V loňském roce jste mohli zaznamenat publikaci nakladatelství Brill, která vyšla v oblíbené edici Intersections a nese název Bodies and Maps. Je věnována zobrazení žen v podobě kontinentů a otevírá otázky týkající se raně novověké politiky, cestopisné literatury, sexuality, genderu, procesů tvorby a mobility forem a motivů. Téma vychází ze starověkých alegorií světadílů, které si následně humanisté a raně novověcí umělci přizpůsobili vytvořením schématu čtyř kontinentů se standardizovanými atributy. A právě různorodosti, aktuálnosti a variabilitě tohoto námětu je věnován lednový Příběh měsíce.

Continue reading →

27. prosince uplyne přesně dvě stě let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších malířů chrámových interiérů na území Finska. Příběh Mikaela ToppeliA, jehož díla je možné nalézt ve více než čtyřiceti finských kostelech, se Vám pokusím nastínit v následujícím příspěvku.

Rozsáhlé dílo Mikaela Toppelia představuje doznívající tradici bohatě malovaných interiérů dřevěných kostelů na finském území, jejíž počátky lze sledovat již od pozdního středověku. Výstavba svatostánků ze dřeva byla ve Finsku typická především díky vlivu reformace v průběhu 16. století, kdy bylo součástí švédského království. Continue reading →

Až do 16. ledna 2022 je v Rijksmuseu možné zhlédnout výstavu Remember me. More than 100 Renaissance portraits, from Dürer to Sofonisba, v rámci které muzeum vytvořilo na svých webových stránkách také interaktivní „ochutnávku“ vystavovaných portrétů členěných do devíti tematických sekcí. V jedné z nich je i dílo malířky Sofonisby Anguissoly, konkrétně portrét malířčiných sester hrajících šachy (1555). Právě tohoto zobrazení tradiční deskové hry se týká listopadový Příběh měsíce, ve kterém se pokusím přiblížit jeho výjimečnost. Continue reading →

Nic nemůže pochmurnou atmosféru podzimu rozptýlit lépe, než poutavá výstava mistrovských děl. Pokud navíc představuje senzuálně atraktivní přehlídku ženské krásy, pak je úspěch zaručen a podzimní splín je ten tam. Na to vsadila trojice kurátorek Uměleckohistorického muzea ve Vídni, kde byla 5. října zahájena výstava Tizianových obrazů žen (Tizians Frauenbild, do 16. 1. 2022). K vidění však nejsou zdaleka jen Tizianovy obrazy, ani výlučně malby žen a už vůbec ne výhradně portréty – tedy žánr, který v obecně rozšířené představě spojujeme s identitou obrazu a konkrétní, reálné osoby. Domácí návštěvník, který si v rámci našich sbírek spojuje Tiziana spíše s pochmurným kroměřížským obrazem Apollona stahujícího Marsya z kůže, bude ve Vídni jistě oblažen pestrou přehlídkou děl mnohem radostnějších pláten, doprovázených díly zejména severoitalských (zvláště benátských) malířů jako Giovanni Bellini, Giorgione, Palma il Giovane, Lorenzo Lotto, Tintoretto, Veronese ad. Continue reading →

Po dvou úspěšných sériích osobitých textů z minulých let – Dílo měsíce a Foto měsíce – které vám představovaly námi oblíbená či právě zkoumaná umělecká díla, uvádíme konečně novou rubriku nazvanou Příběh měsíce. A protože příběhů je ve světě umění (a tím spíše dějin umění) mnoho, rozhodli jsme se toto téma zúžit a zacílit jej na aktuální dění. Členové a spolupracovníci Centra pro studium raného novověku vám každý měsíc představí jeden příběh inspirovaný některou z uměleckohistorických aktualit. Skrze příběhy se tak budete moci dozvědět o různých fenoménech, životních osudech umělců či mecenášů, a samozřejmě také o konkrétních uměleckých dílech.