Muzeum hlavního města Prahy společně s Archivem hlavního města Prahy pořádají výstavu Pražské veduty 18. století. Výstava uceleně představuje rozsáhlý soubor bezmála dvou set grafických pohledů na hlavní město, které jsou běžně uloženy v různých sbírkách a archivech. Veduty kromě podoby samotného města zachycují řadu významných událostí 18. století, jež se v Praze odehrály.
Ve dnech 14.–15. 10. 2016 proběhla v Horním Jiřetíně mezinárodní konference pořádaná Ústavem dějin umění AV ČR, sdružením Omnium a městem Horní Jiřetín ve spolupráci i s naší katedrou, nazvaná „Krajina a venkov v baroku“.
Konference byla věnována „nejen různým aspektům utváření a vnímání krajiny, venkovské architektury a umění na venkově v období raného novověku, ale také současným hrozbám jejich devastace.“ Všechny příspěvky si nyní můžete volně přehrát na Youtube.
Péčí kurátorky Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Andrey Steckerové byla minulý týden publikována rozsáhlá databáze petrbrandl.eu. Databáze obsahuje katalog děl, literaturu a archiválie, které se vztahují k životu a dílu českého barokního malíře Petra Brandla (1668–1735). Katalog děl zahrnuje díla, u nichž je Brandlovo autorství potvrzené, ale také díla, která se Brandlovi na základě určitých argumentů připisují. Součástí některých záznamů v katalogu jsou také restaurátorské zprávy, rentgenogramy a další materiály, které souvisejí s technikou a technologií malby. Pro úplnost jsou zařazeny také grafické listy, které vznikly podle předloh z ruky Petra Brandla a také s jeho jménem spojované kresby. Informace v databázi by měly být průběžně doplňovány a aktualizovány.
Krakovské Národní muzeum hostí první reprezentativní přehlídku barokního umění Horních Uher v Polsku. Výstava nazvaná Poklady baroka. Mezi Bratislavou a Krakovem je realizovaná ve spolupráci se Slovenskou národní galerií. Continue reading
Vídeňské muzeum Belvedere představuje v zimním paláci prince Evžena Savojského tvorbu pozdně barokního sochaře Johanna Georga Pinsela, umělce, jehož život zůstává pro historiky umění stále hádankou. Předpokládá se, že pocházel ze střední Evropy, ovšem datum narození, původ nebo místo školení nejsou přesně známy. Jeho díla, která se vyznačují vysokou kvalitou a mimořádnou expresivitou, se torzálně dochovala na území dnešní Ukrajiny, v regionu Haliče mezi městy Lvov a Bučač. Continue reading
Ústav dějin umění Akademie věd ČR srdečně zve na přednášku dr. Štěpána Váchy „Sandrartův obraz Nalezení svatého Kříže v Brně nově a jinak“.
Přední německý malíř 17. století Joachim von Sandrart (1606–1688) je v českých zemích zastoupen jediným velkým dílem, oltářním obrazem Nalezení svatého Kříže v kapucínském kostele v Brně (nově datován do roku 1655). Nedávné restaurování vyzdvihlo dosud nedoceněné kvality tohoto mistrovského kusu a vyneslo na světlo i některé neznámé či dosud nepostřehnuté detaily malby. Při té příležitosti podniknutý pramenný výzkum umožňuje formulovat novou hypotézu k dosud nejasné otázce objednavatele obrazu.
U příslušníků šlechty se kladný vztah k umění a dobrý vkus obecně předpokládají, jak se však můžeme přesvědčit na konkrétních příkladech, mají výtvarné zájmy aristokracie mnoho vrstev a podob. Výstava představí sběratelství moravské větve starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů v období od roku 1763, kdy získávají panství Rájec na Moravě, až do závěru 19. století, kdy jejich sběratelská a objednavatelská činnost utichá. A to jednak prostřednictvím pestrého výběru významných či jinak pozoruhodných artefaktů, jednak pomocí dalších objektů (včetně trojrozměrných) a dokumentů umožňujících nahlédnout do zákulisí narůstání obrazových sbírek Salm-Reifferscheidtů a obecně přiblížit vztah jednotlivých členů rodiny k výtvarnému umění. Obsáhne rovněž některé další doprovodné jevy jako umělecký mecenát, amatérskou výtvarnou činnost a šlechtickou výtvarnou výchovu. Continue reading