Jak již jistě víte, přelom let 2018/19 se nesl v duchu významného výročí pro italského renesančního malíře Jacopa Robustiho, více známého jako Tintoretto. Je tomu již 500 let, která nás dělí od jeho narození. K této příležitosti proběhla v Palazzo Ducale v Benátkách velká retrospektivní výstava (7. 9. 2018 – 6. 1. 2019), jež byla zajímavá v několika ohledech. Continue reading
Ačkoli jarní počasí je zatím v nedohlednu, jarní výstavní sezóna právě začíná! Únor je měsícem končících výstav i těch docela nových. Nechte se inspirovat našimi tipy a navštivte některou z krátkodobých výstav u nás či za hranicemi.
Ve Šternberském paláci (NG) v Praze se uskuteční výstava s názvem Sasko – Čechy: Jak blízko, tak daleko, a to v období mezi 24. 5. 2019 – 15. 9. 2019. K vidění budou nejenom cenné památky gotického a renesančního umění (např. obrazy Lucase Cranacha), ale také skvostné ukázky manýristického slohu, vrcholně barokní plátna i sochy či mistrovská díla romantické krajinomalby.
Zámek Ambras u Innsbrucku má v současném světě věhlas především díky prezentaci proslulé kunstkomory a zbrojnice Ferdinanda Tyroského, někdejšího místodržícího v Čechách, jemuž se v nedávné době věnovaly v Praze i v Rakousku velké výstavy. Vedle toho ale Ambras nabízí také pohled do sbírek Kunsthistorisches Musea, pro něž v budově na Maria-Theresien Platz ve Vídni navržené Gottfriedem Semperem už nezbyl prostor. Jednou z významných akvizic muzea, jež našla uplatnění právě v prostorách Ambrasu, představuje mimořádná sbírka renesančního a barokního skla, kterou muzeu v roce 2004 odkázal sběratel Rudolf von Strasser. Kolekce obsahuje také řadu ukázek českého skla, včetně pozoruhodného cechovního poháru jihlavských ševců datovaného rokem 1722. Continue reading
Sdružení pro stavebněhistorický průzkum pořádá již 18. specializovanou konferenci, tentokráte zaměřenou na historické stavby provozního zázemí šlechtických sídel. Konference je uspořádaná ve spolupráci se správou hradu Grabštejn a libereckýcm pracovištěm Národního památkového ústavu. Podrobné informace bude zveřejňovat web svornik.cz.
Continue reading
Alfred Bader se narodil ve Vídni 28. dubna 1924 do židovské rodiny a ve 14 letech se dostal jako jedno z transportovaných dětí do Anglie. Později byl deportován do Kanady a v internačním táboře strávil rok a půl. Po propuštění byl zapsán na Queen’s University v Kingstonu (Ontario), kde studoval chemii a historii. Titul Ph.D. z organické chemie pak získal na Harvardské univerzitě v roce 1950. Z pronajaté garáže v Milwaukee spoluzakládal v roce 1951 společnost Aldrich Chemicals, která se později spojila do Sigma-Aldrich Corp. Continue reading
Velkolepé období vlády Jindřicha VIII. Tudora je krom jiného známé také opulentními oslavami a přepychem, kterým se král obklopoval i na válečných frontách, podobně jako francouzský král František I. Jeho dočasné ubytování mělo vždy několik místností a velkých sálů vyzdobených drahými gobelíny. O existenci těchto provizorních paláců se nám ovšem nedochovaly žádné fyzické důkazy, a tak se o nich ví jen relativně málo.
Ve středu 26. prosince 2018 zemřela ve věku 88 let britská „televizní historička umění“ Wendy Beckett. Coby členka uzavřeného řádu karmelitek absolvovala vskutku nezvyklou životní cestu, když svůj hluboký zájem o výtvarné umění zúročila v řadě pořadů stanice BBC. Continue reading
Ponecháme jen tentokrát na Vaší fantazii odpověď na otázku, kdo z nás vybral který dárek. 😉
Co jiného očekávat v tomto zimním období, než některý z notoricky známých Bruegelových obrazů zasněžených krajin s žánrově bohatou a pitoreskní stafáží? A zvláště teď, kdy je možné tyto malby zhlédnout na vídeňské výstavě v Kunsthistorisches Museu (2. 10. 2018 – 13. 1. 2019)! Takové obrazy mohou jistě rozveselit nejednu zachmuřenou mysl deprivovanou z nedostatku slunečního světla. Pro tento měsíc jsem zvolil mně snad nejmilejší – Zimní krajinu s pastí na ptáky, i když bych mohl mít k námětu jako milovník ptactva a fanoušek České společnosti ornitologické jisté výhrady. Obraz nicméně patří k jednomu z nejoblíbenějších malířových děl, které se, možná i pro svůj „kapesní“ formát, dočkalo množství kopií – známe jich na 130, zvláště ze 17. století. Continue reading
Jeho existence je spojená s celoživotní prací historika umění, sběratele a kurátora Cornelise Hofstedeho de Groota (1863−1930), který se zabýval především nizozemským uměním 17. století. Continue reading