Uměleckohistorická „pornografie“?

V současné době jsme svědky masivní digitalizace a rozmachu sociálních sítí, které se stávají víceúčelovými platformami. Uměleckým institucím se tak otvírají zcela nové možnosti sdílení obsahu a jejich novým útočištěm se během pandemie stále častěji stávají sociální sítě.

Mezi nejvíce diskutované patří síť OnlyFans, která se zaměřila na výměnu explicitně erotického materiálu mezi uživateli. I když už dnes na platformě najdeme videa a návody týkající se vaření, sportu a spousty dalších činností, sexuálně zabarvené příspěvky stále tvoří velkou většinu sdíleného webu. I díky tomu se na něj mnozí dívají kritickým pohledem a proběhla dokonce snaha pornografický obsah na stránce zakázat. Platforma a možnosti, které nabízí, jsou ale tak populární, že rozhodnutí bylo kvůli obrovské vlně nespokojenosti uživatelů hned následující den zrušeno. Na OnlyFans tak stále můžeme najít velké množství eroticky laděného materiálu, ale kromě něj také umělecká díla, která bývají z jiných sociálních sítí často mazána. Continue reading

R’N’B V ARCHITEKTUŘE | Jean-Baptiste Mathey: Architekt mezi Prahou, Římem a Paříží

Rádi bychom vás pozvali na druhou přednášku z našeho architektonického cyklu, v níž se richard biegel zaměří mimo jiné na křížovnický kostel sv. Františka v Praze. budeme se na vás těšit ve středu 10. listopadu.

Sejdeme se ve foyer Domu umění města Brna – opět v 18:30! Pokud to máte do Brna daleko, nemusíte zoufat, na náš YouTube kanál budeme i nadále nahrávat záznamy přednášek, které si tak budete moci pustit kdykoliv zpětně. Continue reading

Archeologie vkusu | Canova a pompejské tanečnice

V Minulém díle našeho nepravidelného cyklu byla řeč mimo jiné o neapolském portrétu slavné modelky, tanečnice a herečky Emmy Hamiltonové. Její proslulá představení v podobě tanečních póz a živých obrazů byla inspirována nejen antickými sochami, ale také souborem tehdy objevených a ve své době velmi populárních děl nástěnného malířství ze starověkých Pompejí.

Když se 1. června 1748 objevily u západní pompejské brány první rozvaliny antického domu, nikdo netušil, že dělníci právě našli tzv. Ciceronovu vilu, která později vydá jedny z nejkrásnějších a nejvzácnějších nálezů na svazích Vesuvu.

Continue reading

Příběh měsíce | Tizian ve Vídni a (zobrazení) ženy v raném novověku

Nic nemůže pochmurnou atmosféru podzimu rozptýlit lépe, než poutavá výstava mistrovských děl. Pokud navíc představuje senzuálně atraktivní přehlídku ženské krásy, pak je úspěch zaručen a podzimní splín je ten tam. Na to vsadila trojice kurátorek Uměleckohistorického muzea ve Vídni, kde byla 5. října zahájena výstava Tizianových obrazů žen (Tizians Frauenbild, do 16. 1. 2022). K vidění však nejsou zdaleka jen Tizianovy obrazy, ani výlučně malby žen a už vůbec ne výhradně portréty – tedy žánr, který v obecně rozšířené představě spojujeme s identitou obrazu a konkrétní, reálné osoby. Domácí návštěvník, který si v rámci našich sbírek spojuje Tiziana spíše s pochmurným kroměřížským obrazem Apollona stahujícího Marsya z kůže, bude ve Vídni jistě oblažen pestrou přehlídkou děl mnohem radostnějších pláten, doprovázených díly zejména severoitalských (zvláště benátských) malířů jako Giovanni Bellini, Giorgione, Palma il Giovane, Lorenzo Lotto, Tintoretto, Veronese ad. Continue reading

Nová rubrika | Příběh měsíce

Po dvou úspěšných sériích osobitých textů z minulých let – Dílo měsíce a Foto měsíce – které vám představovaly námi oblíbená či právě zkoumaná umělecká díla, uvádíme konečně novou rubriku nazvanou Příběh měsíce. A protože příběhů je ve světě umění (a tím spíše dějin umění) mnoho, rozhodli jsme se toto téma zúžit a zacílit jej na aktuální dění. Členové a spolupracovníci Centra pro studium raného novověku vám každý měsíc představí jeden příběh inspirovaný některou z uměleckohistorických aktualit. Skrze příběhy se tak budete moci dozvědět o různých fenoménech, životních osudech umělců či mecenášů, a samozřejmě také o konkrétních uměleckých dílech.

Průzkumy památek | Věčná malba do kamene

Předcházející příspěvky tohoto cyklu se zaměřovaly na zkoumání vzniku sochařských děl za použití moderních technologických průzkumů. Poslední text sepsaný v rámci semináře o raně novověkých sochařských materiálech a technologiích se však tentokrát zaměří na čistě historickou analýzu, která přiblíží svébytné dobové vnímání vnitřní kvality materiálu a jeho kulturního významu.

Bílý mramor,“ napsal roku 1650 Orfeo Boselli (1597–1667), „je a vždy bude ten nejvhodnější materiál pro výrobu soch, jaký lze najít, a jsem přesvědčen, že byl přírodou takto stvořen – čistý, zářivý, poddajný a věčný – právě za tímto účelem.“ Přes vzletná slova je nutno podotknout, že příroda tomuto ideálu v praxi málokdy dostála.

Continue reading

Průzkumy památek | Polychromie dřevěných soch

Barevné a jako živé – tak bychom v krátkosti mohli popsat tyto sochy. Co nám o sobě prozradí, pokud je podrobíme Průzkumu současnými technologiemi? A proč je jejich polychromie, minimálně od velké londýnské výstavy The Sacred made real V roce 2010, předmětem fascinace publika a zájmu odborníků?

Po kratší odmlce pokračujeme v sérii textů vzniklých v rámci vysokoškolského semináře o raně novověkých sochařských materiálech a technologiích. V předchozích příspěvcích jsme se věnovali mimo jiné procesu vzniku drobných bronzů a italské glazované terakotě 15. století. V dnešním článku se přesuneme do období baroka a budeme se věnovat dřevěným sochám. Continue reading