Pobělohorská doba, třicetiletá válka, rekatolizace Evropy a především Albrecht z Valdštejna. Dvoudílná kniha vydaná v roce 2017 přináší komplexní pohled na jedno z nejzajímavějších období vůbec, které přineslo rozvoj stavitelství a ovlivnění italskou stavební kulturou. Zabývá se realizovanými, ale i plánovanými stavbami ve frýdlantském vévodství a také často zkoumaným Valdštejnovým pražským palácem.
Zdroje: Databazeknih
Publikace Zelená hora s podtitulem Žďársko Jana Santiniho, kterou si můžete v naší seminární knihovně přečíst jak v českém, tak v anglickém vydání, se zabývá známou stavbou Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Kniha z roku 2015 se zaměřuje nejen na život, umělecké začátky a architektonické dílo významného barokního architekta, ale i na symboliku a význam samotné stavby. Tuto významnou kulturní památku nově zpracoval profesor Jan Sedlák společně s profesorem Jiřím Kroupou.
Za povšimnutí jistě také stojí dvě knihy zaměřující se na dílo Hieronyma Bosche. Tyto publikace vznikly pro rok 2016 na počest 500. výročí smrti významného malíře v rámci projektu The Bosch Research and Conservation, paralelně byla také uspořádána výstava děl Hieronyma Bosche v Noordbrabants Muzeu.
Jedná se o velkou revizi kompletního umělcova díla nejen pomocí moderní techniky, ale také na základě archivního výzkumu či stylové i ikonografické analýzy.
Pokud hledáte odpovědi na otázky: Kdo je Bosch? Které malby a kresby byly malovány jeho rukou? Jaký vztah existuje mezi jeho dílem? Jak spolehlivé jsou atribuce? Pak jistě sáhněte po této nové monografii a katalogu díla Hieronyma Bosche, které naleznete nyní nově v Gettyho knihovně.
Zdroje: Jeroen Bosch Plaza
Portrétní tvorba je mezi uměleckými žánry bezesporu jedním z nejdiskutovanějších témat dějin umění. Soustavný zájem o tuto problematiku projevuje rovněž kurátorka Národní galerie Blanka Kubíková. Její kniha Portrét v renesančním malířství v českých zemích – jeho ikonografie a funkce ve šlechtické reprezentaci poskytuje ucelený pohled na téma šlechtické podobizny 16. a 17. století na našem území. Z hlediska metodologie projevuje autorka zájem o klasické uměleckohistorické disciplíny, mezi které řadíme znalectví či ikonografickou analýzu, ale po vzoru osobností jako je například Peter Burke pracuje i v intencích kulturně-historických.
V úvodní kapitole autorka představuje dostupné archivní prameny a nabízí čtenáři rozmanitý výčet funkcí portrétu zkoumaného období. Dále knihu člení na základě příslušnosti obrazů k daným rodům. Prvně se zaměřuje na iniciační moment vzniku portrétních souborů, který autorka odkrývá v kapitole Počátky portrétních galerií v českých zemích, sbírka hradecká. Posléze se věnuje obrazům představujícím pány z Rožmberka, pozornosti neunikla galerie pernštejnsko-lobkovická a cyklus obrazů Prakšických ze Zástřizl. V každé z kapitol se pak autorka pozastavuje u odlišných funkcí portrétu. Například u podobizen Viléma z Rožmberka si všímá jeho výsadního politického postavení a hledá tak analogie k portrétům z císařského prostředí. V kapitole věnované obrazům pernštejnské provenience se pozastavuje u dvojportrétu Marie Manrique de Lara s nahým dítětem a jejího chotě Vratislava z Pernštejna, na kterých poukazuje na použití mariánské symboliky sloužící ke zdůraznění kontinuity rodu, stejně jako konfesijní stálosti. Na díle Rolama de Mois představujícím protějškové svatební obrazy Johany z Perštejna a jejího manžela Fernanda de Gurrea z Aragonu upozorňuje na přítomnost děl vytvářených podle španělské módy. Portrét Jiřího Zikmunda Prakšického ze Zástřizl pak autorka používá jako prostředek k vykreslení osobnosti tohoto člena Jednoty bratrské a doložení jeho vazeb v humanistických kruzích.
Charles Dempsey ve své knize Inventing the Renaissance Putto mapuje vývoj zobrazování puttů v umění. V úvodu vysvětluje pojmy putti a spiritelli, které rozvíjí v historických souvislostech. Knihu samotnou autor rozdělil do pěti hlavních kapitol, které vztahuje k významným osobnostem renesance. Například první kapitolu věnoval Donatellovi a jeho objevení puttů nebo ve třetí kapitole se zabývá známým obrazem od Sandra Boticelliho Mars a Venuše. Kapitolu nazval Spirits of nightmare a snaží se nám na konkrétním díle přiblížit problém s interpretací puttů.
Foto: www.uncpress.org
Frick Collection v New Yorku podává v tomto katalogu komplexní pohled do portrétní tvorbu Anthonyho van Dycka (1599–1641), který byl již ve své době oblíben mezi vysoce postavenými aristokraty po celé Evropě pro své pronikavé malby. Continue reading
Radka Nokkala Miltová, odborná asistentka Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, se ve své vědecké práci dlouhodobě zabývá otázkou profánní ikonografie, a to především v moravské freskové malbě 17. a 18. století. To dokládá nejen její publikovaná disertační práce Mezi zalíbením a zavržením: Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, ale i řada dílčích studií, z nichž můžeme zmínit například text Bůh Harpokratés, alegorie mlčenlivosti a Slavkov u Brna. Nejnovějším příspěvkem k dané problematice je pak kniha Ve společenství bohů a hrdinů s podtitulem Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650–1690. Continue reading
V roce 2016 vydal Yale University Press dvoudílný katalog k výstavě Muzea krásných umění v Houstonu, která se věnovala tvorbě Pompea Batoniho. Pod výstavním katalogem se coby autor podepsal Edgar Peters Bowron, přední odborník na římské malířství 18. století. Ten je mimo jiné i tvůrcem knihy Pompeo Batoni: Prince of Painters in Eighteenth-Century Rome, jejíž vznik se vázal na stejnojmennou výstavu či práce The Splendor Rome: The 18th Century, která zkoumá Řím osmnáctého století jako evropské kulturní centrum. Continue reading
Publikace Kroměřížský kabinet kresby: kresby starých mistrů je jednou ze série knih, které zpracovávají sbírky Arcidiecézního muzea v Olomouci. Mimo jiné se chystají i publikace na téma knihovního či hudebního fondu a cílem je kompletně zpracovat kroměřížské zámecké sbírky do knižní podoby. Kniha editovaná Martinou Miláčkovou pojednává o kolekci kreseb starých mistrů ve sbírkách Arcidiecézního muzea Olomouc deponovaných na zámku v Kroměříži, a jedná se o jeden z nejvýznamnějších dochovaných souborů starých kreseb u nás. Kresby byly vlepovány na listy a ty pak vyvazovány do jednotlivých alb, což je jeden z nejstarších způsobů sběratelství tohoto typu umění. Continue reading
Katalog k výstavě Metropolitního muzea v New Yorku shromáždil kolem osmdesáti děl francouzské malířky Elisabeth Louise Vigée Le Brun (1755–1842) známé pro své expresivní portréty aristokratů. Expozice byla převzata z Grand Palais a její jádro tvořily portréty, ale i umělecké kresby a pastely, které byly shromážděny jak z veřejných muzeí, tak ze soukromých sbírek. Continue reading
