Rubrika: Příběh měsíce

Příběh měsíce | 150. narozeniny Besedního domu

Besední dům v Brně, kongeniální dílo vídeňského architekta Theophila Hansena, letos Oslaví 150 let od slavnostního otevření, jež proběhlo 3. května 1873. Filharomonie Brno, která v budově sídlí, pojala toto výročí vskutku velkolepě, včetně odborné konference na téma architektury a společenského významu budovy.

Theophil Hansen (1813–⁠1891) se narodil v Kodani, poté působil v Aténách a nakonec se usídlil ve Vídni, kde se stal jedním z hlavních tvůrců tamější Okružní třídy a jedním z nejdůležitějších evropských architektů 19. století. Stylově mu byl východiskem klasicismus a historismus, nicméně pod touto dekorační slupkou fasád se u jeho staveb vždy skrývají perfektně naplánované a fungující vnitřní prostory. Zároveň typologický rozsah jeho realizací je obdivuhodný –⁠ kostely, parlament, akademie, koncertní sál, školy, zámky, nemocnice, muzeum, vily, obytné domy, burza a … český národní dům. Continue reading →

Příběh měsíce | Sexualita v Rubensově malbě Angelika a poustevník

Sexuální násilí na ženách je v dnešní době stále aktuálnějším tématem, a ačkoliv v období raného novověku ještě nebylo zrovna veřejně propíráno, bylo také součástí tehdejšího všedního života. Dubnový Příběh měsíce se zaměří právě na tuto palčivou problematiku ve výtvarném umění, a to skrze dílo Petra Paula Rubense.

Italský básník Ludovico Ariosto představuje ve svém dobově velmi populárním rytířském eposu Zuřivý Roland (Orlando Furioso), vydaném v roce 1516 ve Ferraře, dobrodružné příběhy a osudy hrdinů odehrávající se na pozadí křesťansko-saracénské války. Jednou z hlavních postav je princezna Angelika, odvážná a nebojácná žena, která se stává objektem touhy několika mužských postav. V osmém díle se Angelika setkává se starým poustevníkem, který jí začaruje koně, v důsledku čehož princezna ztroskotá na ostrově a nešťastná následně hledá útěchu u zdánlivě laskavého starce, aniž by o něm věděla, že ovládá temnou magii. Když však poustevníka snažícího se získat její přízeň odmítne, uspí ji stařec kouzelným práškem. V dalších verších Ariosto popisuje, jak stařec Angeliku svléká a dotýká se jí, ale ve snaze zmocnit se jí je zrazen vlastním tělem, a nakonec vedle ní usne. Continue reading →

Příběh měsíce | Sociální dějiny architektury: Zámek v Moravském Krumlově

and
Minulý semestr se konal netradičně pojatý seminář Za zdmi zámků a paláců: sociální dějiny architektury, v rámci kterého jsme pod vedením doktorů Tomáše Valeše a Jana Galety dostali za úkol zpracovat jeden ze šestice vybraných zámeckých či palácových objektů na Moravě. Zajímat nás neměly ani tak stavební dějiny a autorský podíl s nimi spojených architektů, jako spíše jakým způsobem daná architektura fungovala pro různé skupiny jejích obyvatel, tedy jednoduše řečeno: jak se tam žilo.

Ačkoliv Moravský Krumlov sdílí celou řadu vlastností s daleko známějším Českým Krumlovem – i on je obklopený meandrem řeky a skalisky, která vyvolávají impozantní dojem, a vévodí mu zámek, je dnes poněkud izolovaným maloměstem, turisticky nepříliš atraktivním. Na malé atraktivitě města se podepsaly následky bombardování za druhé světové války, kterému padla za oběť většina historických domů. V podobném stínu nezájmu odborné i laické veřejnosti ležel dlouhou dobu chátrající renesanční zámek. Continue reading →

Příběh měsíce | Korkový model Pantheonu od Antonia Chichiho

V roce 2019 byl pod dohledem Patricka Monsieura dokončen tříletý restaurátorský výzkum a následné restaurování polychromie na korkovém modelu římského Pantheonu v archeologické sbírce Gentské univerzity. Toto unikátní dílo vytvořil v roce 1778 římský architekt Antonio Chichi (1747–1816) v měřítku 1:65 ke stavbě z třicátých let 2. století, vybudované v Římě císařem Hadriánem.

Monumentální centrální typ tholos Chichi převedl do malého, extrémně detailního modelu, který lze v centrální ose rozevřít a nahlédnout do interiéru stavby. Dílo bylo vysoce ceněno již po svém vzniku. Význam modelu také stoupl i se současným bádáním a veškeré zdlouhavé a náročné procedury vynaložené univerzitou do restaurování zcela odpovídají důležitosti tohoto rozměrově nevelkého díla. Continue reading →

Příběh měsíce | Česká korunovace Karla VI. (1723)

Čerstvě započatý rok 2023 s sebou přináší výročí jedné významné události vrcholného baroka. 5. září totiž uplyne tři sta let od korunovace Karla VI. českým králem.

