Zájem o raný novověk lze rozvíjet i dovolenkovým způsobem – třeba četbou beletrie, kterou doporučují naši členové a spolupracovníci.

Andrew Miller – Čistý

„Skvělý román (nejen) pro všechny, kteří byli při četbě Arièsových Dějin smrti uchváceni makabrózním líčením rušení hřbitova Neviňátek v Paříži na sklonku „ancien régime“ v roce 1786. Kniha plná pachů i vůní, odpudivých i svůdných věcí, drsných medicínských procedur i jemných citů a nespočetných odstínů exhumovaných lidských kostí.“ (Pavel Suchánek) Continue reading →

Aukční síně Sotheby’s a Christie’s zařadily do svých červencových aukcí několik slavných drobných bronzů z doby manýrismu a baroka

Na začátku července se bude v rámci „Týdne starých mistrů“ v Londýně dražit řada uměleckých děl z majetku slavných historických osobností, mezi nimiž nechybí například francouzská královna Marie Antoinetta, císař Napoleon či admirál Horatio Nelson. Continue reading →

Cyklus příspěvků o vizuální kultuře 18. století dnes zakončujeme posledním tématem. PŘÍSPĚVKY PŮVODNĚ VZNIKLY JAKO SKUPINOVÉ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE V RÁMCI JEDNOHO ZE SEMINÁŘŮ O UMĚNÍ RANÉHO NOVOVĚKU. ZDE JE PUBLIKUJEME V UPRAVENÉM A ZKRÁCENÉM ZNĚNÍ.

Proměna postojů ke zvířecím mazlíčkům

Vnímání psa jako domácího mazlíčka se prosazuje v 18. století v celé Evropě. Pes je brán jako člen rodiny a má vlastní jméno. Dokonce vznikají literární díla pracující s tematikou domácích mazlíčků. Avšak k tomuto statutu se museli psi i společnost postupně dopracovat. Continue reading →

Cyklus příspěvků o vizuální kultuře 18. století dnes pokračuje dalším tématem. PŘÍSPĚVKY PŮVODNĚ VZNIKLY JAKO SKUPINOVÉ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE V RÁMCI JEDNOHO ZE SEMINÁŘŮ O UMĚNÍ RANÉHO NOVOVĚKU. ZDE JE PUBLIKUJEME V UPRAVENÉM A ZKRÁCENÉM ZNĚNÍ.

Anatomické atlasy v 18. století

V 18. století dochází k pokroku ve studiu anatomie v souvislosti s filosofií osvícenství a snahou o exaktní zkoumání lidského těla. Plně se rozvíjí vědecká ilustrace stále však čerpající z klasické renesanční tradice anatomických studií umělců (Leonardo da Vinci) nebo lékařů – chirurgů, anatomů. Continue reading →

Cyklus příspěvků o vizuální kultuře 18. století dnes pokračuje dalším tématem. PŘÍSPĚVKY PŮVODNĚ VZNIKLY JAKO SKUPINOVÉ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE V RÁMCI JEDNOHO ZE SEMINÁŘŮ O UMĚNÍ RANÉHO NOVOVĚKU. ZDE JE PUBLIKUJEME V UPRAVENÉM A ZKRÁCENÉM ZNĚNÍ.

Fenomén Werther

Goetheho román v dopisech s názvem Die Leiden des jungen Werthers (Utrpení mladého Werthera), který byl původně vydán v roce 1774, inspiroval široké spektrum lidí k následování pánského módního stylu s příhodným názvem à la Werther. Tento oblek byl unikátní nejen svým střihem, ale také selekcí barev založených na Goetheho traktátu Zur Farbenlehre (Teorie barev). Fenomén, který se původně objevil v literatuře, nakonec zasáhl téměř do  všech odvětví umění a inspiroval své čtenáře i v jiných záležitostech. Continue reading →

V následujících dnech se postupně na našem blogu objeví čtyři příspěvky věnované několika zajímavým tématům vizuální kultury 18. století. Příspěvky původně vznikly jako skupinové závěrečné práce v rámci jednoho ze seminářů o umění raného novověku. Zde je publikujeme v upraveném a zkráceném znění.

Portréty à la turque v 18. století

Běžnou součástí malířské produkce 18. století jsou alegorické portréty. Jádrem alegorického portrétu je stylizace do mytologické postavy. Zobrazený se odkazuje k vlastnostem nebo schopnostem vybrané osoby, jejíž kladné vlastnosti nebo ctnosti jsou známé. Cílem takového portrétu je poukázat a propojit mytologickou osobnost s portrétovaným jedincem. Continue reading →

Konference, výstavy, zajímavosti…

Pětisté výročí německé reformace znovu probudilo zájem o luteránskou historii, kulturu a její umění nejen v Německu a u nás, ale například také v Itálii a USA. Během minulého roku se konala velká řada konferencí a výstav: seznamte se s některým z nich v tomto příspěvku. Navíc, prezentace tématu neskončila společně s Novým rokem, nýbrž pokračuje i letos.

Continue reading →

Sprievodca po bratislavských knižniciach, ktorých je oveľa viac, než by si kto myslel

Tento problém pozná väčšina študentov. Zúfalo hľadajú knihu, ktorú potrebujú do seminárnej práce či na skúšku, no nikde ju nevedia nájsť. Niekto sa možno dokonca uchýli k tomu, že začne prezerať katalógy knižníc v blízkom okolí Brna. Tu padne rada aj na Bratislavu. Je pozoruhodné, že v Bratislave sa nachádza obrovské množstvo verejne prístupných knižníc s umenovednou literatúrou, no nikto o nich poriadne nevie.

Continue reading →