Radka Nokkala Miltová, odborná asistentka Semináře dějin umění Masarykovy univerzity, se ve své vědecké práci dlouhodobě zabývá otázkou profánní ikonografie, a to především v moravské freskové malbě 17. a 18. století. To dokládá nejen její publikovaná disertační práce Mezi zalíbením a zavržením: Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě, ale i řada dílčích studií, z nichž můžeme zmínit například text Bůh Harpokratés, alegorie mlčenlivosti a Slavkov u Brna. Nejnovějším příspěvkem k dané problematice je pak kniha Ve společenství bohů a hrdinů s podtitulem Mýty antického světa v české a moravské nástěnné malbě šlechtických venkovských sídel v letech 1650–1690. Continue reading →

V roce 2016 vydal Yale University Press dvoudílný katalog k výstavě Muzea krásných umění v Houstonu, která se věnovala tvorbě Pompea Batoniho. Pod výstavním katalogem se coby autor podepsal Edgar Peters Bowron, přední odborník na římské malířství 18. století. Ten je mimo jiné i tvůrcem knihy Pompeo Batoni: Prince of Painters in Eighteenth-Century Rome, jejíž vznik se vázal na stejnojmennou výstavu či práce The Splendor Rome: The 18th Century, která zkoumá Řím osmnáctého století jako evropské kulturní centrum. Continue reading →

Publikace  Kroměřížský kabinet kresby: kresby starých mistrů je jednou ze série knih, které zpracovávají sbírky Arcidiecézního muzea v Olomouci. Mimo jiné se chystají i publikace na téma knihovního či hudebního fondu a cílem je kompletně  zpracovat kroměřížské zámecké sbírky do knižní podoby. Kniha editovaná Martinou Miláčkovou pojednává o kolekci kreseb starých mistrů ve sbírkách Arcidiecézního muzea Olomouc deponovaných na zámku v Kroměříži, a jedná se o jeden z nejvýznamnějších dochovaných souborů starých kreseb u nás. Kresby byly vlepovány na listy a ty pak vyvazovány do jednotlivých alb, což je jeden z nejstarších způsobů sběratelství tohoto typu umění. Continue reading →

Katalog k výstavě Metropolitního muzea v New Yorku shromáždil kolem osmdesáti děl francouzské malířky Elisabeth Louise Vigée Le Brun (1755–1842) známé pro své expresivní portréty aristokratů. Expozice byla převzata z Grand Palais a její jádro tvořily portréty, ale i umělecké kresby a pastely, které byly shromážděny jak z veřejných muzeí, tak ze soukromých sbírek. Continue reading →

Viděli jste výstavu Jan Kupecký a „černé umění“ ? Že ne? V tom případě je tu pro vás její katalog!

K výstavě k 350. výročí Kupeckého narození, která proběhla na přelomu let 2016 a 2017 ve Schwarzenberském paláci v Praze, vznikl  pod rukami Petry Zelenkové doprovodný česko-anglický katalog, který bychom vám nyní chtěli ve stručnosti představit. Continue reading →

Ondřej Jakubec, Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Renesanční epitafy v kultuře umírání a vzpomínání raného novověku, Praha, NLN 2015 | ISBN: 978-80-7422-509-3

V těchto dnech vychází nová kniha Ondřeje Jakubce o renesančních epitafech.

Epitafní památníky představují jedno z nejpozoruhodnějších témat výtvarné kultury 16. a 17. století, ale i klíčový fenomén sepulkrální kultury. V období renesance se zformoval typický epitaf, nejčastěji sestávající ze tří komponent (zobrazení zesnulého; identifikační, oslavný či zbožný nápis; náboženský výjev).

Epitafy ve veřejném prostředí kostelů a hřbitovů, tedy ve společenství živých, především vytvářely a udržovaly vzpomínku na konkrétní zesnulé jedince. Smysl takové memorie byl jak reprezentační, tak i formou devoce ukazující správnou křesťanskou zbožnost a víru v posmrtný život a spásu. Kniha analyzuje epitafy nejen jako umělecká díla, ale z hlediska jejich kulturní funkce a hodnoty je rovněž vnímá jako osobité prameny „kultury umírání a vzpomínání“.

LUBOMÍR SLAVÍČEK – PETR TOMÁŠEK, ARISTOKRACIE DUCHA A VKUSU. ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA SALM-REIFERSCHEIDTŮ V RÁJCI NAD SVITAVOU, Brno, BARRISTER & PRINCIPAL – MASARYKOVA UNIVERZITA – MORAVSKÁ GALERIE V BRNĚ – NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV 2015 | ISBN 978-80-210-8266-3

Obrazárna zámku v Rájci nad Svitavou je unikátní nejen svým rozsahem a množstvím kvalitních uměleckých děl, ale především tím, že se na rozdíl od většiny podobných historických sbírkových souborů dochovala do dnešních dnů téměř v úplnosti. Podrobný katalog obrazů nizozemských, italských, francouzských a středoevropských malířů 16. až 19. století, shromážděných příslušníky několika generací moravské větve významného starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů, doplňují studie objasňující historii jejich uměleckého sběratelství a mecenátu a přibližující rodové dějiny. První zpracování kompletní obrazové kolekce rájeckého zámku je výsledkem spolupráce autorského kolektivu pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Moravské galerie v Brně, Národního památkového ústavu a dalších institucí.

Na vzniku knihy se podíleli Ondřej Jakubec, Lenka Kalábová, Zdeněk Kazlepka, Michal Konečný, Lubomír Slavíček, Petr Tomášek, Tomáš Valeš.