Ve spolupráci berlínského Haus der Kulturen der Welt (HKW) a The Warburg Institute v Londýně vznikla výstava představující poprvé od roku 1929 pohromadě A v původním uspořádání všech 63 tematických panelů Warburgova vrcholného díla – obrazového atlasu Mnémosyné.

Vědecký odkaz německého historika umění a kulturního teoretika Abyho Warburga (1866–1929) je dodnes velmi inspirativní. Ačkoliv nenapsal jedinou knihu a své zásadní objevy vtělil do několika krátkých článků, byly zejména v posledních třiceti letech jeho myšlenky intenzivně zkoumány řadou badatelů a mnohokrát reinterpretovány. V loňském roce připravil berlínský HKW společně s The Warburg Institute v Londýně  výstavu Bilderatlas Mnemosyne – The Original, jejímž cílem je co nejvěrněji prezentovat Warburgův poslední a nikdy nedokončený projekt obrazového atlasu nazvaného po řecké bohyni paměti. Výstava je stále přístupná v online prostředí a obsahuje řadu doprovodných materiálů, které umožňují prozkoumat proslulý atlas do detailu a lépe porozumět myšlenkovému odkazu jeho autora.

Continue reading →

Louvre modernizoval a zpřehlednil webové stránky, ale především zpřístupnil novou databázi svých sbírek

Webové stránky muzea Louvre prošly poměrně výraznou modernizací, která je činí přístupnější, vizuálně atraktivnější a hlavně  přehlednější. Avšak to, co oceňuji především a ráda bych vás na to upozornila, je velmi široká databáze digitalizovaných sbírek, kterou můžete využít pro své bádání. Continue reading →

Letní prázdniny se kvapem blíží a vy už na odborné knihy nemáte ani pomyšlení. Nějakou kratochvíli, která je alespoň trochu spojená s uměním nebo raným novověkem by to ale přece jen chtělo. Právě z tohoto důvodu pro vás naši členové a spolupracovníci připravili již tradiční příspěvek s tipy na letní čtení horkými stejně tak jako dny, které nás v nejbližší době čekají! 

Continue reading →

I v dalším pokračování našeho cyklu o technologických a restaurátorských průzkumech sochařských děl zůstaneme v Itálii v období quattrocenta. Po drobných bronzech se však tentokrát podíváme na neméně oblíbené médium glazované terakoty a na tvorbu proslulé dílny della Robbiů.

Častým důvodem pro podrobný restaurátorský průzkum uměleckého díla je jeho plánované vystavení. Ve většině případů se tak odborníkům dostanou pod ruku i kusy, které doposud žádným podobným zásahem neprošly. To se stalo i v roce 2016 v  Muzeu výtvarných umění v Bostonu, které uspořádalo velkolepou výstavu s názvem Della Robbia: Sculpting with Color in Renaissance Florence. Při přípravě tohoto projektu bylo zrevidováno nejen několik děl z depozitáře bostonské galerie, ale také řada výpůjčených exponátů. Díky moderním technologiím se podařilo díla lépe prozkoumat, zrestaurovat a navrátit jim původní podobu. Následující řádky se věnují retaurátorské praxi využívající možnosti soudobého technologického pokroku. Jejich důležitost a výhody jsou potom demonstrovány na několika konkrétních příkladech restaurovaných děl z muzea v Brooklynu. Continue reading →

Tento článek zahajuje krátkou sérii textů, které vznikly v rámci semináře o sochařských materiálech a technologiích v raném novověku. V jednotlivých příspěvcích připomeneme některé zajímavé technologické průzkumy z poslední doby a zároveň se zamyslíme nad jejich potenciálem pro další uměleckohistorický výzkum. 

Z dlouhé řady důvodů, kvůli kterým jsou raně novověké sochy v současnosti podrobovány nejrůznějším materiálovým a technologickým průzkumům, se v tomto článku zastavíme u otázky znalectví a autorství uměleckých děl. Continue reading →