Příběh měsíce | Restaurování nástropních obrazů ve Sněmovním sále zámku v Kroměříži

Sněmovní sál arcibiskupského zámku v Kroměříži patří k místům, která není nutné nijak zvlášť představovat. Pro většinu návštěvníků zámku je monumentální rokokový sál jednou z jeho hlavních atrakcí a bezmála povinnou zastávkou.

Historií nedotčený posluchač se v něm dozví o zasedání prvního zvoleného parlamentu habsburské monarchie, který se zde v letech 1848 a 1849 neúspěšně snažil dát zaostávajícímu středoevropskému státu moderní ústavu. Snad úplně každý si vzpomene alespoň na některý z řady seriálů, filmů a filmových pohádek, které v něm byly natočeny. Ani znalce a milovníky komiksů jistě nenechá chladnými místo, kde se odehrává (patrně) fiktivní hororový upíří příběh z časů ústavodárného shromáždění. A historik umění si zde bude lámat hlavu nad množstvím vyslovených i nevyslovených hypotéz, nashromážděných několika generacemi tuzemských i přespolních badatelů, a také nad některými záhadami, které ještě čekají na generace budoucí.

Continue reading →

Tip | Letní čtení #3

Letní prázdniny se kvapem blíží a vy už na odborné knihy nemáte ani pomyšlení. Nějakou kratochvíli, která je alespoň trochu spojená s uměním nebo raným novověkem by to ale přece jen chtělo. Právě z tohoto důvodu pro vás naši členové a spolupracovníci připravili již tradiční příspěvek s tipy na letní čtení horkými stejně tak jako dny, které nás v nejbližší době čekají! 

Continue reading →

Archeologie vkusu | Do jícnu vulkánu

V předchozích dvou dílech našeho nepravidelného cyklu jsme navštívili dnešní Polsko a setkali se s několika urozenými mecenáši a mecenáškami, kteří propadli kouzlu ztracených a v 18. století znovu objevovaných antických měst pod Vesuvem.

Pelagia Róża Potocká (1775–1846) byla vzdálenou příbuznou „polského Winckelmanna“ Stanisława Kostky Potockého, o kterém jsme psali v minulém díle. Stejně jako Izabela Lubomirská, o jejímž pompejském kabinetu na zámku Łańcut byla už také řeč, byla také devatenáctiletá Pelagia Róża obdivovatelkou slavné francouzské portrétistky Louise Élisabeth Vigée Le Brun (1755–1842). Continue reading →

Přednáška | Rubensova skica pohledem konzervátorky

V rámci svého přednáškového cyklu „Art Talks series“ představily Harvard Art Museums výsledky průzkumu Rubensovy olejové skici s námětem Herkula s nemejským lvem.

Technologický průzkum olejové skici k nedochovanému obrazu stejného námětu, který Petr Pavel Rubens namaloval kolem roku 1639 na objednávku španělského krále Filipa IV., přinesl neobyčejně detailní pohled na umělcův malířský rukopis. Continue reading →

Týden humanitních věd 2020

V těchto dnech probíhá na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity tradiční Týden humanitních věd, tentokrát s příznačným podtitulem „Humanitní vědy, krize a pandemie“.

V programu Týdne naleznete také dvě krátké tematické přednášky našich kolegyň Veroniky Řezníčkové a Adély Šenkové o vzdělávání dětí v časech osvícenství a o tématu smrti a umírání v grafických vyobrazeních žánru „memento mori“.

Continue reading →

Archeologie vkusu | Pompeje a střední Evropa kolem roku 1800

Objevení antických měst Herkulánea a Pompejí v první polovině 18. století představovalo jeden z důležitých mezníků evropské kultury na prahu moderní éry. Nálezy autentického antického umění vzrušovaly v 18. a 19. století zástupy sběratelů, umělců, historiků i teoretiků umění. Ovlivnily podobu architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla či interiérového designu. Jejich zkoumání formovalo počátky několika vědeckých oborů, muzejnictví a památkové péče. A také samotné téma zkázy obou měst pod Vesuvem se stalo nedílnou součástí moderní imaginace. 
S objevováním měst tragického osudu se pojí desítky a stovky fascinujících příběhů. Mnohé jsou všeobecně známé, jiné pozapomenuté, další ještě čekají na badatele v přítmí archivů. My jsme se pokusili pro následující nepravidelný tematický seriál vybrat a připomenout díla, osobnosti či události, které vzájemně spojuje určitá souvislost s regionem střední Evropy. Jejich prostřednictvím bychom chtěli rovněž obecněji připomenout význam zmíněných archeologických objevů pro formování moderního vkusu a imaginace na přelomu 18. a 19. století.

Continue reading →

Profesor Miloš Stehlík (1923–2020)

Jako vzpomínku na profesora Miloše Stehlíka publikujeme text, který původně vznikl pro katalog k výstavě „Miloš Stehlík, milovník krásna“, konané v prosinci 2017 a lednu 2018 v Moravské zemské knihovně v Brně. Jeho rozsáhlé dílo se jistě ještě dočká náležitého zhodnocení z řady stran, my jsme se však v tuto chvíli rozhodli připomenout pana profesora tak, jak si ho všichni pamatujeme a budeme pamatovat nejvíce – jako oblíbeného a ctěného učitele.

(foto: Zoja Matulíková)

Continue reading →