Dne 19. června 1723 opustila impozantní kolona kočárů Vídeň, kam se císařský pár navrátil až za šest měsíců, 23. listopadu. Přípravy na náročnou korunovační cestu Karla VI. zaměstnaly na půl roku dopředu množství úřadů u dvora i v zemi. Průvod využil tradiční spojnici z Rakous do Čech, takzvanou Haberskou stezku. Obě cesty společně s pobytem v Praze byly doprovázeny řadou rozmanitých ceremonií, jež s sebou přinášely také četná setkání se zástupci české stavovské obce. Korunovace, uskutečněná po dlouhé proluce od roku 1656, byla specifická z toho důvodu, že Karel VI. byl vůbec prvním panovníkem, který dosáhl hodnosti římského císaře a až poté byl korunován na českého krále. Pro událost ve svém celku je tak charakteristické směšování imperiálního a českého akcentu, jejímž nejvýstižnějším dokladem je vizuální kultura související s korunovační tematikou. Důležitost symboliky tohoto komplexního procesu se pokusím nastínit na dvou konkrétních příkladech. Continue reading →

Příběh měsíce | Svátek světel

Ačkoliv jsou Vánoce křesťanskými svátky, letos v tomto čase slaví i židé. „Vánoční“ Příběh měsíce je proto věnován právě Chanuce. 

Na závěr našeho kalendářního roku se odehrávají svátky dvou abrahámovských duchovních tradic. Jedny jsou křesťanské Vánoce, oslavující narození Ježíše Krista, a druhými je židovská Chanuka, připomínající vítězství Judy Makabejského. Chanuka je ve vztahu ke gregoriánskému kalendáři pohyblivým svátkem. Slaví se po osm dní, počínaje 25. dnem měsíce kislev, což je 9. měsíc podle židovského kalendáře. Letošní Chanuka probíhá souběžně s vrcholem vánočního období od 18. do 26. prosince. Vánoční svátky a svátek Chanuky se prolínají s dávnými pohanskými symboly světla, ohně a obrody, které jsou pro období slunovratu příznačné. Continue reading →

Příběh měsíce | Novověký „kabát“ pozdně antické stavby. Proměny průčelí kostela Santa Pudenziana v Římě

Letos uplynulo 190 let od restaurování famózní pozdně antické mozaiky v tomto méně známém římském kostele, ale především uběhlo 120 let od doby, kdy zde byly v roce 1902 přeneseny ostatky kardinála Luciena Louise Josepha Napoléona Bonaparta (1828–1895), prasynovce nechvalně proslulého císaře Napoleona I. Byl to právě tento kardinál, kdo se v 19. století zasloužil o zásadní přestavbu chrámu. Seminář dějin umění navíc na příští rok chystá vydání průvodce po kostele sv. Pudenziany, listopadový Příběh měsíce je tak svým způsobem malou ochutnávkou toho, co vás čeká.

Continue reading →

Příběh měsíce | Dvě konfese a jedna modlitebna, dva kostely a jedna církev

Jak vypadalo osvícenství na moravském venkově koncem 18. století?

Ve středu 19. října začala v prostorách Moravské zemské knihovny za doprovodu části vokálně-instrumentálního tělesa Musica Figuralis výstava s názvem „Odvaž se poznat!“.  Expozice umístěná ve foyer knihovny si klade za cíl přiblížit návštěvníkům Moravu jako významnou lokalitu úzce kulturně propojenou s Vídní, konkrétně v době osvícenství mezi lety 1740–1810, jež dalo vzniknout Moravské zemské knihovně či Moravskému zemskému muzeu a položilo základy „moderní“ společnosti. Výstava nabízí prostřednictvím knih, brožur, map i grafik ze sbírek knihovny pohled jak do  šlechtických salonů, zednářských lóží tak i do venkovských škol tohoto období či představuje rukopisy používané na moravském venkově pro hledání pokladů. Právě moravský venkov kolem roku 1800 je dějištěm i našeho říjnového příběhu.

Continue reading →

Příběh měsíce | O pokoji, který toužil po fresce

Letos si připomínáme sto let od narození prof. Ivo Krska, kterému je věnován Příběh měsíce září.

Představte si pokoj. Prostorný, ale ne příliš rozlehlý, spíš útulný, se stropem vysokým přesně tak, jak mají v oblibě bytoví architekti. Pokoj příjemně omšelý a jemně zaprášený, s lehce vybledlým kobercem na podlaze a knihovnami podél stěn. Uprostřed něj stojí velký stůl se stohy knih a papírů. Pracovna, řekli byste. Nejspíš ji už nikdo dlouho nepoužívá. A přece máte pocit, že to není tak úplně opuštěné a vyhaslé místo. Kde to jsme? V pokoji Ivo Krska. Profesora Ivo Krska. Přední osobnosti českého dějepisu umění, znalce, historika a kritika umění, a také příležitostného malíře. Muže, jenž zasvětil svůj život malířství. Sté výročí narození této osobnosti si letos připomínáme (* 6. června 1922). Continue reading →

Příběh měsíce | Ut pictura poesis a Jan van Mieris (1660–1690)

Monografie Jan van Mieris (1660–1690) His Life and Work od Margreet van der Hut byla publikována v loňském roce k výročí 360 let od narození tohoto umělce. Kniha přináší řadu nových poznatků o jeho životě i díle. Kromě úspěchů na poli malby neopomíjí ani Mierisovo básnické dílo, a proto je dobrým výchozím bodem pro připomenutí si tohoto zajímavého umělce v červnovém Příběhu měsíce. 

Jan van Mieris (17. 6. 1660 – 17. 3. 1690) byl nejstarším synem a žákem leidenského malíře Franse van Mierise (1635–1681), který své zkušenosti čerpal v dílnách Gerarda Doua (1613–1675) a Abrahama van den Tempela (1622–1672). Téměř celý svůj krátký život, který byl doprovázen řadou zdravotních komplikací, pobýval Jan van Mieris v Leidenu. Působil zde jako člen zdejšího malířského cechu sv. Lukáše a věnoval se převážně portrétní a žánrové tvorbě. Výjimku v rámci zahraničních pobytů představuje poslední rok umělcova života, který strávil v Římě, kde také zemřel. Continue reading →