Zajímavost | Digitalizace osobního archivu Antonia Canovy

Přestože sám sebe označoval za „omo senza lettere“,¹ zanechal po sobě italský sochař Antonio Canova (1757–1822) úctyhodný počet písemností. Veřejná knihovna v Bassanu del Grappa, kde se nyní osobní archiv tohoto umělce nachází, nyní plánuje veškerý jeho obsah postupně digitalizovat.

Na současné místo svého uložení se archiv dostal mezi lety 1852 a 1857, kdy jej knihovně daroval Giovanni Battista Sartori, nevlastní bratr sochaře. Mezi písemnostmi se nachází korespondence (celkem 6 658 dopisů), alba s kresbami, deníky a různé jiné osobní záznamy, například cestovní deníky z let 1779–1780, účetní knihy z let 1783–1788, sešit na procvičování angličtiny, poznámky z cest po Anglii z roku 1815 a závěti z let 1802, 1805, 1809 a 1815. Continue reading

Zajímavost | Projekt Blue Boy

chlapec v modrém od Thomase Gainsborougha prošel nedávno restaurováním, které odhalilo jeho doposud skryté společníky.

Na své místo v severoamerickém muzeu The Huntington Library, Art Museum, and Botanical Gardens se v srpnu tohoto roku po dlouhém restaurování vrátil Chlapec v modrém (1770). Obraz je dílem britského malíře Thomase Gainsborougha (1727-1788), jenž byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších portrétistů. Ve svých obrazech se nechal inspirovat vandykovskou tradicí, ale na rozdíl od svého současníka Joshua Reynoldse zobrazoval portrétované v soudobém oděvu.

Continue reading

Archeologie vkusu | Pompeje v Haliči

nejznámějším příkladům inspirace novodobých umělců archeologickými nálezy z měst pohřbených pod Vesuvem patří návrhy interiérového designu v podobě „pompejských“ pokojů a kabinetů. Začaly se objevovat v druhé polovině 18. století a jejich popularita přetrvala až do druhé poloviny století následujícího. Dnes nejslavnější realizace pocházejí hlavně z jižní a západní Evropy, svědectví o neutuchající popularitě pompejských maleb však najdeme také u nás ve střední Evropě.

Východně od Krakova při cestě do haličského Lvova leží městečko Łańcut, jehož chloubou je zámek slavného polského rodu Lubomirských. Jeden z jeho salonů zdobí dekorativní malby inspirované antickými freskami z Pompejí. Při bližším pohledu zjistíme, že navzdory své vysoké umělecké kvalitě se však od spousty jiných pompejských kabinetů z konce 18. století objevujících se napříč Evropou v něčem přece jenom liší. Reprodukce antických maleb v Łańcutu jsou totiž překvapivě nedokonalé, vybledlé a s chybějícími částmi.

Continue reading

Workshop | Návštěva u šlechtičen a experiment na Nové radnici

Workshop Semináře dějin umění FF MU a Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s restaurátorkami Ivanou Studeník Milionovou, Michaelou Rychlou Navrátilovou a architektkou Danielou Vlkovou.

Akademický rok 2020/2021 se nám podařilo zahájit více než příjemně – se studenty Semináře dějin umění FF MU, kteří si v tomto a minulém semestru zapsali předměty zabývající se barokním malířstvím, jsme 8. října 2020 navštívili tři významné brněnské stavby, v nichž se aktuálně restaurují nástěnné malby. Milými mimobrněnskými účastníky akce a iniciátory experimentu, o němž bude ještě řeč, byli pražští kolegové Martin Mádl (Ústav dějin umění AV ČR) a Tadeáš Kadlec (Univerzita Karlova).

Continue reading

Blog | Ztracené obrazy holandských malířů znovunalezeny na zámku v Napajedlích

Umělecká výzdoba holandského sálu v pozdně barokním zámku Napajedla nás již na první pohled upoutá svým kvalitním, na detaily zaměřeným provedením. Můžeme zde obdivovat zdařilé znázornění odrazů ve vodní hladině, trefnou hru světla a stínů či velmi realistické zachycení materiálových vlastností nejrůznějších předmětů. Malby, které doposud nebyly předmětem širší uměleckohistorické analýzy, nám však svou formou, zejména zúžením jednoho z pláten, dávají také najevo, že primárně nebyly určeny pro prostor, ve kterém se dnes nacházejí. Odkud mohly být malby převzaty? A kdy se tak mohlo stát? Kdo je vlastně jejich autorem? To jsou jen některé z otázek, které si můžeme klást při konfrontaci s uměleckým dílem vytrženým z původního kontextu.

Continue reading