Výstavu, která proběhla v létě roku 2016 v Bershires v Massachusetts, doprovodil stejnojmenný katalog s názvem Splendor, myth, and vision: nudes from the Prado. 

Jak již název napovídá, katalog se zabývá obrazy nahých těl v kontextu honosnosti, mýtů a vizí ze španělských královských sbírek Musea Nacional del Prado. Continue reading →

Vyznáte se v liturgických textiliích, jejich názvech a využití? Ne tak úplně? Pak právě pro vás je zde katalog Paramenty: liturgické textílie.

Katalog ke stejnojmenné výstavě Slovenského národního muzea v Bratislavě vznikl roku 2015. Podnětem k jejímu uspořádání byla velká akvizice daru liturgických oděvů od Evy Truzulyakové.

V úvodu se dozvídáme o (ne)zájmu o liturgické textilie a také obecné informace o liturgických oděvech v římské a byzantské tradici. Dále je pak katalog rozdělen na několik hlavních kapitol, ve kterých se věnuje textiliím v různých křesťanských vyznáních: typologie římskokatolických bohoslužebných oděvů a textilií (jsou zde zmíněny např. i významy liturgických barev), typologie byzantských bohoslužebných oděvů a textilií, typologie evangelických bohoslužebných oděvů a textilií.

Každá kapitola je dále doplněna katalogem děl, který je zaměřen vždy na nějakou konkrétní tematiku (např. slavení Večeře Páně, pohřeb, Servus Christi, …). Celý katalog je doprovázen bohatým obrazovým materiálem, jak fotografiemi sbírkových předmětů (včetně detailů textilií, ze kterých jsme schopni rozpoznat strukturu tkaniny), tak i schematickými nákresy s popisy. Ovšem nenalézají se zde jen textilie, ale například i šperky (prsteny, berly, náprsní kříže, …).

Značnou předností katalogu je, že nejen mapuje sbírku SNM, ale i detailně popisuje liturgické oděvy, velice dobře vysvětluje jejich funkci a přiřazuje je k jednotlivým událostem.

Zdroj fotografie: forumhistoriae.sk

Milena Hajná, která se zabývá každodenní kulturou šlechtických rezidencí v době renesance a baroka, se zaměřením na dějiny odívání a kulturu cestování, publikovala pod záštitou NPÚ knihu Šaty chodící: každodennost a symbolika ve šlechtickém šatníku raného novověku.

Jedná se o publikaci, která sleduje oblékání šlechty ze dvou hlavních úhlů pohledu. V první části je pozornost věnována tomu, jak vůbec vypadala šlechtická garderoba, co obsahovala a jak se proměňoval styl odívání šlechty ve střední Evropě.

V druhé části knihy se autorka zaměřuje na proměnu oděvu v konkrétních fázích šlechtického života. Popisuje tato období: dítě, mládenec a panna, snoubenci a ženich s nevěstou, manžel a manželka, vdovec a vdova, pohřební šaty a šaty jako dar.

Publikace je doplněna fotografiemi šatů a uměleckých předmětů, dobovými kolorovanými kresbami a grafickými listy pro názornou ilustraci předkládaných informací.

Zdroj fotografie: www.npu.cz

Mobilita nobility: Schwarzenberská sbírka historických dopravních prostředků. Tak zní celý název publikace vydané Národním památkovým ústavem. Autorka Kateřina Cichrová si v ní klade za cíl představit sbírku cenných artefaktů dopravní kultury převážně 17. a 18., ale částečně i 19. a 20. století a poukázat na kontext, v jakém byly kočáry využívány, případně na význam, jaký mohly sehrávat nejrůznější doplňky jako byly dekorativní mašle či postroje.

Kniha představuje mimo jiné klenot českých a moravských sbírkových fondů, takzvaný Zlatý eggenberský vůz. Ten je spjat s osobností Jana Antonína Eggenberga, který byl pověřen nově zvoleným císařem Ferdinandem III. K cestě do Říma, kde měl o korunovaci informovat papeže. Autorka líčí cestu knížete z Eggenbergu i setkání s papežem a dává čtenáři první indicie o fungování dvorského či papežského ceremoniálu a nutnosti specifické reprezentace. Právě v tomto kontextu hovoří Cichrová i o eggenberském kočáře, který byl celý pokryt plátkovým zlatem a zdoben řadou figurálních i rostlinných dekorů. Právě ona velkolepost celého projektu měla symbolizovat a zastupovat nepřítomného císaře a jeho dvůr. Nebylo to však pouze zlato, které mělo uchvacovat diváky a strhávat jejich pozornost. Autorka upozorňuje i na důmyslnou práci s potahy, textiliemi, ale i oděvy účastníků průvodu, který směřoval na audienci u papeže Urbana VIII.

Není to však pouze Zlatý vůz, kterému autorka věnuje pozornost. Podobně pečlivě se věnuje i vozům Schwarzenberským. Zmiňuje odlišné typy kočárů a jejich místo v reprezentaci aristokracie, zdůrazňuje ikonografické motivy použité k jejich dekorování a významy, které s sebou dané náměty nesly. Pozastavuje se i u zimních sání, hovoří o kontextu jezdectví, jeho rozličných školách,  a o významu, který výuka jezdectví sehrávala v životě mladého aristokrata. Ve čtivé, ale přesto informačně bohaté knize nalezneme i rozsáhlý obrazový doprovod. Ten je nutnou součástí nejen katalogových částí knihy, ale především jednotlivých dílčích kapitol, kde autorka představuje kromě fotografií rozebíraných předmětů i řadu dobových obrazů či grafik zachycujících ceremoniální průvody, vjezdy či vyobrazujících nejrůznější doplňky spojené s jezdeckou kulturou, které jsou nám dalším svědectvím o rozsahu a důležitosti kočárů v kontextu aristokratické či panovnické reprezentace.