. století, a to včetně formy občanského protestu, kdy doslova okupoval jednotlivé budovy – viz fotografii. Současně se stal zakladatelem a předsedou The Spitalfields Historic Buildings Trust. Continue reading →

Podporujeme Ukrajinu

, and

V současné tíživé situaci, kdy Ukrajina čelí vojenské invazi armád Ruské federace vyjadřuje Centrum pro studium raného novověku podporu ukrajinským občanům i vojákům. Jako výraz této podpory můžeme použít jen zbraně nám vlastní, a proto zveřejňujeme jinak on-line nedostupný článek Tomáše Valeše a Zuzany Macurové věnovaný umělecké sbírce uložené v Stefanykově národní vědecké knihovně ve Lvově. Continue reading →

Příběh měsíce | Od známých děl k novým objevům: Ohlédnutí za výstavou o Janu Jiřím Heinschovi v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem

V poslední lednový den letošního roku skončila výstava Jan Jiří Heinsch. Ve službách jezuitů, která se v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem konala už od loňského listopadu. Pořádající instituce umožnila nejen vydání doprovodné publikace, ale připravila rovněž nyní spuštěnou virtuální prohlídku výstavy, díky níž je možné ji zhlédnout, ačkoliv již skončila. Continue reading →

Tip | Oživ si svého Maxe Dvořáka

Zejména na sociálních sítích jste mohli v uplynulých týdnech zaregistrovat novou funkci genealogického serveru MyHeritage. Ten nově nabízí možnost animace, nebo spíše „oživení“, tváří zachycených osob, jejichž podobizny je potřeba nahrát do úložiště systému. Mimo nové setkání s vlastními předky je ovšem možné danou aplikaci využít také k animaci oblíbených postav z jednotlivých uměleckých děl, samotných umělců anebo historiků umění. Naše dvě ukázky vám umožní pohled nejen do tváře moravského sochaře Ondřeje Schweigla (1735–1812), ale také nedávným výročím připomenutého historika umění Maxe Dvořáka (1874–1921). Continue reading →