Zajímavost | Mona Lisa aneb je možné na ní objevit ještě něco nového?

nově objevené spolvero na moně lise naznačuje, že malba nevznikala prvotně na desce, jak se doposud předpokládalo.

Technika spolvero spočívá v přenesení přípravné kresby na podložku. Pod karton, kde byla originální kresba, ​​se vložil list papíru, to celé se položilo na měkkou podložku a poté se jehlou vytvořily dírky skrz obě vrstvy v hlavních konturách budoucí malby. Takto perforovaný list se následně položil na připravenou dřevěnou desku a pomocí látkového váčku naplněného sazemi se na něj přenesla kresba ve formě teček v hlavních liniích. Nespornou výhodou této techniky je nejen rychlé přenesení přípravné kresby, ale i možnost vytvářet další dílenské kopie uměleckého díla. Spolvero se v době renesance hojně využívalo,  setkat se s ním můžeme i u dalších obrazů Leonarda da Vinci, jako je například Dáma s hranostajem. Continue reading →

Přednáška | Rubensova skica pohledem konzervátorky

V rámci svého přednáškového cyklu „Art Talks series“ představily Harvard Art Museums výsledky průzkumu Rubensovy olejové skici s námětem Herkula s nemejským lvem.

Technologický průzkum olejové skici k nedochovanému obrazu stejného námětu, který Petr Pavel Rubens namaloval kolem roku 1639 na objednávku španělského krále Filipa IV., přinesl neobyčejně detailní pohled na umělcův malířský rukopis. Continue reading →

Týden humanitních věd 2020

V těchto dnech probíhá na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity tradiční Týden humanitních věd, tentokrát s příznačným podtitulem „Humanitní vědy, krize a pandemie“.

V programu Týdne naleznete také dvě krátké tematické přednášky našich kolegyň Veroniky Řezníčkové a Adély Šenkové o vzdělávání dětí v časech osvícenství a o tématu smrti a umírání v grafických vyobrazeních žánru „memento mori“.

Continue reading →

Zajímavost | Digitalizace osobního archivu Antonia Canovy

Přestože sám sebe označoval za „omo senza lettere“,¹ zanechal po sobě italský sochař Antonio Canova (1757–1822) úctyhodný počet písemností. Veřejná knihovna v Bassanu del Grappa, kde se nyní osobní archiv tohoto umělce nachází, nyní plánuje veškerý jeho obsah postupně digitalizovat.

Na současné místo svého uložení se archiv dostal mezi lety 1852 a 1857, kdy jej knihovně daroval Giovanni Battista Sartori, nevlastní bratr sochaře. Mezi písemnostmi se nachází korespondence (celkem 6 658 dopisů), alba s kresbami, deníky a různé jiné osobní záznamy, například cestovní deníky z let 1779–1780, účetní knihy z let 1783–1788, sešit na procvičování angličtiny, poznámky z cest po Anglii z roku 1815 a závěti z let 1802, 1805, 1809 a 1815. Continue reading →

Zajímavost | Projekt Blue Boy

chlapec v modrém od Thomase Gainsborougha prošel nedávno restaurováním, které odhalilo jeho doposud skryté společníky.

Na své místo v severoamerickém muzeu The Huntington Library, Art Museum, and Botanical Gardens se v srpnu tohoto roku po dlouhém restaurování vrátil Chlapec v modrém (1770). Obraz je dílem britského malíře Thomase Gainsborougha (1727-1788), jenž byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších portrétistů. Ve svých obrazech se nechal inspirovat vandykovskou tradicí, ale na rozdíl od svého současníka Joshua Reynoldse zobrazoval portrétované v soudobém oděvu.

Continue reading →

Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči

K nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.

Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.

Continue reading →

Workshop | Návštěva u šlechtičen a experiment na Nové radnici

Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.

Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).

Continue reading →