Radka Nokkala Miltová | Ve společenství bohů a hrdinů | Praha 2016

Radka Nokkala Miltová, odborná asistentka Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, se ve své vědecké práci dlouhodobě zabývá otázkou profánní ikonografie, a to především v moravské freskové malbě 17. a 18. století. To dokládá nejen její publikovaná disertační práce Mezi zalíbením a zavržením: Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, ale i řada dílčích studií, z nichž můžeme zmínit například text Bůh Harpokratés, alegorie mlčenlivosti a Slavkov u Brna. Nejnovějším příspěvkem k dané problematice je pak kniha Ve společenství bohů a hrdinů s podtitulem Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650–1690. Continue reading →

Edgar Peters Bowron | Pompeo Batoni: A Complete Catalogue of His Paintings | New Haven 2016

V roce 2016 vydal Yale University Press dvoudílný katalog k výstavě Muzea krásných umění v Houstonu, která se věnovala tvorbě Pompea Batoniho. Pod výstavním katalogem se coby autor podepsal Edgar Peters Bowron, přední odborník na římské malířství 18. století. Ten je mimo jiné i tvůrcem knihy Pompeo Batoni: Prince of Painters in Eighteenth-Century Rome, jejíž vznik se vázal na stejnojmennou výstavu či práce The Splendor Rome: The 18th Century, která zkoumá Řím osmnáctého století jako evropské kulturní centrum. Continue reading →

Kroměřížský kabinet kresby: kresby starých mistrů | Martina Miláčková | Olomouc 2016

Publikace  Kroměřížský kabinet kresby: kresby starých mistrů je jednou ze série knih, které zpracovávají sbírky Arcidiecézního muzea v Olomouci. Mimo jiné se chystají i publikace na téma knihovního či hudebního fondu a cílem je kompletně  zpracovat kroměřížské zámecké sbírky do knižní podoby. Kniha editovaná Martinou Miláčkovou pojednává o kolekci kreseb starých mistrů ve sbírkách Arcidiecézního muzea Olomouc deponovaných na zámku v Kroměříži, a jedná se o jeden z nejvýznamnějších dochovaných souborů starých kreseb u nás. Kresby byly vlepovány na listy a ty pak vyvazovány do jednotlivých alb, což je jeden z nejstarších způsobů sběratelství tohoto typu umění. Continue reading →

Joseph Baillio, Katharine Baetjer, Paul Lang | Vigée Le Brun | New York 2016

Katalog k výstavě Metropolitního muzea v New Yorku shromáždil kolem osmdesáti děl francouzské malířky Elisabeth Louise Vigée Le Brun (1755–1842) známé pro své expresivní portréty aristokratů. Expozice byla převzata z Grand Palais a její jádro tvořily portréty, ale i umělecké kresby a pastely, které byly shromážděny jak z veřejných muzeí, tak ze soukromých sbírek. Continue reading →

Petra Zelenková | Jan Kupecký a „černé umění“ | Praha 2016

Viděli jste výstavu Jan Kupecký a „černé umění“ ? Že ne? V tom případě je tu pro vás její katalog!

K výstavě k 350. výročí Kupeckého narození, která proběhla na přelomu let 2016 a 2017 ve Schwarzenberském paláci v Praze, vznikl  pod rukami Petry Zelenkové doprovodný česko-anglický katalog, který bychom vám nyní chtěli ve stručnosti představit. Continue reading →

Jeffrey Ch. Smith | Nuremberg: a Renaissance City, 1500-1618 | Austin 1983

Norimberk byl v 16. století prominentním městem plným umělců. Nejčastěji je spojován s dílem Albrechta Dürera, avšak město hrálo důležitou uměleckou roli od pozdní gotiky až po rané baroko. A přesně tak jej představuje kniha Nuremberg: a Renaissance City, 1500-1618  Jeffreye Ch. Smitha.

Kniha je rozdělena na dvě hlavní části, přičemž první je věnována esejím a druhá konkrétním umělcům a jejich dílům. Nyní si tyto části více přiblížíme.

Celkem sedm esejí se zabývá obecným úvodem k městu Norimberk, jeho umělcům a specifiky renesance v Německu. Vše je doplněno bohatým poznámkovým aparátem a jednotlivé eseje jsou vždy rozděleny dle konkrétních druhů umění jako je malířství, sochařství, architektura, ale i umělecké řemeslo a knihtisk. Zaujala mne například esej třetí, která rozebírá a čtenáři blíže přibližuje náboženskou funkci umění a její proměnu po proběhnutí reformace. Autor se tak snaží upozornit na velké kulturní změny, které plynuly z přijetí Lutherova učení.

V druhé části knihy nalezneme abecední seznam umělců spjatých s Norimberkem. Ke každému z nich jsou přiřazena jeho významná díla, která jsou v publikaci vyobrazena a doplněna informacemi o dataci, materiálu, technice, umístění atd. Najdeme zde velice známé autory, jako již dříve zmiňovaného Albrechta Dürera, ale i autory ryze provinční, kteří však svojí tvorbou ovlivnili nadcházející generace.

Foto: www.ebay.ie

Výstava | Aristokracie vkusu

Aristokracie vkusu. Obrazárna zámku Rájec nad Svitavou a sběratelství knížat  ze Salm-Reifferscheidtu | Brno, Moravská galerie – Místodržitelský palác, 16. 12. 2016 –16. 4. 2017

U příslušníků šlechty se kladný vztah k umění a dobrý vkus obecně předpokládají, jak se však můžeme přesvědčit na konkrétních příkladech, mají výtvarné zájmy aristokracie mnoho vrstev a podob. Výstava představí sběratelství moravské větve starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů v období od roku 1763, kdy získávají panství Rájec na Moravě, až do závěru 19. století, kdy jejich sběratelská a objednavatelská činnost utichá. A to jednak prostřednictvím pestrého výběru významných či jinak pozoruhodných artefaktů, jednak pomocí dalších objektů (včetně trojrozměrných) a dokumentů umožňujících nahlédnout do zákulisí narůstání obrazových sbírek Salm-Reifferscheidtů a obecně přiblížit vztah jednotlivých členů rodiny k výtvarnému umění. Obsáhne rovněž některé další doprovodné jevy jako umělecký mecenát, amatérskou výtvarnou činnost a šlechtickou výtvarnou výchovu. Continue reading →

Nová kniha | Kde jest, ó smrti, osten tvůj?

Ondřej Jakubec, Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku, Praha, NLN 2015 | ISBN: 978-80-7422-509-3

V těchto dnech vychází nová kniha Ondřeje Jakubce o renesančních epitafech.

928_bigEpitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev).

Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých, především vytvářely a udržovaly vzpomínku na konkrétní zesnulé jedince. Smysl takové memorie byl jak reprezentační, tak i formou devoce ukazující správnou křesťanskou zbožnost a víru v posmrtný život a spásu. Kniha analyzuje epitafy nejen jako umělecká díla, ale z hlediska jejich kulturní funkce a hodnoty je rovněž vnímá jako osobité prameny „kultury umírání a vzpomínání“.