Lednový Příběh měsíce je věnován jediné realizované stavbě slavného římského rytce, archeologa a antikváře Giovanniho Battisty Piranesiho. Jeho projekt přestavby kostela Santa Maria del Priorato na římském Aventinu z šedesátých let 18. století byl ovšem řadě současníků trnem v oku a podle některých dokonce Piranesiho uměleckým selháním. Při bližším pohledu je ale Piranesiho stavba pozoruhodným svědectvím nejen o autorových nekonvenčních představách o současné architektuře. Vtělil do ní totiž také svůj osobitý pohled na Řím – nikoliv jako na místo nebo ideál, ale jako nA způsob vytváření dějin.

Na začátku šedesátých let 18. století prožíval Giovanni Battista Piranesi (1720–1778) období plné úspěchů. Přestěhoval se na prestižní adresu do Palazzo Tomati na Via Sistina, kde se jeho nakladatelství a dílna staly svého druhu turistickou atrakcí. Jeho bohatě vypravená obrazová alba se stala jedním z oficiálních darů, jimiž papež a římský senát obdarovávali nejvýznamnější návštěvy Věčného města. V téže době sehrál významnou roli rovněž při archeologických vykopávkách na Aventinu, a právě v souvislosti s nimi získal roce 1764 i důležitou architektonickou zakázku, která nakonec zůstala jeho jedinou realizovanou stavbou. Continue reading →

Prosincový Příběh měsíce nás zavede do kostela, spojeného s náboženským bratrstvem, jehož členové se věnovali péči o nemocné, chudé a vězně – jak již napovídá samotný jeho název San Girolamo della Carità. kostel je známý nejen svou architekturou a historií, ale především pro „damaškovou“ kapli rodu Spada, která je hlavním tématem celého příspěvku.  

Toulání se uličkami Říma a možnost nakouknout do každého otevřeného kostela či navštívit věhlasné galerie je čirou radostí a zároveň i jistým prokletím. Všude je možné nalézt tolik pozoruhodných uměleckých děl, zajímavostí či krásných drobností, tudíž se může lehce stát, že strávíte celý den jen v jedné ulici. V okolí Campo de‘ Fiori, slavné Via Giulia a všeobecně na levém břehu Tibery tomu není jinak. Nachází se zde známé galerie jako ta v Palazzo Spada, paláce (např. Palazzo Farnese) nebo kostely, jako je monumentální San Giovanni Battista dei Fiorentini či drobný Santa Brigita a v neposlední řadě i barokizovaný chrám San Girolamo della Carità. Continue reading →

Významný římský palác Venezia má za sebou bohatou historii – v 15. století Sloužil jako rezidence papeže Pavla II., později se v něm nacházelo velvyslanectví benátské republiky u Svaté stolice, v 19. století sídlo rakouského papežského vyslance, ve 30. letech 20. století pak kanceláře Benita Mussoliniho.

Dnes palác stojící na Piazza Venezia poněkud zaniká v konkurenci s bombastickým pomníkem krále Viktora Emanuela II. (stavěn 1885–1911), za jehož vlády došlo ke sjednocení Itálie. Urbanistické změny konce 19. a začátku 20. století se přímo dotkly také jedné přidružené části Palazzo Venezia, totiž tzv. Palazzeta, které bylo z důvodu budování italského nacionalistického monumentu roku 1909 zbořeno. Proti této akci protestovali památkáři (mj. i Max Dvořák) a architekti z Rakouska-Uherska, avšak marně. V roce 1910 došlo ze strany habsburské monarchie alespoň k tomu, že byla vybudována kopie Palazzeta v jihozápadním cípu Palazzo Venezia. Od boření se ovšem přesuňme do doby 15. století, do doby quattrocenta, kdy došlo k výstavbě palácového komplexu. Continue reading →