VELIKONOČNÍ SPECIÁL | Oplakávání Krista z Maidbronnu

Velikonoční svátky, během kterých si křesťané prostřednictvím čtených či zpívaných pašijí připomínají umučení, smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jsou dodnes výrazně zaměřené na vciťování se do dramatických událostí několika dní předcházejících ukřižování. Pašijové příběhy a s nimi spojené liturgické či modlitební zvyklosti daly vzniknout nespočtu uměleckých děl, ať už zcela konkrétním formám určeným k inscenaci veřejných modliteb, jako jsou křížové cesty či svaté schody, nebo drobnějším předmětům osobní zbožnosti. Pojďme si povědět příběh jednoho z takovýchto děl.

Continue reading

Kunsthistorik na cestách | report z Benátek

Spásonosná cesta za Théodorem Gallem a Tintorettem do karnevalem rozjitřených Benátek

Karneval v Benátkách nepřestává být vyhledávanou atrakcí, která přitahuje návštěvníky z celého světa. Abyste se mohli aktivně zapojit, je důležité mít masku, protože jen s ní můžete skutečně spoluutvářet karnevalovou atmosféru města. Ta totiž v současné době poskytuje až kýčovitý obraz, protože ulice, mosty, náměstí i restaurace jsou přeplněny turisty v jakýchsi polomaskách s mobily v rukou. Přesto však stojí za to se v této době městem procházet, a to zvláště večer, když opadne davové šílenství a utichnou motorové čluny. Potom už zbývá málo a při troše štěstí se přenesete do doby, kdy benátská hvězda zářila nejjasněji. Continue reading

Tip | Transkribus – program na přepis kurentu

Každý historik umění, který se zabývá obdobím raného novověku, se dříve či později musí potýkat s aRchiváliemi napsanými obtížně čitelným kurentním písmem, případně s nemalými kvanty tištěných zdrojů. Naštěstí se pomalu začínají objevovat programy, které tuto práci dokáží značně usnadnit. Jedním z nich je Transkribus, s jehož pomocí lze poměrně rychle a bezbolestně staré texty přepisovat či editovat.

Continue reading

Podporujeme Ukrajinu

V současné tíživé situaci, kdy Ukrajina čelí vojenské invazi armád Ruské federace vyjadřuje Centrum pro studium raného novověku podporu ukrajinským občanům i vojákům. Jako výraz této podpory můžeme použít jen zbraně nám vlastní, a proto zveřejňujeme jinak on-line nedostupný článek Tomáše Valeše a Zuzany Macurové věnovaný umělecké sbírce uložené v Stefanykově národní vědecké knihovně ve Lvově. Continue reading

Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci a rozhovor s Radkou Nokkala Miltovou

K výročí 2000 let od smrti významného římského básníka Publia Ovidia Nasona připravila Knihovna Akademie věd ČR projekt týkající se dějin novověké knižní kultury. Z fondu knihovny byla vybrána ilustrovaná vydání Proměn (Metamorphoses), která byla následně digitalizována a zveřejněna na webu s podrobným popisem. Ovidiovy Proměny byly představeny i v prvním z dílů podcastu s názvem Knihovědní detektivové.

Na webových stránkách Ovidiovy Proměny v historické knižní ilustraci byla zpřístupněna databáze dobových ilustrací Ovidiových Proměn (Metamorphoses), kde má návštěvník možnost vyhledávání podle námětů a atributů. Jednotlivé ilustrace jsou opatřeny informacemi o autorovi, klíčových slovech, ale i grafické technice. Díky propojení s Digitální knihovnou Akademie věd lze studovat jednotlivá vydání komplexně i s textem včetně vazby. Continue reading

Lékařská astrologie

Začátek každého roku vždy spouští lavinu více či méně věrohodných horoskopů pro každé znamení zvěrokruhu. A Ačkoliv dnes se jedná o populární téma bulvárních tiskovin, dříve se těšilo větší vážnosti.

Astrologie, na níž se horoskopy zakládají, byla po staletí nedílnou součástí lékařství – v rámci svého vzdělání si ji osvojovala většina středověkých lékařů, chirurgů i léčitelů. Tzv. lékařská astrologie (iatromatematika) byla oblíbená a hojně praktikovaná také v raně novověké Evropě. Šlo vlastně o umění propojující v sobě různé vědní obory, např. medicínu, filozofii, matematiku či astronomii. Vzdělávací publikace na toto téma byly na počátku 16. století běžně dostupné a využívané lékaři všech úrovní, od těch s univerzitním vzděláním až po laiky. Continue reading

Speciál | Vánoce v 19. století

Vůně jehličí, plamínky svíček, třpytivé vánoční ozdoby, jmelí a cukrovinky – to všechno neodmyslitelně patří k vánočním svátkům stejně jako vánoční stromeček. Kdy ALE vznikly Vánoce, jak je slavíme dnes?  

Dnešní podoba Vánoc, zahrnující slavnostní výzdobu pokojů, rodinnou sešlost u jídelního stolu a dárky hromadící se pod nastrojeným stromečkem, je poměrně novým fenoménem. Vyvíjel se v 19. století, kdy se na přetrvávající starší tradice nabalily nové příběhy a postavy, jež jsou dnes s Vánoci neodmyslitelně spjaty.

Continue reading