Národní galerie v Praze zveřejnila on-line databázi děl barokního malíře Petra Brandla (1668–1735)

Péčí kurátorky Sbírky starého umění Národní galerie v Praze Andrey Steckerové  byla minulý týden publikována rozsáhlá databáze petrbrandl.eu. Databáze obsahuje katalog děl, literaturu a archiválie, které se vztahují k životu a dílu českého barokního malíře Petra Brandla (1668–1735). Katalog děl zahrnuje díla, u nichž je Brandlovo autorství potvrzené, ale také díla, která se Brandlovi na základě určitých argumentů připisují. Součástí některých záznamů v katalogu jsou také restaurátorské zprávy, rentgenogramy a další materiály, které souvisejí s technikou a technologií malby. Pro úplnost jsou zařazeny také grafické listy, které vznikly podle předloh z ruky Petra Brandla a také s jeho jménem spojované kresby. Informace v databázi by měly být průběžně doplňovány a aktualizovány.

Praha, Ústav dějin umění Akademie věd ČR, Husova 4 | středa 11. ledna 2017 v 15.30 h 

Ústav dějin umění Akademie věd ČR srdečně zve na přednášku dr. Štěpána Váchy „Sandrartův obraz Nalezení svatého Kříže v Brně nově a jinak“.

Přední německý malíř 17. století Joachim von Sandrart (1606–1688) je v českých zemích zastoupen jediným velkým dílem, oltářním obrazem Nalezení svatého Kříže v kapucínském kostele v Brně (nově datován do roku 1655). Nedávné restaurování vyzdvihlo dosud nedoceněné kvality tohoto mistrovského kusu a vyneslo na světlo i některé neznámé či dosud nepostřehnuté detaily malby. Při té příležitosti podniknutý pramenný výzkum umožňuje formulovat novou hypotézu k dosud nejasné otázce objednavatele obrazu.

Aristokracie vkusu. Obrazárna zámku Rájec nad Svitavou a sběratelství knížat  ze Salm-Reifferscheidtu | Brno, Moravská galerie – Místodržitelský palác, 16. 12. 2016 –16. 4. 2017

U příslušníků šlechty se kladný vztah k umění a dobrý vkus obecně předpokládají, jak se však můžeme přesvědčit na konkrétních příkladech, mají výtvarné zájmy aristokracie mnoho vrstev a podob. Výstava představí sběratelství moravské větve starohraběcího a knížecího rodu Salm-Reifferscheidtů v období od roku 1763, kdy získávají panství Rájec na Moravě, až do závěru 19. století, kdy jejich sběratelská a objednavatelská činnost utichá. A to jednak prostřednictvím pestrého výběru významných či jinak pozoruhodných artefaktů, jednak pomocí dalších objektů (včetně trojrozměrných) a dokumentů umožňujících nahlédnout do zákulisí narůstání obrazových sbírek Salm-Reifferscheidtů a obecně přiblížit vztah jednotlivých členů rodiny k výtvarnému umění. Obsáhne rovněž některé další doprovodné jevy jako umělecký mecenát, amatérskou výtvarnou činnost a šlechtickou výtvarnou výchovu. Continue reading →