Konference | Rembrandt Seen Through Jewish Eyes

24. ledna – 14. února 2022 | on-line 

Židovské muzeum a Toleranční centrum v Moskvě připravují výstavu, jež má za cíl přiblížit na svou dobu neobvykle vstřícný vztah mezi umělcem a Židy. Výstava se sice bude konat až od 19. října tohoto roku, nicméně již nyní můžeme využít „ochutnávky“ v podobě mezinárodní on-line konference. Ta bude rozdělena do čtyř samostatných bloků, které se budou konat vždy v pondělí od 18:00 našeho času a první blok začíná již 24. ledna!

Continue reading

Doporučujeme ǀ Frans Hals: Studijní dopoledne

V sychravých dnech jako jsou tyto, se mnohým z nás nechce podnikat zdlouhavou cestu do výstavních prostor a přednáškových sálů. Skvělou alternativu tak často nabízí sama muzea a galerie v podobě studijních či přednáškových webinářů. Zachumlejte se proto do deky v prostředí domova a užijte si studijní dopoledne s těmi nejkrásnějšími portréty od Franse Halse.

Continue reading

Lékařská astrologie

Začátek každého roku vždy spouští lavinu více či méně věrohodných horoskopů pro každé znamení zvěrokruhu. A Ačkoliv dnes se jedná o populární téma bulvárních tiskovin, dříve se těšilo větší vážnosti.

Astrologie, na níž se horoskopy zakládají, byla po staletí nedílnou součástí lékařství – v rámci svého vzdělání si ji osvojovala většina středověkých lékařů, chirurgů i léčitelů. Tzv. lékařská astrologie (iatromatematika) byla oblíbená a hojně praktikovaná také v raně novověké Evropě. Šlo vlastně o umění propojující v sobě různé vědní obory, např. medicínu, filozofii, matematiku či astronomii. Vzdělávací publikace na toto téma byly na počátku 16. století běžně dostupné a využívané lékaři všech úrovní, od těch s univerzitním vzděláním až po laiky. Continue reading

Speciál | Vánoce v 19. století

Vůně jehličí, plamínky svíček, třpytivé vánoční ozdoby, jmelí a cukrovinky – to všechno neodmyslitelně patří k vánočním svátkům stejně jako vánoční stromeček. Kdy ALE vznikly Vánoce, jak je slavíme dnes?  

Dnešní podoba Vánoc, zahrnující slavnostní výzdobu pokojů, rodinnou sešlost u jídelního stolu a dárky hromadící se pod nastrojeným stromečkem, je poměrně novým fenoménem. Vyvíjel se v 19. století, kdy se na přetrvávající starší tradice nabalily nové příběhy a postavy, jež jsou dnes s Vánoci neodmyslitelně spjaty.

Continue reading

Příběh měsíce | Mikael Toppelius (1734-1821)

27. prosince uplyne přesně dvě stě let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších malířů chrámových interiérů na území Finska. Příběh Mikaela ToppeliA, jehož díla je možné nalézt ve více než čtyřiceti finských kostelech, se Vám pokusím nastínit v následujícím příspěvku.

Rozsáhlé dílo Mikaela Toppelia představuje doznívající tradici bohatě malovaných interiérů dřevěných kostelů na finském území, jejíž počátky lze sledovat již od pozdního středověku. Výstavba svatostánků ze dřeva byla ve Finsku typická především díky vlivu reformace v průběhu 16. století, kdy bylo součástí švédského království. Continue reading

Panna Marie a dítě s květinou | Z domnělé reprodukce Dürerův originál

Od 20. listopadu do 12. prosince 2021 je v londýnské galerii Agnews vystavena nově objevená kresba předního norimberského grafika a malíře Albrechta Dürera.

Představena bude v rámci malé výstavy s názvem „Dürer a jeho doba“, kde je v současné době mimo jiné vystavena také i jediná dochovaná Dürerem vyrytá měděná deska, spolu s jejím otiskem vyobrazujícím portrét Philippa Melanchtona z roku 1526.  Continue reading

R’n’B v architektuře | změna termínů

Vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci se středeční přednáška profesora Šváchy nekoná. O nic však nepřijdete, pokud to proticovidová opatření dovolí,  příspěvek proběhne v náhradním únorovém termínu, o němž vás budeme dále informovat. Ze stejných důvodů odkládáme rovněž přednášku profesora Fidlera.

 

Zajímavost | Michelangelovy sochy vyčištěny pomocí bakterií

Tým restaurátorů, vědců a historiků nasadil mikroby k odstranění odolné špíny z Michelangelových soch v kapli Medici ve Florencii.

Na objednávku papeže Klementa VII. byly v roce 1520 Michelangelem Buonarrotim navrženy do florentské medicejské kaple hrobky Lorenza di Piera a Giuliana de’ Medici. Obě sestávají z podobizen vévodů vyobrazených coby římští vojevůdci, z nichž každý sedí nad sarkofágem obklopeným alegoriemi denních dob. Continue reading