Je potěšující sledovat vzrůstající zájem badatelů i institucí o práce na papíře. Ať už jde o kresby nebo grafické listy, v současné době probíhá nebo proběhlo několik důležitých výstavních a výzkumných projektů, které výrazně posouvají naše poznání těchto křehkých uměleckých děl. Continue reading
Co nám mohou historické knihy receptů prozradit o umění, o vzniku uměleckých děl a o tom, jaké znalosti a materiály jsou potřeba k jejich vytvoření? Právě tyto a jiné otázky byly stěžejní pro pětiletý projekt Making and Knowing při Kolumbijské ve státě New York, jehož výsledky byly nedávno publikovány online. Continue reading
Varšavský kostel Nanebevzetí Pany Marie a sv. Josefa se nachází mezi Prezidentským palácem a pomníkem Adama Mickiewicze na přilehlém stejnojmenném náměstí. Výstavbu kostela inicioval Albrycht Wessel pro řád bosých karmelitánů roku 1642, přičemž svěcen byl roku 1655. Dále zde ve 20. letech 18. století proběhla barokní přestavba, avšak bez fasády průčelí, která byla dokončena až roku 1779. Mělo by se tak jednat o první realizaci raně klasicistní kamenné fasády ve Varšavě. Continue reading
O liduprázdné Praze a opuštěném Karlově mostu slyšel za poslední dobu téměř každý. Část z nás dokonce měla šanci to zažít i na vlastní kůži, než se vše začalo vracet k původnímu stavu. Ale dokážete si představit slavné obrazy bez jejich hlavních aktérů? Continue reading
Dílo bylo naposledy dokumentováno jako součást sbírky vikomta Beureta, která byla rozptýlena v roce 1924. Přestože je obraz signován jako „F Bou…“, jeho atribuce byla dříve prezentována s jistou mírou zdrženlivosti – volný rukopis a benátská barevná paleta malby totiž nezapadaly do typických charakteristik Boucherových pozdních děl.
Jedná se o dílo Jacka Malczewského, jednoho z předních polských malířů tvořících na přelomu 19. a 20. století. Jeho obraz s názvem Hodina hry na piáno (1877) byl odcizen z Národního muzea ve Varšavě po pádu Varšavského povstání v roce 1944. Scéna zobrazuje sestry autora, Bronku a Helenu, při hře na piáno. Continue reading
Jejím cílem je poukázat na přítomnost Afričanů v raně novověkém umění, a to prostřednictvím uměleckých děl ze sbírek galerie. Zároveň její tvůrci věří, že výstava pomůže stimulovat jak odbornou, tak laickou veřejnost k reflexi, diskuzi a výzkumu na dané téma.