Rubrika: Blog

Příběh měsíce | Sexualita v Rubensově malbě Angelika a poustevník

Sexuální násilí na ženách je v dnešní době stále aktuálnějším tématem, a ačkoliv v období raného novověku ještě nebylo zrovna veřejně propíráno, bylo také součástí tehdejšího všedního života. Dubnový Příběh měsíce se zaměří právě na tuto palčivou problematiku ve výtvarném umění, a to skrze dílo Petra Paula Rubense.

Italský básník Ludovico Ariosto představuje ve svém dobově velmi populárním rytířském eposu Zuřivý Roland (Orlando Furioso), vydaném v roce 1516 ve Ferraře, dobrodružné příběhy a osudy hrdinů odehrávající se na pozadí křesťansko-saracénské války. Jednou z hlavních postav je princezna Angelika, odvážná a nebojácná žena, která se stává objektem touhy několika mužských postav. V osmém díle se Angelika setkává se starým poustevníkem, který jí začaruje koně, v důsledku čehož princezna ztroskotá na ostrově a nešťastná následně hledá útěchu u zdánlivě laskavého starce, aniž by o něm věděla, že ovládá temnou magii. Když však poustevníka snažícího se získat její přízeň odmítne, uspí ji stařec kouzelným práškem. V dalších verších Ariosto popisuje, jak stařec Angeliku svléká a dotýká se jí, ale ve snaze zmocnit se jí je zrazen vlastním tělem, a nakonec vedle ní usne. Continue reading →

QUIRIN-LEXIKON.ART | Internetový lexikon výtvarného umění raného novověku v českých zemích

Jako historikové umění jsme zvyklí ke své práci či výzkumné činnosti využívat řadu tištěných publikací, článků, příruček nebo lexikonů, které jsou nedílnou součástí naší každodenní praxe. U těchto tištěných zdrojů však můžou vyvstat problémy týkající se například zastaralých a neaktualizovaných informací nebo nedostupnosti samotných knih. Internetový Quirin-Lexikon, zaměřující se na výzkum raně novověkého umění, nám tak může být v mnohých ohledech velmi nápomocný.

Webový projekt s názvem QUIRIN-LEXIKON.ART totiž může sloužit jako užitečný nástroj ke snadnější a efektivnější práci s informacemi a zdroji, týkající se výzkumu barokního výtvarného umění. Tento nedlouho existující projekt byl spuštěn roku 2022 ve spolupráci s odborníky z Centra barokní nástěnné malby Ústavu dějin umění AV ČR, Semináře dějin umění FF MU v Brně, Ústavu pro dějiny umění FF UK a dalších předních institucí, jejichž výzkumníci se ve vzájemné spolupráci podílejí na utváření tohoto internetového lexikonu. Jak je již mnohým čtenářům zřejmé, projekt se jmenuje podle českého malíře Jana Jakuba Quirina Jahna, kterého řadíme mezi zakladatele historiografie v českých zemích. Continue reading →

Příběh měsíce | Sociální dějiny architektury: Zámek v Moravském Krumlově

and
Minulý semestr se konal netradičně pojatý seminář Za zdmi zámků a paláců: sociální dějiny architektury, v rámci kterého jsme pod vedením doktorů Tomáše Valeše a Jana Galety dostali za úkol zpracovat jeden ze šestice vybraných zámeckých či palácových objektů na Moravě. Zajímat nás neměly ani tak stavební dějiny a autorský podíl s nimi spojených architektů, jako spíše jakým způsobem daná architektura fungovala pro různé skupiny jejích obyvatel, tedy jednoduše řečeno: jak se tam žilo.

Ačkoliv Moravský Krumlov sdílí celou řadu vlastností s daleko známějším Českým Krumlovem – i on je obklopený meandrem řeky a skalisky, která vyvolávají impozantní dojem, a vévodí mu zámek, je dnes poněkud izolovaným maloměstem, turisticky nepříliš atraktivním. Na malé atraktivitě města se podepsaly následky bombardování za druhé světové války, kterému padla za oběť většina historických domů. V podobném stínu nezájmu odborné i laické veřejnosti ležel dlouhou dobu chátrající renesanční zámek. Continue reading →

R’n’B | Magické jaro

Magie | PROGRAM PŘEDNÁŠEK NA Jaro 2023

Představujeme vám nový program přednáškového cyklu R’n’B, který je v tomto semestru věnován magii v různých podobách a časových obdobích. Můžete se těšit jak na přednášející z Masarykovy univerzity, tentokrát z Historického ústavu, tak i z Katedry dějin umění Ostravské univerzity či jednoho odborníka z mimoakademické sféry. Přednášky budou jako vždy probíhat naživo v prostorách Domu umění města Brna vždy v 18:30 a těšíme se, že si je přijdete poslechnout!

Dále nás v letošním semestru čekají speciální přednášky, přičemž jedna z nich, kterou přednesl prof. Kapustka z Universität Zürich, již toto „magické jaro“ svým tématem pomyslně zahájila.  Vedle toho rovněž připravujeme třetí bienále His Artibus, o němž vás budeme brzy informovat.

