22. listopadu 2019, Antverpy, Rubenianum.
Za oknem se matně rýsuje deštěm rozpitá silueta Rubensova domu a my, zmoklí a s promočenými teniskami, si kus toho venkovního nečasu neseme s sebou. Mysl ani tělo se ještě nestihly vzpamatovat z brzkého vstávání a většina z nás se nezmůže na nic jiného než na mlčenlivé zírání před sebe, občas protknuté pokyvováním, které má signalizovat zájem a porozumění. Pomalu se ploužíme mezi plechovými regály a hledíme na úhledně seřazené kartony. Najednou se zastavíme u fotoalb s barevnými květovanými deskami plnými pohlednic s reprodukcemi obrazů a dalších uměleckých děl, které nás vytrhnou z šedivé letargie, a oči nejednoho z nás se zalesknou nepředstíraným zájmem. Continue reading →