Konec měsíce února lze využít k návštěvě některé z výstav Národní galerie v Praze. Za pozornost stojí stále probíhající výstava Norbert Grund (1717-1767) / Půvab všedního dne v Paláci Kinských na Staroměstském náměstí, která seznamuje návštěvníky s výjevy z běžného života, ale také s kabinetními kusy rokokového malíře působícího v Praze. Continue reading
Během čtyř podvečerů si budete moci vyslechnout příspěvky Ondřeje Jakubce, Zdeňky Míchalové, Pavla Suchánka a profesora Víta Vlnase jako našeho mimořádného hosta. Všechny přednášky se opět uskuteční v přednáškovém sále Moravské galerie v Brně.
Ve sbírkách zámku Valtice se nachází jeden z nejrozměrnějších barokních profánních obrazů na Moravě – skupinový portrét zachycující všechny příslušníky tří generací knížecí rodiny Liechtensteinů, který po roce 1752 vytvořila dílna dvorního císařského malíře Martina van Meytense. Původem švédský malíř, dokonale obeznámený s produkcí zásadních evropských portrétistů první poloviny 18. století, získal nejvýznamnější zakázky u císařského dvora ve Vídni, kde se po roce 1730 natrvalo usadil. Kromě nadšené císařovny Marie Terezie zaměstnávali Meytense příslušníci nejvyšší dvorské aristokracie, jejichž elegantní a umělecky vytříbené portréty jsou dodnes nedílnou součástí většiny středoevropských galerií a aristokratických rezidencí. Continue reading
Zatímco takřka každodenně otevřená muzea a galerie patří ke standardním cílům všech milovníků umění, grafické kabinety jednotlivých institucí, mimo konkrétních výstavních projektů, zůstávají stále tak trochu mimo pozornost zájemců o výtvarná díla. Kresby, grafické listy, akvarely, pastely nebo architektonické plány jsou s ohledem na citlivý charakter materiálu většinou prezentovány v rámci konkrétních krátkodobých prezentací, případně jsou nahrazeny faksimilemi a nejsou tak mimo konkrétních ikonických děl součástí širšího povědomí. S rostoucím zájmem o zpřístupňování hlavních světových grafických sbírek ovšem postupuje nejen jejich digitalizace, ale také možnost si v jednotlivých studovnách prohlédnout samotné originály vybraných prací. Continue reading
Muzeum Albertina ve Vídni představuje další ze svých sbírkových klenotů, tentokrát z oblasti architektury. Výstava Meisterwerke der Architekturzeichnung aus der Albertina zahrnuje 140 nejlepších děl pokrývajících období od 16. století až po současnost a představuje celou řadu stylů a umělců, mezi nimiž jsou zastoupeni i Gian Lorenzo Bernini, Francesco Borromini, Theophil von Hansen, Adolf Loos a další. Continue reading
Milý deníčku, do Gettyho knihovny už jsme se spolu podívali a jak dobře víš, je to prostor, který se mnohdy proměňuje v druhý domov zapálených kunsthistoriků. Ti se ve zdejší studovně bezesporu pohybují s grácií a nečiní jim problémy vyhledat relevantní literaturu k problému, na jehož řešení právě pracují. I kunst-nováček či kunst-amatér zřejmě brzy odhalí, že studovna má svůj tematický řád, nicméně jen málokterý z nich, a já jsem nebyl výjimkou, se odváží zeptat, co se skrývá za dveřmi jedné ze dvou uzamčených skříní. Jaká to škoda! Continue reading
Díky webovému projektu eVasari si můžete přehledně graficky znázorňovat průběh cest různých umělců po Evropě. Jejich pouť můžete sledovat buď na mapách nebo v časových osách, umělce můžete rovněž porovnávat mezi sebou, placená verze umožňuje navíc vyhledávání podle společně navštívených míst, období či data, stylu, uměleckých technik, pohlaví a podobně. Continue reading
Mýtus: Študent dejín umenia nemá uplatnenie.
Fakt: Človek s vyštudovanými dejinami umenia môže pracovať ako kurátor v galériách a múzeách, ako kastelán, lektor v rôznych kultúrnych inštitúciách, vedecký pracovník (na univerzite, akadémií vied, najväčších galériách / múzeách), pamiatkar, znalec, kultúrny redaktor, pracovník aukčných siení či v rámci cestovného ruchu.
Roku 1733 vyšel v Berlíně spis Einleitung zur Ceremoniel-Wissenschafft der grossen Herren. Julius Bernhard von Rohr v něm jako jeden z prvních systematizoval dvorské zábavy a kratochvíle. Na pomyslném vrcholu „ceremoniální vědy urozených pánů“ dle Rohra spočinuly slavnostní nástupy, následovaly turnaje a rytířské hry, karusely, hudební koncerty, plesy a balety, divadelní představení, karnevaly, zahradní slavnosti se světelnými efekty a ohňostroji, střelecká zápolení, lovy, či třeba výlety na lodích a venkovské zábavy. Continue reading
V lednu na blogu otevíráme novou rubriku „dílo měsíce“. Takové seriály často najdete na webových stránkách muzeí a galerií, kde mají upozornit na významná či naopak opomíjená díla z jejich sbírek. Naše „díla měsíce“ budou vypovídat především o tom, na čem právě pracujeme, na jaké zajímavosti jsme při výzkumu narazili nebo třeba jen, která díla máme rádi. Postupně zveřejníme 12 textů našich členů a spolupracovníků, které představí nejrůznější rozmanitosti z umění a vizuální kultury raného novověku.