Časová linka | Blackness, Immobility, & Visibility in Europe (1600–1800)
V září tohoto roku spustil časopis Journal 18, zaměřující se na umění a kulturu 18. století, interaktivní časovou linku, která si klade za cíl obeznámit odborné i širší publikum s přítomností černochů v evropském umění v odobí mezi 1600–1800.
Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči
K nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.
Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.
Workshop | Návštěva u šlechtičen a experiment na Nové radnici
Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.
Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).
R’n’B a Ikonografické metamorfózy | „Za tento výrok potrestá soudce slepotou věčnou“
první přednášku tohoto semestru si pro vás připravila Radka Nokkala mIltová. připojte se k nám již tuto středu 21/10 v 18:00 hodin a poslechněte si příběh ztracené štukové výzdoby zámku v kravařích!
Přednáška bude dostupná na našem Youtube kanálu, stačí jen kliknout.
R’n’B | Nový cyklus přednášek
Podzim a zima ve víru ikonografie aneb jsme zpět!
Představujeme vám náš nový cyklus přednášek na tento semestr: Ikonografické metamorfózy – Náměty v proměnách času. Z důvodu současné situace budou přednášky probíhat online na našem Youtube kanálu. Věříme, že i tak se vám přednášky budou líbit a budeme se těšit na vaše reakce.
R’n’B | Videopozvánka
Zahajujeme podzimní sezónu našeho pravidelného přednáškového cyklu o umění a kultuře doby renesance a baroka!
Blog | Ztracené obrazy holandských malířů znovunalezeny na zámku v Napajedlích
Umělecká výzdoba holandského sálu v pozdně barokním zámku Napajedla nás již na první pohled upoutá svým kvalitním, na detaily zaměřeným provedením. Můžeme zde obdivovat zdařilé znázornění odrazů ve vodní hladině, trefnou hru světla a stínů či velmi realistické zachycení materiálových vlastností nejrůznějších předmětů. Malby, které doposud nebyly předmětem širší uměleckohistorické analýzy, nám však svou formou, zejména zúžením jednoho z pláten, dávají také najevo, že primárně nebyly určeny pro prostor, ve kterém se dnes nacházejí. Odkud mohly být malby převzaty? A kdy se tak mohlo stát? Kdo je vlastně jejich autorem? To jsou jen některé z otázek, které si můžeme klást při konfrontaci s uměleckým dílem vytrženým z původního kontextu.
Archeologie vkusu | Pompeje a střední Evropa kolem roku 1800
Objevení antických měst Herkulánea a Pompejí v první polovině 18. století představovalo jeden z důležitých mezníků evropské kultury na prahu moderní éry. Nálezy autentického antického umění vzrušovaly v 18. a 19. století zástupy sběratelů, umělců, historiků i teoretiků umění. Ovlivnily podobu architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla či interiérového designu. Jejich zkoumání formovalo počátky několika vědeckých oborů, muzejnictví a památkové péče. A také samotné téma zkázy obou měst pod Vesuvem se stalo nedílnou součástí moderní imaginace.
S objevováním měst tragického osudu se pojí desítky a stovky fascinujících příběhů. Mnohé jsou všeobecně známé, jiné pozapomenuté, další ještě čekají na badatele v přítmí archivů. My jsme se pokusili pro následující nepravidelný tematický seriál vybrat a připomenout díla, osobnosti či události, které vzájemně spojuje určitá souvislost s regionem střední Evropy. Jejich prostřednictvím bychom chtěli rovněž obecněji připomenout význam zmíněných archeologických objevů pro formování moderního vkusu a imaginace na přelomu 18. a 19. století.
