Ondřej Jakubec, Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku, Praha, NLN 2015 | ISBN: 978-80-7422-509-3

V těchto dnech vychází nová kniha Ondřeje Jakubce o renesančních epitafech.

Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev).

Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých, především vytvářely a udržovaly vzpomínku na konkrétní zesnulé jedince. Smysl takové memorie byl jak reprezentační, tak i formou devoce ukazující správnou křesťanskou zbožnost a víru v posmrtný život a spásu. Kniha analyzuje epitafy nejen jako umělecká díla, ale z hlediska jejich kulturní funkce a hodnoty je rovněž vnímá jako osobité prameny „kultury umírání a vzpomínání“.

LUBOMÍR SLAVÍČEK – PETR TOMÁŠEK, ARISTOKRACIE DUCHA A VKUSU. ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA SALM-REIFERSCHEIDTŮ V RÁJCI NAD SVITAVOU, Brno, BARRISTER & PRINCIPAL – MASARYKOVA UNIVERZITA – MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ – NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV 2015 | ISBN 978-80-210-8266-3

Obrazárna zámku v Rájci nad Svitavou je unikátní nejen svým rozsahem a množstvím kvalitních uměleckých děl, ale především tím, že se na rozdíl od většiny podobných historických sbírkových souborů dochovala do dnešních dnů téměř v úplnosti. Podrobný katalog obrazů nizozemských, italských, francouzských a středoevropských malířů 16. až 19. století, shromážděných příslušníky několika generací moravské větve významného starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů, doplňují studie objasňující historii jejich uměleckého sběratelství a mecenátu a přibližující rodové dějiny. První zpracování kompletní obrazové kolekce rájeckého zámku je výsledkem spolupráce autorského kolektivu pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Moravské galerie v Brně, Národního památkového ústavu a dalších institucí.

Na vzniku knihy se podíleli Ondřej Jakubec, Lenka Kalábová, Zdeněk Kazlepka, Michal Konečný, Lubomír Slavíček, Petr Tomášek, Tomáš Valeš.