Na začátku července se bude v rámci „Týdne starých mistrů“ v Londýně dražit řada uměleckých děl z majetku slavných historických osobností, mezi nimiž nechybí například francouzská královna Marie Antoinetta, císař Napoleon či admirál Horatio Nelson. Continue reading
Vnímání psa jako domácího mazlíčka se prosazuje v 18. století v celé Evropě. Pes je brán jako člen rodiny a má vlastní jméno. Dokonce vznikají literární díla pracující s tematikou domácích mazlíčků. Avšak k tomuto statutu se museli psi i společnost postupně dopracovat. Continue reading
V 18. století dochází k pokroku ve studiu anatomie v souvislosti s filosofií osvícenství a snahou o exaktní zkoumání lidského těla. Plně se rozvíjí vědecká ilustrace stále však čerpající z klasické renesanční tradice anatomických studií umělců (Leonardo da Vinci) nebo lékařů – chirurgů, anatomů. Continue reading
Goetheho román v dopisech s názvem Die Leiden des jungen Werthers (Utrpení mladého Werthera), který byl původně vydán v roce 1774, inspiroval široké spektrum lidí k následování pánského módního stylu s příhodným názvem à la Werther. Tento oblek byl unikátní nejen svým střihem, ale také selekcí barev založených na Goetheho traktátu Zur Farbenlehre (Teorie barev). Fenomén, který se původně objevil v literatuře, nakonec zasáhl téměř do všech odvětví umění a inspiroval své čtenáře i v jiných záležitostech. Continue reading
Běžnou součástí malířské produkce 18. století jsou alegorické portréty. Jádrem alegorického portrétu je stylizace do mytologické postavy. Zobrazený se odkazuje k vlastnostem nebo schopnostem vybrané osoby, jejíž kladné vlastnosti nebo ctnosti jsou známé. Cílem takového portrétu je poukázat a propojit mytologickou osobnost s portrétovaným jedincem. Continue reading
Pětisté výročí německé reformace znovu probudilo zájem o luteránskou historii, kulturu a její umění nejen v Německu a u nás, ale například také v Itálii a USA. Během minulého roku se konala velká řada konferencí a výstav: seznamte se s některým z nich v tomto příspěvku. Navíc, prezentace tématu neskončila společně s Novým rokem, nýbrž pokračuje i letos.
Sofie Friesová (1769–1835) byla dcerou významného vídeňského bankéře a podnikatele, původem švýcarského hugenota Johanna von Fries (1719–1785). Letní sídlo rodiny v dolnorakouském Bad Vöslau a velkolepý neoklasicistní vídeňský palác od císařského architekta Johanna Hetzendorfa von Hohenberg patřily ve své době k nejznámějším centrům společenského a kulturního života a k cílům mnoha prominentních zahraničních návštěv.
Tento problém pozná väčšina študentov. Zúfalo hľadajú knihu, ktorú potrebujú do seminárnej práce či na skúšku, no nikde ju nevedia nájsť. Niekto sa možno dokonca uchýli k tomu, že začne prezerať katalógy knižníc v blízkom okolí Brna. Tu padne rada aj na Bratislavu. Je pozoruhodné, že v Bratislave sa nachádza obrovské množstvo verejne prístupných knižníc s umenovednou literatúrou, no nikto o nich poriadne nevie.
V rámci české a rakouské interdisciplinární spolupráce Masarakovy univerzity a Donau-Universität Krems jsme navštívily město Weitra , ve kterém jsme se zabývaly potenciály společného kulturního dědictví pro přeshraniční regionální rozvoj euroregionu Waldviertel.
Po příjezdu do Weitry nás okouzlilo její renesanční jádro a také její dominanta, zámek z konce 16. století, stojící na místě původního středověkého hradu. Je obehnán žulovými hradbami ze 13. století, okolo kterých se dá udělat krásná procházka s vyhlídkou na okolní krajinu. Ve středu náměstí stojí sloup Nejsvětější Trojice se sochami sv. Šebestiána, Jakuba a Floriána.
Tento problém pozná väčšina študentov. Zúfalo hľadajú knihu, ktorú potrebujú do seminárnej práce či na skúšku, no nikde ju nevedia nájsť. Niekto sa možno dokonca uchýli k tomu, že začne prezerať katalógy knižníc v blízkom okolí Brna. Tu padne rada aj na Bratislavu. Je pozoruhodné, že v Bratislave sa nachádza obrovské množstvo verejne prístupných knižníc s umenovednou literatúrou, no nikto o nich poriadne nevie.