15. srpna 1838 se v Jihlavě narodil August Vincenz Andreas Prokop, nebo také August Čeněk Ondřej Prokop, jak je roku 1868 česky zapsán v matrice coby ženich. Tento činorodý muž vystudoval architekturu ve Vídni a během své kariéry působil nejen jako architekt, ale i ředitel UMPRUM muzea v Brně, profesor na vysokých školách v Brně a ve Vídni, jako pracovník památkové péče a restaurátor, propagátor a teoretik architektury a nakonec jako diletující historik umění. v roce 1904 totiž ve čtyřech svazcích vydal první skutečně komplexní pojednání o dějinách umění na Moravě.

Continue reading →

O Kalifornii se říká, že je slunná, ale minimálně její severní část, San Francisco, okolní tzv. Bay Area i vnitrozemí za nimi jsou kromě toho taky větrné a dosti chladné. Navíc na přelomu března a dubna prý místní nepamatují tolik bouří a deště, jako bylo letos. Ani nečekané klimatické podmínky nás však neodradily od toho, abychom na břehu Tichého oceánu nenavštívili místa a památky zajímavé z perspektivy raného novověku. XLII. konference americké Nineteenth-Century Studies Assosication, které jsme se účastnili, nám k tomu poskytla dobré výchozí podmínky.

MISIE SV. FRANTIŠKA

Z evropského kolonizačního pohledu je zdejší nejstarší památkou misie sv. Františka z Assisi. Překvapením může být, že právě po ní se vlastně celé město jmenuje, a česky bychom tedy San Franciscu mohli říkat Sv. František. Španělští františkánští mniši se na zdejší území dostali v létě roku 1776. Tehdy Bay Area obývali lidé kmene Yelamu z národa Ohlone, podle všeho jich ale bylo jen několik stovek. Ačkoliv jejich soužití s misií bylo pokojné, ve výsledku samozřejmě etablování kolonie Evropanů vedlo k tomu, že zbytky tradiční indiánské kultury dnes nalezneme především v muzejních vitrínách a že jejich území bylo urbanizováno a přetvořeno ve velkoměsto na pravidelné mřížce ulic, tolik typické pro americkou městskou krajinu. Continue reading →

V nedávném článku o Chichiho korkovém modelu Pantheonu jste se dozvěděli, jak se detailní a propracované korkové modely staly v druhé polovině 18. století oblíbeným sběratelským artiklem. V tomto článku se dozvíte, jak tyto modely získaly na začátku 19. století zcela nový význam jako forma trojrozměrné vědecké dokumentace pro nově vzniklou odbornou disciplínu – klasickou archeologii.

Ve sbírkách zámku Kynžvart se nachází unikátní korkový model antického chrámu, který představuje pozoruhodný příklad díla balancujícího na hranici mezi oblíbeným suvenýrem a právě tímto novým typem vědecké archeologické dokumentace.

Continue reading →

Štukové dekorace 16. a počátku 17. století byly z hlediska ochrany kulturního dědictví a uměleckořemeslné praxe až donedávna Kupodivu značně podhodnocovány. Také Proto byl problematice renesančního a manýristického štukatérství věnován samostatný projekt, jehož výstupem je mimo jiné on-line databáze skýtající více než 150 katalogových záznamů k sakrálním i profánním objektům zdobeným právě touto technikou.

V prosinci roku 2022 byl ukončen pětiletý interdisciplinární projekt Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě realizovaný v rámci programu NAKI II, a to ve spolupráci Katedry dějin umění UPOL, Fakulty restaurování UPCE a Generálního ředitelství NPÚ. Jeho cílem bylo komplexní zpracování uměleckohistorického a technologického vývoje štukatérství na území dnešní České republiky v období od poloviny 16. století do roku 1620. Výzkum se zakládal na katalogizaci umělecky hodnotných štukových děl a jejich zařazení do středoevropského kontextu. Nešlo však „jen“ o teoretické poznání daných památek, ale i to praktické, jež zahrnovalo restaurování několika vybraných realizací, např. štukatury na zámku v Bučovicích či epitaf rodiny Hodějovských z Hodějova v Českém Rudolci. Continue reading →