Letos v lednu vychází v nové knižní edici našeho centra s titulem „Maturandum“ monografie zaměřená na umělecký život ve vrchnostenských městech Telč a Slavonice v 16. století.

Její autorkou je Zdeňka Míchalová, která se daným tématem zabývala během svého doktorského studia na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Klíčovými otázkami jejího výzkumu jsou podoby mecenátu, měšťanské reprezentace a konfesní aspekty uměleckých děl vytvořených pro měšťany v sakrálním i profánním prostoru. Continue reading →

MEZI KÝČEM A AKADEMIÍ. CHROMOLITOGRAFIE VE SLUŽBÁCH REKLAMY A UMĚNÍ

Zvát na raně novověkém webu na výstavu 19. a trochu i 20. století, a to ještě v čase uzavřených muzeí a galerií, se může zdát přinejmenším sporné. I přesto bych s vámi ráda sdílela tip na zajímavou výstavu v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, kterou snad brzy budeme moci opět navštívit. Continue reading →

Na výlety za uměním a pravidelné návštěvy galerií si evidentně budeme muset ještě chvíli počkat. Nezoufejte však a zkraťte si čekání s Rijksmuseem, které nabízí hned dvě tematické řady videí pro všechny milovníky umění v lockdownu. 

RIJKSMUSEUM FROM HOME: A series made during lockdown

Zaměstnanci Rijksmusea ani během karantény nezahálí a skrze sérii krátkých videí vám z domu představují svá oblíbená díla ze sbírek muzea. Vybrat si můžete z vámi preferované oblasti umění, jako je například malba, užité umění nebo grafika. Videa jsou však zaměřená také na určité geografické celky, a na své si tak přijdou milovníci nejen nizozemského, ale třeba i asijského umění. Continue reading →

V Konstantinově sále Vatikánského paláce probíhaly od roku 2015 restaurátorské práce, jejichž výsledkem je mimo jiné odhalení posledního Raffaelova díla.

Letos tomu bylo právě 500 let, co zemřel renesanční umělec Raffael Santi (1483–1520). K tomuto výročí bylo dokončeno pětileté restaurování jeho poslední freskové zakázky – výmalby Konstantinova sálu Vatikánského paláce. Konzervační a čisticí práce přinesly u dvou alegorických postav Spravedlnosti (Iustitia) a Vlídnosti (Comitas) mimořádné zjištění potvrzující dlouho spekulované Raffaelovo autorství. Continue reading →

nově objevené spolvero na moně lise naznačuje, že malba nevznikala prvotně na desce, jak se doposud předpokládalo.

Technika spolvero spočívá v přenesení přípravné kresby na podložku. Pod karton, kde byla originální kresba, ​​se vložil list papíru, to celé se položilo na měkkou podložku a poté se jehlou vytvořily dírky skrz obě vrstvy v hlavních konturách budoucí malby. Takto perforovaný list se následně položil na připravenou dřevěnou desku a pomocí látkového váčku naplněného sazemi se na něj přenesla kresba ve formě teček v hlavních liniích. Nespornou výhodou této techniky je nejen rychlé přenesení přípravné kresby, ale i možnost vytvářet další dílenské kopie uměleckého díla. Spolvero se v době renesance hojně využívalo,  setkat se s ním můžeme i u dalších obrazů Leonarda da Vinci, jako je například Dáma s hranostajem. Continue reading →

V rámci svého přednáškového cyklu „Art Talks series“ představily Harvard Art Museums výsledky průzkumu Rubensovy olejové skici s námětem Herkula s nemejským lvem.

Technologický průzkum olejové skici k nedochovanému obrazu stejného námětu, který Petr Pavel Rubens namaloval kolem roku 1639 na objednávku španělského krále Filipa IV., přinesl neobyčejně detailní pohled na umělcův malířský rukopis. Continue reading →

chlapec v modrém od Thomase Gainsborougha prošel nedávno restaurováním, které odhalilo jeho doposud skryté společníky.

Na své místo v severoamerickém muzeu The Huntington Library, Art Museum, and Botanical Gardens se v srpnu tohoto roku po dlouhém restaurování vrátil Chlapec v modrém (1770). Obraz je dílem britského malíře Thomase Gainsborougha (1727-1788), jenž byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších portrétistů. Ve svých obrazech se nechal inspirovat vandykovskou tradicí, ale na rozdíl od svého současníka Joshua Reynoldse zobrazoval portrétované v soudobém oděvu.

Continue reading →

V září tohoto roku spustil časopis Journal 18, zaměřující se na umění a kulturu 18. století, interaktivní časovou linku, která si klade za cíl obeznámit odborné i širší publikum s přítomností černochů v evropském umění v odobí mezi 1600–1800.

Continue reading →