Johannes Vermeer (1632–1675), jeden z neslavnějších umělců v historii umění, je často považován za osobitého génia. Nicméně tento malíř netvořil izolovaně. Ve Spojených nizozemských provinciích 17. století bylo mnoho dalších umělců, kteří rovněž zpracovávali témata každodenního života.
Naši milí posluchači, jak jistě všichni víte a pociťujete na vlastní kůži, všechny (nejen kulturní) akce se odkládají na neurčito. S našimi přednáškami je to stejné.Ale abychom vás alespoň trochu navnadili na nový cyklus a ukázali vám, že neleníme a těšíme se na vás, zde je přehled témat a našich přednášejících:
Televizní minisérie z produkce BBC, Britain’s Lost Masterpieces, byla v naší rubrice již jednou zmíněna. Nyní se dočkala již 4. série a opět přichází s úžasnými objevy. Tentokrát její moderátoři zamíří do Oxfordu, kde se pokusí o autorské připsání portrétu umělci Pompeu Batonimu (1708–1787), či do národního muzea v Cardiffu, které vlastní obraz Madony atribuovaný Boticelliho následovníkovi.
Za oknem se matně rýsuje deštěm rozpitá silueta Rubensova domu a my, zmoklí a s promočenými teniskami, si kus toho venkovního nečasu neseme s sebou. Mysl ani tělo se ještě nestihly vzpamatovat z brzkého vstávání a většina z nás se nezmůže na nic jiného než na mlčenlivé zírání před sebe, občas protknuté pokyvováním, které má signalizovat zájem a porozumění. Pomalu se ploužíme mezi plechovými regály a hledíme na úhledně seřazené kartony. Najednou se zastavíme u fotoalb s barevnými květovanými deskami plnými pohlednic s reprodukcemi obrazů a dalších uměleckých děl, které nás vytrhnou z šedivé letargie, a oči nejednoho z nás se zalesknou nepředstíraným zájmem. Continue reading
Výstava představí všech šest obrazů ze série Proměny, kterou Tizianovi roku 1551 zadal španělský princ Filip, budoucí král Filip II. Umělec měl vytvořit skupinu obrazů s námětem klasických mýtů vycházejících především z Ovidiových Proměn. Díky zápůjčkám z Bostonu, Madridu a Londýna se po více než čtyřech stoletích tyto obrazy opět setkají pohromadě. Na výstavě jsou zahrnuty i Diana a Akteon a Diana a Kallistó; díla, které vlastní londýnská Národní galerie společně se Skotskými národními galeriemi.
Titian, Diana a Kallistó, 1556-9
Jeden z neznámějších obrazů slavného malíře Johannese Vermeera (1632–1675), Dívka čtoucí dopis (1657), skrýval po celá staletí nečekaný objev.
Loňský rok byl v objektech Národního památkového ústavu věnován rodům Gallasů a Clam-Gallasů, které jsou spjaty nejenom s významnými paláci například v Praze nebo ve Vídni, ale také s uměním a sběratelstvím. Jejich členové stáli u zrodu Společnosti vlasteneckých přátel umění, Vlasteneckého muzea v Čechách, Pražské konzervatoře a dalších důležitých institucí. Continue reading
(foto: Zoja Matulíková)