Continue reading →

Nová grafická značka Centra

S potěšením vám představujeme naše nové logo a s ním spojenou soutěžní otázku

Centrum pro studium raného novověku se s novým rokem stalo jedním ze tří oficiálních výzkumných center Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. To je přitom jen jedna z mnoha změn, kterými po pěti letech své existence prochází. Jednou z drobných novinek je také to, že pro Centrum vznikla nová grafická značka, či logo, která bude doprovázet naše materiály i tento web. Continue reading →

Výstava | Antonio Canova: Sketching in Clay

V souvislosti s dvousetletým výročím smrti sochaře Antonia Canovy vyvrcholila v kulturní sféře řada výstav zaměřujících se na tvorbu tohoto neoklasicistního mistra. Připravovaný americký projekt slibuje nový pohled na samotný začátek jeho tvůrčího procesu a prezentuje řadu objevů přibližujících dílenskou praxi v umělcově ateliéru.

Jen málo umělců dosáhlo za svého života takové prestiže jako Antonio Canova. Tento původem italský sochař bývá dodnes znalci i laickým publikem oceňován pro své práce ztělesňující střídmost a estetické kvality inspirované antickým ideálem krásy. O čem však bývají běžní návštěvníci a návštěvnice galerií obdivující Canovovo mistrovství mnohem méně informováni, jsou procesy předcházející a doprovázející vznik těchto kamenných děl. Continue reading →

Příběh měsíce | Korkový model Pantheonu od Antonia Chichiho

V roce 2019 byl pod dohledem Patricka Monsieura dokončen tříletý restaurátorský výzkum a následné restaurování polychromie na korkovém modelu římského Pantheonu v archeologické sbírce Gentské univerzity. Toto unikátní dílo vytvořil v roce 1778 římský architekt Antonio Chichi (1747–1816) v měřítku 1:65 ke stavbě z třicátých let 2. století, vybudované v Římě císařem Hadriánem.

Monumentální centrální typ tholos Chichi převedl do malého, extrémně detailního modelu, který lze v centrální ose rozevřít a nahlédnout do interiéru stavby. Dílo bylo vysoce ceněno již po svém vzniku. Význam modelu také stoupl i se současným bádáním a veškeré zdlouhavé a náročné procedury vynaložené univerzitou do restaurování zcela odpovídají důležitosti tohoto rozměrově nevelkého díla. Continue reading →

Dvě velké výstavy a ještě větší zjištění o malbách Johannese Vermeera

Dlouho se mělo za to, že Vermeer maloval svá díla sám, bez jakýchkoliv žáků či asistentů. Bylo tomu ale opravdu tak? Restaurátorské průzkumy toto přesvědčení zpochybňují.

Při nejnovějším zkoumání obrazů Johannese Vermeera (1632–1675) se podařilo objevit nové přelomové skutečnosti, které mění náš pohled jak na umělcovy malby, tak i na samotnou osobnost malíře. Objevy souvisí se dvěma výstavami. První s názvem Vermeer’s secrets probíhala od 8. října do 8. ledna v Národní galerii umění ve Washingtonu. Druhou je pak dosud největší výstava Vermeerových obrazů v Rijskmuseu v Amsterdamu, která začíná 10. února a potrvá do 4. června. V ní se představí na dvacet tři děl, zapůjčených z galerií z celého světa, včetně oblíbené malby Dívka s perlou. Continue reading →

Výstava | Moravská zemská obrazárna (1817–1961)

Již jen necelý měsíc můžete navštívit brněnský Místodržitelský palác, než se jeho brány uzavřou kvůli připravované rekonstrukci nádvoří a části interiérů. Zhlédnout tam můžete například výstavu Moravská zemská obrazárna, která Vám nabídne vhled do historie brněnské výstavní instituce.

Výstava Moravská zemská obrazárna (1817–1961) si klade za cíl představit na pozadí vybraných uměleckých děl historii stejnojmenné instituce, která předcházela dnešní Moravské galerii. Tehdejší Obrazárna plnila roli ústřední výtvarné sbírky země Moravské (později i Moravskoslezské) a byla samostatný oddělením Moravského zemského muzea. Vystavená umělecká díla mají sloužit nejen jako ilustrace jednotlivých období, ale též jako artefakty spojené s konkrétními lidskými příběhy. Continue reading →

Příběh měsíce | Česká korunovace Karla VI. (1723)

Čerstvě započatý rok 2023 s sebou přináší výročí jedné významné události vrcholného baroka. 5. září totiž uplyne tři sta let od korunovace Karla VI. českým králem.

Dne 19. června 1723 opustila impozantní kolona kočárů Vídeň, kam se císařský pár navrátil až za šest měsíců, 23. listopadu. Přípravy na náročnou korunovační cestu Karla VI. zaměstnaly na půl roku dopředu množství úřadů u dvora i v zemi. Průvod využil tradiční spojnici z Rakous do Čech, takzvanou Haberskou stezku. Obě cesty společně s pobytem v Praze byly doprovázeny řadou rozmanitých ceremonií, jež s sebou přinášely také četná setkání se zástupci české stavovské obce. Korunovace, uskutečněná po dlouhé proluce od roku 1656, byla specifická z toho důvodu, že Karel VI. byl vůbec prvním panovníkem, který dosáhl hodnosti římského císaře a až poté byl korunován na českého krále. Pro událost ve svém celku je tak charakteristické směšování imperiálního a českého akcentu, jejímž nejvýstižnějším dokladem je vizuální kultura související s korunovační tematikou. Důležitost symboliky tohoto komplexního procesu se pokusím nastínit na dvou konkrétních příkladech. Continue reading →