Jednoho krásného slunečného dne jsme se s Luckou vydaly na výlet do Bergama. Pro ty z vás, kteří jste toto krásné město ještě nikdy nenavštívili, nutno podotknout, že přicházíte nejen o úžasný kulturní zážitek, při němž zaplesá srdce každého kunsthistorika, ale také o takřka sportovní výkon – zvláště, pokud máte ambice navštívit každý menší kostel ve městě, kterých tam je opravdu dost. Continue reading
Seminář dějin umění pořádá odbornou exkurzi, jejímž hlavním cílem je slezská metropole Vratislav. V tamním Národním muzeu právě probíhá výstava manýristického umění připravená kurátorem a ředitelem MNW Piotrem Oszczanowským. Vratislav byla v období okolo roku 1600 význačným centrem malířství a sochařství, o čemž dodnes svědčí dochované velké množství měšťanských i šlechtických epitafů, náhrobníků, oltářů i památek uměleckého řemesla. Výrazná je i vazba k českým zemím, ať už v podobě děl rudolfínských malířů nebo prací ve Vratislavi usazeného nizozemského sochaře Gerharda Heinricha, který je autorem redernovského monumentu ve Frýdlantu. Continue reading
V letech 2011 až 2012 Česká televize odvysílala celkem 95 dílů seriálu Národní galerie v Praze nikdy nezavírá (každý cca po 10 minutách), který prezentuje nejvýznamnější díla ve sbírkách NG napříč staletími (např. Oplakávání Krista od Lorenza Monaca či Rodinova Jana Křtitele). Každé umělecké dílo je představeno některým ze stálých či externích kurátorů NG a rozebráno z různých pohledů (historie díla, ikonografie, ikonologie…). Continue reading
Když si vzpomenu na Benátky, první, co se mi vybaví, je chuť zteplalého vína s příměsí mořské vody a šťavnatých třešní, záblesk modrých očí, vůně rozmarýnu a svit zapadajícího slunce odrážejícího se od mořské hladiny, jejž pomalu vystřídal stříbřitý jas měsíce nad Il Redentore. Slyším zvuk šplouchajících vln, smích lidí vychutnávajících si společný večer na břehu Canal Grande, a i když sedím na tenké dece s plastovým kelímkem v ruce, plně si užívám milou společnost a poetickou atmosféru města. A v tomto okamžiku zcela chápu ty přede mnou, jež toto místo také okouzlilo a inspirovalo.
Manieryzm wrocławski, Muzeum Narodowe, Wrocław, 27. 02. 2018 – 13. 05. 2018
Výstava je věnována období manýrismu ve Vratislavi, fascinujícímu období nejen v historii města, ale celého Slezska. Na výstavě se představí více než 150 děl zahrnujících malby, sochy, kresby, stejně jako artefakty z oblasti užitého umění, jako císařský šálek vyrobený Hansem Hockem. Nejatraktivnější část výstavy tvoří kusy pocházející z kostela sv. Trojice v Żórawině – obraz Křest Krista od Bartholomea Sprangera a socha Kristus u sloupu od Adriana de Vries.
Dlouhých 167 let čekal na své znovuobjevení unikátní obraz Italský mastif, který se ve dnech 7. a 8. března 2018 dostal do dražby v aukčním domě Cheffins. Plátno zobrazující v okně sedícího psa, za kterým můžeme vidět průhled do hornaté krajiny, bylo určeno jako autorská práce boloňského malíře Giovanniho Francesca Barbieriho, lépe známého jako Guercino (1591-1666). Continue reading
Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14. – 16. století ze sbírek NG v Praze, Klášter sv. Anežky České, 14. 12. 2017 – 20. 05. 2018
Druhá výstava z cyklu Umění a přírodní vědy navazuje na první část nazvanou Očím skryté: Podkresba na deskových obrazech 14. – 16. století. Přímo v prostorách stálé expozice jsou představeny rozmanité výzdobné techniky malířských a sochařských děl. Návštěvník se tak může detailně seznámit s různými typy dekoru (např. techniky puncování, šablonového či sgrafitového dekoru, nebo cínovaným reliéfem). Continue reading
V letech 2007 až 2009 Česká televize odvysílala celkem 59 dílů seriálu Světci a svědci (každý cca po 15 minutách), který přibližuje život jednotlivých světců a významných osobností náboženského života. Continue reading
Kamna vytvořil neznámý mistr – kamnář či sochař, činný buď v oblasti Salzburska, Horního Rakouska nebo Bavorska (Fridolfing). Spodní část kamen na čtyřech (původně pěti) nohách ve tvaru sedících lvů napodobuje knihovnu. Dva regály nad sebou, obíhající po obvodu kamen (vyjma zadní skrytou část), jsou naplněny knihami. Bílé hřbety knih jsou pečlivě popsány. Je to knihovna opravdu vybraná: nápisy obsahují jména heretiků, názvy jejich děl nebo označení skupin jejich stoupenců. Continue reading